opet po dvou dnech zdravime domu z paluby nasi lode. Zrovna ted bych spis ve srovnani s vlnamy rekl spise lodicky. Zda se, ze i oslava Silvestra bude ve znameni Matejske pouti. Jeste, ze jsme si uz houpani privykli a neni nam nikomu spatne. Jen pohyb na lodi a hlavne prace v kuchyni jsou velkou zkouskou odvahy a trpelivosti.
Plavba jinak plyne skvele. Mame za sebou prvnich 1000NM z celkovych 2700. Za 3 dny bychom tedy meli byt v polovine trasy. Uvidime, jestli to bude tak i casove, to zalezi na tom, jestli nam bude stale hezky foukat, jako doposud. Posledni dva dny jsme napluly za 24 hodin 144 a 148 NM, coz nas posouva rychle k cili.
Posadka ma stale skvelou naladu, vse nam funguje. Zasoby rumu jsme kontrolovali a jsou pro zbytek plavby dostatecne a posadka je tedy vesela a plna optimismu.
Nyni tedy k hlavnimu tematu tohoto prispevku.
KRASNEHO SILVESTRA A PREDEVSIM, STESTI, ZDRAVI A LASKU V ROCE 20313 VAM PREJE
Petr a Paja a take cela posadka lodi PERLA ALBA.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Kategorie
- Autem po Zélandu (16)
- Barbados to Panama (30)
- Canarias to Barbados (13)
- Croatia to Gibraltar (41)
- French Polynesia (50)
- Galapagos (10)
- Galapagos to Marquesas (15)
- Gibraltar to Canarias (18)
- New Zealand (48)
- North Minerva Reef (5)
- Panama (19)
- Panama to Galapagos (8)
- Samoa (7)
- Tahiti to Samoa (10)
- Tonga to Zealand (19)
Translate
31 prosince 2012
29 prosince 2012
Dalsi dva dny plavby, jak tady zijeme, kulohlavci a velryba
Posilam dalsi zpravu z preplavby. Vitr nam zatim preje, krasne nam ubihaji mile. Ubehlo nam jich uz pres 600. Vcera jsme meli nejlepsi 24 hodinovy vykon - 144NM. Posledni dva dny uz jedeme ve vyjetych kolejich. A jak vlastne vypada nas den?
Sluzby jsou rozdeleny po dvou hodinach. Ve sluzbe je vzdy jen jeden clen posadky. Kormidluje jen vetrne kormidlo, takze je potreba pouze koukat, jestli neco nejede a jednou za hodinu zapsat do deniku. V kuchyni uz mame sluzby po dvou a vzdy cely den. Paja ma sluzbu od 6 do 8. V tu dobu vstavam i ja, abych zkontrolovl stav baterek, vody a nafty a zacal novou stranku v lodnim deniku. V 8 vstava Bohdan a Tomas a zacne se pripravovat snidane. Po snidani se ukldi a chvili si povidame nebo si kazdy cte, pise deniky nebo lelkuje.Pak je svacinka a rozsahla diskuse o tom, co bude k obedu. Po obede delame neco na lodi, uklizime, kontrolujeme stav potravin atd. Pak si zase cteme, koukame a piseme a povidame. Ja provadim behem dne navigacni mereni slunce a kontroluji trasu. CAs rychle ubehne. V 17 naseho lodniho casu (a ten uz mame UTC-2, tedy mame o tri hodiny mene nez je doma v CR) zapnu pocitac, stahnu maily, ktere si tady potom cteme a odpovidame na ne. Behem te doby stahnu aktualni pocasi, abychom vedeli, co nas ceka pres noc a nasledujici den.
Pak je vecere a pomalu se krome sluzby vytratime do kajut. A tak je to stale dokola. Kazdy den mame ale nejake zpestreni. Vcera rano to byli kulohlavci. Jsou to kytovci pribuzni s kosatkami. Jsou ale mensi. Krasna zvirata to jsou. Vcera jsme take pozorovali velrybu. Byla prilis daleko, abychom urcili druh, ale jeste se na to chci podivat. Jednou za den s nami pluji delfini a odpolende se nam ted uz dvakrat chytla ryba, kterou jsme meli pak k veceri.
Na lodi zatim nejsou zadne problemy. Potraviny i voda nam bez problemu vychazeji s velkou rezervou. Posadka dostava pravidelny denni pridel rumu proti ponorkove nemoci a strevnim problemum a pomeranc kvuli kurdejim. Jsme prevazne v dobre az skotacive nalade.
Zitra mame nedeli, tedy svatek a tak budeme mit rajskou omacku s hovezim a knedliky.
Domu zdravi posadka Perly!
PS: Mira taky vstava, ale az v devet, protoze ma sluzbu od 4 do 6.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Sluzby jsou rozdeleny po dvou hodinach. Ve sluzbe je vzdy jen jeden clen posadky. Kormidluje jen vetrne kormidlo, takze je potreba pouze koukat, jestli neco nejede a jednou za hodinu zapsat do deniku. V kuchyni uz mame sluzby po dvou a vzdy cely den. Paja ma sluzbu od 6 do 8. V tu dobu vstavam i ja, abych zkontrolovl stav baterek, vody a nafty a zacal novou stranku v lodnim deniku. V 8 vstava Bohdan a Tomas a zacne se pripravovat snidane. Po snidani se ukldi a chvili si povidame nebo si kazdy cte, pise deniky nebo lelkuje.Pak je svacinka a rozsahla diskuse o tom, co bude k obedu. Po obede delame neco na lodi, uklizime, kontrolujeme stav potravin atd. Pak si zase cteme, koukame a piseme a povidame. Ja provadim behem dne navigacni mereni slunce a kontroluji trasu. CAs rychle ubehne. V 17 naseho lodniho casu (a ten uz mame UTC-2, tedy mame o tri hodiny mene nez je doma v CR) zapnu pocitac, stahnu maily, ktere si tady potom cteme a odpovidame na ne. Behem te doby stahnu aktualni pocasi, abychom vedeli, co nas ceka pres noc a nasledujici den.
Pak je vecere a pomalu se krome sluzby vytratime do kajut. A tak je to stale dokola. Kazdy den mame ale nejake zpestreni. Vcera rano to byli kulohlavci. Jsou to kytovci pribuzni s kosatkami. Jsou ale mensi. Krasna zvirata to jsou. Vcera jsme take pozorovali velrybu. Byla prilis daleko, abychom urcili druh, ale jeste se na to chci podivat. Jednou za den s nami pluji delfini a odpolende se nam ted uz dvakrat chytla ryba, kterou jsme meli pak k veceri.
Na lodi zatim nejsou zadne problemy. Potraviny i voda nam bez problemu vychazeji s velkou rezervou. Posadka dostava pravidelny denni pridel rumu proti ponorkove nemoci a strevnim problemum a pomeranc kvuli kurdejim. Jsme prevazne v dobre az skotacive nalade.
Zitra mame nedeli, tedy svatek a tak budeme mit rajskou omacku s hovezim a knedliky.
Domu zdravi posadka Perly!
PS: Mira taky vstava, ale az v devet, protoze ma sluzbu od 4 do 6.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
26 prosince 2012
Prvni tri dny preplavby, morska nemoc a opraveny autopilot
Konecne se dostavam k prvni zprave na blog. Stale musim psat bez hacku a carek, protoze mi to jinak nefunguje. Jak jsme prozili na Perle Vanocni svatky?
Vypluli jsme rano na Stedry den. Predpoved rikala, ze foukat bude primerene az odpoledne a do te doby jsme byly smireni s pomalou jizdou. Alespon si uzijeme Stedry den a vecer. Den probihal presne podle planu. K obedu, verni tradicim, jsme meli krkonoskeho kubu (kroupy s houbami). Casne po obede se objevil prvni vitr, takze honem s pachtami nahoru. Odpoledne probihalo strojeni stromecku, vyroba salatu a mezitim se rozmrazovala ryba.
Pak ovsem vitr zacal zesilovat a Stedrovecerni vecere jiz probihala za vetru sili 7 (30-35 uzlu) a s vetrem prisly i patricne vlny. Nejvetsi ve kterych jsme doposud pluly. Bohuzel takhle v zacatku jsme na kormidlovani byli s Tomasem samotni. Stridali jsme se po dvou hodinach. Noc byla narocna, ale zadne problemy jsme nemeli. Lod plula krasne a rano nas potesilo, ze i pres slaby vitr behem dne, jsme napluli skoro 120nm.
Na prvni svatek Vanocni 25.12. se vitr trochu uklidnil, more take. Kormidlovat postupne zacali vsichni a tak jsme pres den dospavali narocnou noc a bohuzel nutno rict i krmily ryby o zavod. Jedini, kdo zachovali vse v zaludku byl Bohdan a Tomas. K veceru se more dal uklidnovalo a s tim i nase zaludky. Pres noc uz jsme se za kormidlem stridali podle rozpisu a tak se vsichni i vyspali. Rano jsme na lodi posunuli lodni hodiny o hodinu dozadu, protoze jsme prekrocili hranici casoveho pasma UTC-1. Mame ted na lodi o dve hodiny mene ne Cas se na mori posouva kazdych 15 stupnu. Na Barbadosu budeme mt cas UTC-4, tedy 5 hodin mene nez v Cechach.
Dnes je tedy za nami treti den plavby. Slunicko nam prave zaslo a Bohdan pripravuje veceri. Dnes nam uz vsem bylo dobre a pres den byla plavba i docela klidna. Momentalne vitr zesilel a vlny se opet zvedly. Kormidluje vetrne kormidlo. Krome toho, ze jsme si dnes uzivali toho, ze nam neni spatne, tak se mi podarilo podle postupu, ktery mi zaslamli z Raymarine opravit autopilota. Ten uz je zase namontovany a plne funkcni. To je parada, protoze mame zase nektere hodnoty, ktere nam chybeli na navigacnim pocitaci (jako treba heading, neboli hodnotu kompasu) a hlavne pomocnika, kdyz se treba kormidelnik potrebuje dojit vycurat :-).
Nalada posadky je dobra, misty az rozverve vesela.
Na zaver, dekujeme vsem moc za zpravy, delaji nam vzdycky velikou radost!!
Domu na sous zdravi cela posadka Perly!!
Petr.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Vypluli jsme rano na Stedry den. Predpoved rikala, ze foukat bude primerene az odpoledne a do te doby jsme byly smireni s pomalou jizdou. Alespon si uzijeme Stedry den a vecer. Den probihal presne podle planu. K obedu, verni tradicim, jsme meli krkonoskeho kubu (kroupy s houbami). Casne po obede se objevil prvni vitr, takze honem s pachtami nahoru. Odpoledne probihalo strojeni stromecku, vyroba salatu a mezitim se rozmrazovala ryba.
Pak ovsem vitr zacal zesilovat a Stedrovecerni vecere jiz probihala za vetru sili 7 (30-35 uzlu) a s vetrem prisly i patricne vlny. Nejvetsi ve kterych jsme doposud pluly. Bohuzel takhle v zacatku jsme na kormidlovani byli s Tomasem samotni. Stridali jsme se po dvou hodinach. Noc byla narocna, ale zadne problemy jsme nemeli. Lod plula krasne a rano nas potesilo, ze i pres slaby vitr behem dne, jsme napluli skoro 120nm.
Na prvni svatek Vanocni 25.12. se vitr trochu uklidnil, more take. Kormidlovat postupne zacali vsichni a tak jsme pres den dospavali narocnou noc a bohuzel nutno rict i krmily ryby o zavod. Jedini, kdo zachovali vse v zaludku byl Bohdan a Tomas. K veceru se more dal uklidnovalo a s tim i nase zaludky. Pres noc uz jsme se za kormidlem stridali podle rozpisu a tak se vsichni i vyspali. Rano jsme na lodi posunuli lodni hodiny o hodinu dozadu, protoze jsme prekrocili hranici casoveho pasma UTC-1. Mame ted na lodi o dve hodiny mene ne Cas se na mori posouva kazdych 15 stupnu. Na Barbadosu budeme mt cas UTC-4, tedy 5 hodin mene nez v Cechach.
Dnes je tedy za nami treti den plavby. Slunicko nam prave zaslo a Bohdan pripravuje veceri. Dnes nam uz vsem bylo dobre a pres den byla plavba i docela klidna. Momentalne vitr zesilel a vlny se opet zvedly. Kormidluje vetrne kormidlo. Krome toho, ze jsme si dnes uzivali toho, ze nam neni spatne, tak se mi podarilo podle postupu, ktery mi zaslamli z Raymarine opravit autopilota. Ten uz je zase namontovany a plne funkcni. To je parada, protoze mame zase nektere hodnoty, ktere nam chybeli na navigacnim pocitaci (jako treba heading, neboli hodnotu kompasu) a hlavne pomocnika, kdyz se treba kormidelnik potrebuje dojit vycurat :-).
Nalada posadky je dobra, misty az rozverve vesela.
Na zaver, dekujeme vsem moc za zpravy, delaji nam vzdycky velikou radost!!
Domu na sous zdravi cela posadka Perly!!
Petr.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
23 prosince 2012
Odplouváme z maríny.
Perla je už nachystaná na odplutí. Nádrže plné, baterie dobité, uklizeno. Nezapomněli jsme na něco? Myslím že ne. Dnes večer budeme kotvit ještě před marínou a zítra vyplujeme. Ode dneška se tedy budou na mapce objevovat nové polohy a zprávy z plavby.
Posádka je tichá, myslím, že všichni jsou plni očekávání, jaké to tam venku asi bude.
Takže zítra už z oceánu!
Petr
Posádka je tichá, myslím, že všichni jsou plni očekávání, jaké to tam venku asi bude.
Takže zítra už z oceánu!
Petr
22 prosince 2012
Vyplujeme na Štědrý den v 08 ráno místního času
Zdravím vás v první den nového Májského cyklu. Tak nám tedy nepřiletěli ... myslím ti mimozemšťany. Nevadí, budeme to muset zvládnout sami si ten náš svět a život dělat hezčí.
My tady na Perle pilně pracujeme, abychom měli vše připraveno na zítřek, kdy opustíme marínu. Zítra zakotvíme před marínou na noc a 24.12.2012 v 0800 ráno vyplujeme. Vítr by měl přijít pozdě odpoledne a předpověď vypadá, že by nám mělo foukat nejméně týden.
Co přípravy? Všechno se nám daří podle plánu, tedy spíš více než méně :-) Máme už první drobný zádrhel - včera nám při nahrávání nového software do autopilota milý autopilot zahlásil error v přenosu a už se nerozběhl, je v něm software nahraný jen z půlky. Žádné tlačítko general reset jsem nenašel. Jeli jsme dnes ještě do Las Palmas zkusit jestli náhodou někdo nebude pracovat, ale bohužel bez úspěchu. Pokud bychom chtěli čekat na někoho, kdo to umí dát dohromady, tak by to trvalo do ledna. Napsal jsem tedy na podporu Raymarine a rozhodl se, že poplujeme bez autopilota. Je nás na lodi 5 a máme větrné kormidlo, které naštěstí žádný software nemá. Z pohledu bezpečnosti to žádný problém nepředstavuje, jen budeme muset víc kormidlovat.
Pája včera s Bohdanovou pomocí nakoupila jídlo. Počkejte, až uvidíte fotky, to bylo krabic. Do lodě se to, jako vždycky vsáklo, všechno je už uklizené. Doufám, že se nám to nebude kazit, to ale uvidíme. Jídla tady máme podle mě nejméně na 3 přeplavby, takže zase nezhubneme, kurděje nám nehrozí a přeplavba bude opět gastroplavbou.
Nálada je veskrze dobrá, jen je stále mnoho věcí, které jsou na mě a tak jsem v jednom kole. Na druhou stranu kluci pracují skvěle a Pája je taky úžasná, protože o jídlo se vůbec starat nemusím. Taky se nezastaví.
Tak zdravím všechny domů,
Petr
My tady na Perle pilně pracujeme, abychom měli vše připraveno na zítřek, kdy opustíme marínu. Zítra zakotvíme před marínou na noc a 24.12.2012 v 0800 ráno vyplujeme. Vítr by měl přijít pozdě odpoledne a předpověď vypadá, že by nám mělo foukat nejméně týden.
Co přípravy? Všechno se nám daří podle plánu, tedy spíš více než méně :-) Máme už první drobný zádrhel - včera nám při nahrávání nového software do autopilota milý autopilot zahlásil error v přenosu a už se nerozběhl, je v něm software nahraný jen z půlky. Žádné tlačítko general reset jsem nenašel. Jeli jsme dnes ještě do Las Palmas zkusit jestli náhodou někdo nebude pracovat, ale bohužel bez úspěchu. Pokud bychom chtěli čekat na někoho, kdo to umí dát dohromady, tak by to trvalo do ledna. Napsal jsem tedy na podporu Raymarine a rozhodl se, že poplujeme bez autopilota. Je nás na lodi 5 a máme větrné kormidlo, které naštěstí žádný software nemá. Z pohledu bezpečnosti to žádný problém nepředstavuje, jen budeme muset víc kormidlovat.
Pája včera s Bohdanovou pomocí nakoupila jídlo. Počkejte, až uvidíte fotky, to bylo krabic. Do lodě se to, jako vždycky vsáklo, všechno je už uklizené. Doufám, že se nám to nebude kazit, to ale uvidíme. Jídla tady máme podle mě nejméně na 3 přeplavby, takže zase nezhubneme, kurděje nám nehrozí a přeplavba bude opět gastroplavbou.
Nálada je veskrze dobrá, jen je stále mnoho věcí, které jsou na mě a tak jsem v jednom kole. Na druhou stranu kluci pracují skvěle a Pája je taky úžasná, protože o jídlo se vůbec starat nemusím. Taky se nezastaví.
Tak zdravím všechny domů,
Petr
21 prosince 2012
Zpráva z cesty na Kanáry a příjezd na Perlu
19. prosince 2012
... sedíme v letadle směr Madrid a odtud dál na Gran Canária. Po delší době vidím sluníčko, alespoň takhle z letadla. Je to příjemné. Odjezd byl pro nás asi zatím to nejtěžší na cestě. Já jsem si své chvíle prožil, když jsem se loučil s dětma, našima a domečkem v Zelenči a Pája si to myslím odbyla teď, když se loučila nejprve s naším psíkem Merlotem a hlavně s rodiči teď na letišti. Všichni na nás byli hodí a pomáhali nám.
Na letišti jsme se zvládli nastoupit do letadla i s našimi nadměrnými zavazadli. Upřímně neobešlo se to bez humorných psychovložek typu rozsypaných oříšků u rentgenové kontroly a hledání místa pro naše "příruční" zavazadla o celkové hmotnosti kolem 35 kg. v úplně přeplněném letadle. Ale zvládli jsme to nakonec dobře, tedy až potud, že sedíme v letadle i se všemi věcmi. Bohužel už pro nás neměli místo vedle sebe, takže sedíme sice v jedné řadě, ale každý uprostřed mezi dvěma španěláky. Vůbec ani trochu nevypadají, že by nás nechali sednou spolu ... no nevadí. Delší let do z Madridu na Gran Canárii jsem radši ani nekontroloval :-)
Už přemýšlím nad Perlou, v jakém stavu ji asi po dvou měsících najdeme?
20. prosince 2012
Našli jsme ji v pořádku. Tedy asi tady byl nějaký malý problém, protože se přetrhlo jedno vyvazovací lano a tak nám Perlu uvázali na náhradní. No nenašel jsem žádné stopy po škrábancích. Ale příště si musím na vyvazování dát opravdu větší pozor. Lano se přetrhlo pravděpodobně kvůli tomu, že se předřelo na pacholeti. Místní tam mají řetězy a teprve na nich mají vyvázaná lana ... no prostě vědí, jak to chodí. Kromě toho, je ale všechno v naprostém pořádku. Žádní šváby, žádné myši, žádné škody.
Dnes, tedy ve středu jsme od rána vyndávali stávající zásoby, přerovnávali loď tam a zpět. Odpoledne jsme jeli pro odsolovač a poslední potapěčskou lahev do Las Palmas. Nakoupili jsme také už pití na plavbu. Celkem to je nějakých 300 litrů pitné vody, džusů, piva a vína. Kromě toho máme samozřejmě plné nádrže sladké vody, tedy 550litrů. Zítra nás čeká nákup potravin, zaskládání do lodě, kontrola lan a plachet a také nějaká údržba motoru a oprava rampy na solární panely.
Posádka už je celá na palubě. Zítra nás čeká první společný pracovní den :-) Předpověď vypadá tak, že pravděpodobně posuneme start o den, tedy na 24.12. v 0600. Konečné rozhodnutí ale padne až v sobotu podle poslední předpovědi. Přesto budu chtít, abychom Perlu měli zítra připravenou na odplutí a 22. a 23. už měli normální režim, abychom si zvykali.
Zdravím do Čech!
Petr
PS: A jak se chystáte na zítřejší začátek nového velkého cyklu? My na Perle jsme dali vychladit šampaňské :-)
... sedíme v letadle směr Madrid a odtud dál na Gran Canária. Po delší době vidím sluníčko, alespoň takhle z letadla. Je to příjemné. Odjezd byl pro nás asi zatím to nejtěžší na cestě. Já jsem si své chvíle prožil, když jsem se loučil s dětma, našima a domečkem v Zelenči a Pája si to myslím odbyla teď, když se loučila nejprve s naším psíkem Merlotem a hlavně s rodiči teď na letišti. Všichni na nás byli hodí a pomáhali nám.
Na letišti jsme se zvládli nastoupit do letadla i s našimi nadměrnými zavazadli. Upřímně neobešlo se to bez humorných psychovložek typu rozsypaných oříšků u rentgenové kontroly a hledání místa pro naše "příruční" zavazadla o celkové hmotnosti kolem 35 kg. v úplně přeplněném letadle. Ale zvládli jsme to nakonec dobře, tedy až potud, že sedíme v letadle i se všemi věcmi. Bohužel už pro nás neměli místo vedle sebe, takže sedíme sice v jedné řadě, ale každý uprostřed mezi dvěma španěláky. Vůbec ani trochu nevypadají, že by nás nechali sednou spolu ... no nevadí. Delší let do z Madridu na Gran Canárii jsem radši ani nekontroloval :-)
Už přemýšlím nad Perlou, v jakém stavu ji asi po dvou měsících najdeme?
20. prosince 2012
Našli jsme ji v pořádku. Tedy asi tady byl nějaký malý problém, protože se přetrhlo jedno vyvazovací lano a tak nám Perlu uvázali na náhradní. No nenašel jsem žádné stopy po škrábancích. Ale příště si musím na vyvazování dát opravdu větší pozor. Lano se přetrhlo pravděpodobně kvůli tomu, že se předřelo na pacholeti. Místní tam mají řetězy a teprve na nich mají vyvázaná lana ... no prostě vědí, jak to chodí. Kromě toho, je ale všechno v naprostém pořádku. Žádní šváby, žádné myši, žádné škody.
Dnes, tedy ve středu jsme od rána vyndávali stávající zásoby, přerovnávali loď tam a zpět. Odpoledne jsme jeli pro odsolovač a poslední potapěčskou lahev do Las Palmas. Nakoupili jsme také už pití na plavbu. Celkem to je nějakých 300 litrů pitné vody, džusů, piva a vína. Kromě toho máme samozřejmě plné nádrže sladké vody, tedy 550litrů. Zítra nás čeká nákup potravin, zaskládání do lodě, kontrola lan a plachet a také nějaká údržba motoru a oprava rampy na solární panely.
Posádka už je celá na palubě. Zítra nás čeká první společný pracovní den :-) Předpověď vypadá tak, že pravděpodobně posuneme start o den, tedy na 24.12. v 0600. Konečné rozhodnutí ale padne až v sobotu podle poslední předpovědi. Přesto budu chtít, abychom Perlu měli zítra připravenou na odplutí a 22. a 23. už měli normální režim, abychom si zvykali.
Zdravím do Čech!
Petr
PS: A jak se chystáte na zítřejší začátek nového velkého cyklu? My na Perle jsme dali vychladit šampaňské :-)
15 prosince 2012
Odjíždíme zpátky na Perlu
Tak jo, je to tady. Sedíme zase ve vlaku směrem do Břeclavi, odkud ve středu pojedeme na letiště do Vídně a pak na Gran Canaria. Tento týden byl jeden z těžších. Jednak jsem se skoro každý večer jezdil s někým loučit do hospody a pak jsme balili dům. To všechno loučení mně dalo pěkně zabrat, odjezd na 3 roky je těžký. Nyní je ale před námi jen týden do startu přeplavby přes Alantik a nás čeká ještě nemálo příprav.
Nemohu se dočkat, až uvidíme zase Perlu. V jakém bude asi stavu po dvou měsících? Než tam dojedeme, budu potřebovat vymyslet plán, jak loď připravit včetně nákupu a naložení proviantu, tak, abychom mohli vyplout 23.12. ráno. Budeme na to mít jen 3 dny času a to není mnoho. Pokud bychom to nestihli, tak se odjezd posune alespoň o týden kvůli vánocům a to by byla škoda.
Sledujte tedy naše stránky, už zase začnu psát pravidelně blog, II. etapa plavby kolem světa právě začíná.
Petr.
Nemohu se dočkat, až uvidíme zase Perlu. V jakém bude asi stavu po dvou měsících? Než tam dojedeme, budu potřebovat vymyslet plán, jak loď připravit včetně nákupu a naložení proviantu, tak, abychom mohli vyplout 23.12. ráno. Budeme na to mít jen 3 dny času a to není mnoho. Pokud bychom to nestihli, tak se odjezd posune alespoň o týden kvůli vánocům a to by byla škoda.
Sledujte tedy naše stránky, už zase začnu psát pravidelně blog, II. etapa plavby kolem světa právě začíná.
Petr.
25 listopadu 2012
Prohlídka Prahy 8 s bezdomovcem a jak proběhla vánoční besídka v Zelenči ….
Ze soboty na neděli proběhla u nás doma jachtařská Vánoční besídka. Akci organizovala pod záštitou kapitanátu v Zelenči Pája. Celou záležitost vzala 1. důstojnice zaoceánské jachty Perla Alba velice vážně. Již dva týdny před konáním celého večírku dělala Vánoce, jak je všichni dobře známe. Uklízela, pekla, vařila, znovu pekla, vařila i uklízela, nakupovala dárky, vyráběla dárky, balila dárky, znovu uklízela, balila, pekla. Já jsem se ocitl na okraji zájmu, ale jen do té chvíle, než jsem omylem udělal flek na ubrusu nebo jsem ochutnával napečené vzorky víc, než bylo povoleno. Ne, v žádném případě si nestěžuji, to ne, ale jak jsem řekl, ne všichni máme ke všemu kolem Vánoc tak vřelý vztah.
Ještě než se ale u nás doma odehrála ona slavná akce, byli jsme všichni čtyři (tedy já, Pája a kluci) účastni jiné, velmi poučné atrakce. Agentura Pragulic pořádá prohlídky Prahou, které vede vždy jeden pražský bezdomovec. Každý z nich má připravenu vlastní trasu se zajímavostmi, které chce ukázat. Každý z nich má nějaký svůj příběh. I na tuto akci nás chlapy vzala Pája a vybrala průvodce Honzu, který je na ulici 10 let a po tu dobu se živí "zachraňováním" české knihy - tedy vyndává knihy z kontejnerů a pak je nosí do antikvariátů. Nejvíce se zajímá o českou poezii, beletrii a pak všechny ostatní česky psané knihy. Ne, nestačí mu to na obživu, ale je přesvědčen, že to dává smysl. Předtím, než se ocitl souhrou různých okolností s notným přispěním své bývalé manželky a jejího přítele na ulici, pracoval jako úspěšný kreativní ředitel ve velké marketingové agentuře. Z jeho hlavy jsou reklamní kampaně na produkty Sony, jako třeba "4 hlavy víc ví .... čtyřhlavé videorekordéry Sony" a celá řada jiných ... No a jaká byla procházka Karlínem? .... vzal nás na místo, kde uhořelo v provizorním přístřeší 9 lidí bez domova, pak nás chtěl seznámit s Evženem Bobkem, který i když zaopatřen, svůj život nyní věnuje zachraňování věcí, které nikdo nechce a jsou k mání za odvoz. Dále nám ukázal v Karlíně několik zajímavých míst a doplnil ke každému silný příběh. Potom nás vzal na Vltavskou pod most k Vltavě, kde žije asi 12 bezdomovců. Neuvěřitelné místo. Pořádek, žádný alkohol, drogy ... to byste museli vidět. Tito lidé jsou bez domova z vlastního svobodného rozhodnutí. Tedy alespoň někteří. A nakonec nás opět s výkladem z historie umění a architektury dovedl do funckionalistické budovy na Vltavské do prostor uměleckého spolku a galerie Divous. Ten člověk byl velice vzdělaný a i po deseti letech života na ulici byl velmi kultivovaný. Ochotně odpovídal na všechny otázky. Byla to celkově hrozně zajímavá a poučná zkušenost. Jedna si uvědomit lidský rozměr osudů těchto lidí a také to, že vedle toho našeho "normálního matrixu" existuje další paralelní svět se svými vlastními lidmi, pravidly, sociálními vztahy a problémy. Moc se mi to líbilo a prohlídku Prahy s bezdomovcem vřele doporučuji.
To bylo v pátek večer a v sobotu nás tedy čekala slavná besídka. Na začátek si Pája dokonce prosadila Vánoční koledy.To si asi dovedete představit, že mořem ošlehaní námořníci pro pouštění koled neměli úplně nejhlubší pochopení, přesto CD hrálo alespoň jednou. Se všemi jsme se moc rádi setkali, vždyť některé uvidíme až zase za tři roky. Kromě konzumace připravených i donesených dobrot jsme se poměrně úspěšně zhostili i vyklízení vinotéky. Tedy především se to týkalo červených vín. Velmi příjemně překvapily ročníky 2002, 2004, ale i závěrečný svařák z vyřazených "dárkových" vín, tzv. cuvé z toho, co zbylo, se velice povedlo. Jedním z nejsilnějších vinařských zážitků byla ale degustace archivního stolního papayového vína dovezeného před třemi lety z africké Keni. Besidka samozřejmě nebyla zdaleka jen o jídle a dobrém vínu. Také jsme si připomněli zásadní okamžiky našich společných plaveb, zhlédli videa a fotografie. Atmosféru jsme podtrhli čtením zápisů z lodního deníku.
Nakonec došlo i na rozdávání dárků.
A co nás čeká v nejbližších dnech? Nyní jsme na cestě do Břeclavi loučit se s rodinou Páji, tedy částečně. Alespoň s těmi, které neuvidíme těsně před odjezdem. Po návratu už začínáme s vyklízením domu ... čeká nás v Zelenči posledních 24 dní než skoro na 3 roky zmizíme. Také nás čeká oslava Vánoc s mojí rodinou o víkendu 8. a 9.12. a nesčetně setkání s kamarády a přáteli a snad se mi taky podaří dokončít, i přes urputný odpor úřadů, odhlašování z matrixu.
Tentokrát tedy z vlaku EC 177 směr Wien Haubanhof, zdraví
Petr
Yacht master - Ocean - NO LIMITS
Ještě než se ale u nás doma odehrála ona slavná akce, byli jsme všichni čtyři (tedy já, Pája a kluci) účastni jiné, velmi poučné atrakce. Agentura Pragulic pořádá prohlídky Prahou, které vede vždy jeden pražský bezdomovec. Každý z nich má připravenu vlastní trasu se zajímavostmi, které chce ukázat. Každý z nich má nějaký svůj příběh. I na tuto akci nás chlapy vzala Pája a vybrala průvodce Honzu, který je na ulici 10 let a po tu dobu se živí "zachraňováním" české knihy - tedy vyndává knihy z kontejnerů a pak je nosí do antikvariátů. Nejvíce se zajímá o českou poezii, beletrii a pak všechny ostatní česky psané knihy. Ne, nestačí mu to na obživu, ale je přesvědčen, že to dává smysl. Předtím, než se ocitl souhrou různých okolností s notným přispěním své bývalé manželky a jejího přítele na ulici, pracoval jako úspěšný kreativní ředitel ve velké marketingové agentuře. Z jeho hlavy jsou reklamní kampaně na produkty Sony, jako třeba "4 hlavy víc ví .... čtyřhlavé videorekordéry Sony" a celá řada jiných ... No a jaká byla procházka Karlínem? .... vzal nás na místo, kde uhořelo v provizorním přístřeší 9 lidí bez domova, pak nás chtěl seznámit s Evženem Bobkem, který i když zaopatřen, svůj život nyní věnuje zachraňování věcí, které nikdo nechce a jsou k mání za odvoz. Dále nám ukázal v Karlíně několik zajímavých míst a doplnil ke každému silný příběh. Potom nás vzal na Vltavskou pod most k Vltavě, kde žije asi 12 bezdomovců. Neuvěřitelné místo. Pořádek, žádný alkohol, drogy ... to byste museli vidět. Tito lidé jsou bez domova z vlastního svobodného rozhodnutí. Tedy alespoň někteří. A nakonec nás opět s výkladem z historie umění a architektury dovedl do funckionalistické budovy na Vltavské do prostor uměleckého spolku a galerie Divous. Ten člověk byl velice vzdělaný a i po deseti letech života na ulici byl velmi kultivovaný. Ochotně odpovídal na všechny otázky. Byla to celkově hrozně zajímavá a poučná zkušenost. Jedna si uvědomit lidský rozměr osudů těchto lidí a také to, že vedle toho našeho "normálního matrixu" existuje další paralelní svět se svými vlastními lidmi, pravidly, sociálními vztahy a problémy. Moc se mi to líbilo a prohlídku Prahy s bezdomovcem vřele doporučuji.
To bylo v pátek večer a v sobotu nás tedy čekala slavná besídka. Na začátek si Pája dokonce prosadila Vánoční koledy.To si asi dovedete představit, že mořem ošlehaní námořníci pro pouštění koled neměli úplně nejhlubší pochopení, přesto CD hrálo alespoň jednou. Se všemi jsme se moc rádi setkali, vždyť některé uvidíme až zase za tři roky. Kromě konzumace připravených i donesených dobrot jsme se poměrně úspěšně zhostili i vyklízení vinotéky. Tedy především se to týkalo červených vín. Velmi příjemně překvapily ročníky 2002, 2004, ale i závěrečný svařák z vyřazených "dárkových" vín, tzv. cuvé z toho, co zbylo, se velice povedlo. Jedním z nejsilnějších vinařských zážitků byla ale degustace archivního stolního papayového vína dovezeného před třemi lety z africké Keni. Besidka samozřejmě nebyla zdaleka jen o jídle a dobrém vínu. Také jsme si připomněli zásadní okamžiky našich společných plaveb, zhlédli videa a fotografie. Atmosféru jsme podtrhli čtením zápisů z lodního deníku.
Nakonec došlo i na rozdávání dárků.
A co nás čeká v nejbližších dnech? Nyní jsme na cestě do Břeclavi loučit se s rodinou Páji, tedy částečně. Alespoň s těmi, které neuvidíme těsně před odjezdem. Po návratu už začínáme s vyklízením domu ... čeká nás v Zelenči posledních 24 dní než skoro na 3 roky zmizíme. Také nás čeká oslava Vánoc s mojí rodinou o víkendu 8. a 9.12. a nesčetně setkání s kamarády a přáteli a snad se mi taky podaří dokončít, i přes urputný odpor úřadů, odhlašování z matrixu.
Tentokrát tedy z vlaku EC 177 směr Wien Haubanhof, zdraví
Petr
Yacht master - Ocean - NO LIMITS
22 listopadu 2012
Oprávnění velitele oceánské plavby pro oblast A bez omezení ….
musím se pochlubit, že jsem předevčírem slavně složil zkoušky z astronavigace a dalších předmětů a tím jsem splnil podmínky pro vydání oprávnění velitele oceánské plavby pro lodě do 24m bez omezení. Přeloženo do češtiny mám právo dělat kapitána na všech vodách, mořích a oceánech, kromě českých řek a vodních nádrží. Dnes jsem oběhal úřady a snad příští týden budu průkaz držet v ruce. Ne, že bych byl na tu zkoušku hrdý, protože její úroveň nebyla opět úplně vysoká, ale asi je důležitější, že nyní bez elektroniky pouze se sextantem v ruce budu schopen určit polohu podle slunce, měsíce, planet a hvězd. Tedy alespoň jsem o tom přesvědčen.
V době všech elektronických vymožeností, kalkulaček a Iphonů se může zdát, že je to anachronismus, ale on stačí jeden blesk a znalost základních principů pohybů objektů na naší obloze zásadně zvyšuje šance na na to, že člověk dopluje kam původně zamýšlel a nemine třeba celý kontinent. Také mě to samozřejmě bavilo, procvičil jsem si matematiku a naučil se řadu nových věcí.
Ostatní se daří také, včera jsem začal s finálním odhlášením z matrixu. Informoval jsem VZP, okresní správu sociálního zabezpečení i finanční úřad, že se nejméně na 3 roky odhlašuji, zaslal i přes odpor úřadů moderními prostředky (datovou schránkou) oznámení a žádosti a teď doufám, že mi odhlášení potvrdí.
Ve skutečnosti ale počítam dny do odjezdu, jsem duchem stále na Perle a nejradši bych tam byl i opravdu.
Tak zatím ze Zelenče,
Petr
V době všech elektronických vymožeností, kalkulaček a Iphonů se může zdát, že je to anachronismus, ale on stačí jeden blesk a znalost základních principů pohybů objektů na naší obloze zásadně zvyšuje šance na na to, že člověk dopluje kam původně zamýšlel a nemine třeba celý kontinent. Také mě to samozřejmě bavilo, procvičil jsem si matematiku a naučil se řadu nových věcí.
Ostatní se daří také, včera jsem začal s finálním odhlášením z matrixu. Informoval jsem VZP, okresní správu sociálního zabezpečení i finanční úřad, že se nejméně na 3 roky odhlašuji, zaslal i přes odpor úřadů moderními prostředky (datovou schránkou) oznámení a žádosti a teď doufám, že mi odhlášení potvrdí.
Ve skutečnosti ale počítam dny do odjezdu, jsem duchem stále na Perle a nejradši bych tam byl i opravdu.
Tak zatím ze Zelenče,
Petr
06 listopadu 2012
Krátký pozdrav ze Zelenče, jak se máme a o komínikovi
Už jsme doma dva týdny. Čas ubíhá, jako splašený. Na jednu stranu dobře, už bych byl nejradši zase na lodi, ale na druhou stranu tady zbývá ještě spousta práce.
Co vlastně děláme? Nejvíce času teď věnujeme doodpojení z Matrixu. Už více lidí se mě ptalo o čem to vlastně pořád mektám. Představte si, že 25 roků žijete, chodíte do práce, podnikáte .... atd. a pak najednou máte všechno uzavřít a na tři roky odjet. Uff, takových nitek a hadiček a pojítek, které člověk tady v evropské civilizaci stačí nadělat, Takových smluv, závazků, daňových a jiných přiznání a všeho možného tady musí dávat a teď se musí odpojit a to tak, abychom se sem mohli vrátit a hned nás nezavřeli :-). A do toho předáváme dům.
V mezičase se připravuji na zkoušky z astronavigace, Pája chodí na školení první pomoci. Doháníme poslední očkování a také pracujeme na plánování a přípravě plaveb, které nás po návratu na Perlu čekají. Je toho dost, že? A teď ještě ten kominík.
V dalekých exotických zemích platí, že čím je země zaostalejší a chudší, tím více byrokracie a složitého papírová a absurdních situací. Dnes jsem, vycvičen z dalekých zemí, s pokorou zaplatil 930Kč za revizi komína (podle vyhlášky xy se má provádět 1 x ročně). Když pan kominík přijel a vypsal mi papír a já pořád čekal, co, že za úkony bude na našem 50cm dlouhém komínu od plunového kondenzačního kotle starého 3 roky dělat, tak mi řekl, že je to celé hloupost, protože na těchto kotlích není co udržovat, ani čistit a v podstatě kontrola spočívá v tom, že se koukne, že tady máme stále stejný kotel. A víte co je ještě zajímavější, že podobně proběhne revize kotle samotného, což bude jiný pán s jiným papírem, ale ten se také jen podívá a ten nás prý bude stát 1300,- (ceny se lišili od 1300-2500,-). Tak tedy neví, kde přesně je v tomhle tvorba přidané hodnoty.
A na závěr bych jen chtěl připomenout, že Pája začala na 24.11. organizovat malé předvánoční setkání přátel jachtingu. Tak, jestli budete mít čas, přijeďte se za námi podívat a napište předtím Páje mail, ať máme dost jednohubek.
Přeji krásný podušičkový víkend,
Petr
Co vlastně děláme? Nejvíce času teď věnujeme doodpojení z Matrixu. Už více lidí se mě ptalo o čem to vlastně pořád mektám. Představte si, že 25 roků žijete, chodíte do práce, podnikáte .... atd. a pak najednou máte všechno uzavřít a na tři roky odjet. Uff, takových nitek a hadiček a pojítek, které člověk tady v evropské civilizaci stačí nadělat, Takových smluv, závazků, daňových a jiných přiznání a všeho možného tady musí dávat a teď se musí odpojit a to tak, abychom se sem mohli vrátit a hned nás nezavřeli :-). A do toho předáváme dům.
V mezičase se připravuji na zkoušky z astronavigace, Pája chodí na školení první pomoci. Doháníme poslední očkování a také pracujeme na plánování a přípravě plaveb, které nás po návratu na Perlu čekají. Je toho dost, že? A teď ještě ten kominík.
V dalekých exotických zemích platí, že čím je země zaostalejší a chudší, tím více byrokracie a složitého papírová a absurdních situací. Dnes jsem, vycvičen z dalekých zemí, s pokorou zaplatil 930Kč za revizi komína (podle vyhlášky xy se má provádět 1 x ročně). Když pan kominík přijel a vypsal mi papír a já pořád čekal, co, že za úkony bude na našem 50cm dlouhém komínu od plunového kondenzačního kotle starého 3 roky dělat, tak mi řekl, že je to celé hloupost, protože na těchto kotlích není co udržovat, ani čistit a v podstatě kontrola spočívá v tom, že se koukne, že tady máme stále stejný kotel. A víte co je ještě zajímavější, že podobně proběhne revize kotle samotného, což bude jiný pán s jiným papírem, ale ten se také jen podívá a ten nás prý bude stát 1300,- (ceny se lišili od 1300-2500,-). Tak tedy neví, kde přesně je v tomhle tvorba přidané hodnoty.
A na závěr bych jen chtěl připomenout, že Pája začala na 24.11. organizovat malé předvánoční setkání přátel jachtingu. Tak, jestli budete mít čas, přijeďte se za námi podívat a napište předtím Páje mail, ať máme dost jednohubek.
Přeji krásný podušičkový víkend,
Petr
14 října 2012
Hezke Puerto Sardine, potapeni a velka ryba, co jsem ji nevidel
Zdravime z paluby nasi expedicni lode Perla Alba. Ctu si ted v knizkach od Cousteaua. Bohdan nam tu nechal dve Dech more a o Delfinech. Tak jsem si rikal, ze v dalsim zivote bych chtel byt oceanografem a delat objevne expedice. Zatim jedinym opravdu objevnym cinem nasi plavby bylo objeveni pristavu v Garachico, ktery neni ani na mapach ani v pilotu. No na zacatek si myslim, ze dobry.
Vcera jsme se z Las Palmas doslova vykopali az po poledni. Zacal jsem mit uz podezreni, ze jsme chytli nejakou kanarskou pomalou nomoc, kterou trpi vetsina obyvatelstva a ktera se projevuje hlavne, kdyz maji neco delat. Treba obsluhovat v restauraci nebo vyrizovat neco v marine. Snad se brzo vylecime. Pluli jsme tak nejak stridave na plachty a motor. Meli jsme namireno na potapeni do Puerto Caleta. Je to zatoka na NW okraji ostrova. Jeli jsme tam za Mantami. Bohuzel byly tak velke vlny a tak foukalo, ze se nedalo zakotvit a tak jsme to musely vzdat a plout za roh do Puerto Sardine, kdy byla take druha potapecska lokalita.
Zakotvili jsme asi v 6 vecer a hned se vypravili na pruzkum mestecka. Tady to uz bylo uplne jine, nez v Las Palmas. Takove vesnicke a mile. Barevne domecky, nektere z nich vlastne byly jen obvodove zdi domu s hezkou omitkou. Lide vypadali privetive i kdyz se to neda srovnat s Madeirou. V mistni restaraci-baru jsme si dali tradicni mistni male brambory varene ve slupce s omackou Mojo Rojo (mocho, rocho). Ve velkych vlnach jsme provadeli cviceni - vystupovani na lod ze clunu. Haha, to byste to museli videt.
Noc byla ve stylu matejske pouti. Vyzkouseli jsme vsechny atrakce. Nase oblibena horska draha a strasidelny hrad nas nadchly nejvice. Chvilemi jsem premyslel, ze se nejak privazu k posteli, abych se porad nekutalel. Paja, na to sla jinak. Zaujala polohu prejete kocky, kdy zabira 90% plochy postele. No rano jsme byli trochu navyspali. Po kratkem rozjimani u snidane jsme se vybicovali k tomu, ze jsme pripravili veci na potapeni, opet ve vlnach jsme se nalozili na clun a vyrazili se potapet. Trvalo nam to dlouho, nez jsme se dohrabali po zuby vyzbrojeni neopreny do vody. O to vic bylo mrzute, ze Paje neslo profouknout ucho a tak po dvou pokusech musela zustat na hladine. Bylo tam vic potapecskych dvojic, takze jsme se dohodli, ze budu jednu nasledovat a Paja me bude sledovat se shora. K memu prekvapeni bylo na dne mezi kameny opravdu zivo. Byly tam jine, vetsi a barevnejsi ryby nez ve stredozemnim mori. Byl jsem vdecny, ze jsem pod vodou. Krome barevnych ryb u kamenu jsem videl i velka hejna v otevrenem prostoru. Udelal jsem par fotek a natocil malou chobotnici, ktera se me skoro nebala. Kdyz jsem se vynoril, tak mi Paja rikala, ze par metru ode me plavala ryba, ktera byla stejne velka jako ja. Asi to byl kanic. Videl jsem par mensich mezi kameny dole. No jeste, ze jsem ji nevidel, to bych se asi pekne lekl.
Stejne artisticky, jak jsme se nalozili, tak jsme se vylozili, za neustaleho kyvani oplachli vystroj a vyrazili na jich. K nasemu prospechu jsme vyuzili akceleracni zonu a na slusny zadni vitr az 35kt jsme svisteli pres dolu. Nekolikrat jsme dnes videli letajici ryby. Ale ne jednu, nybrz cela hejna letajicich ryb nam odletovali od lode. Ted jsme uz kousek od Puerto Mogan, ktery Paja vybrala jako spravne kotviste pro dnesni noc. Mam trochu obavu, ze to bude zase noc dvou nudli v bandasce.
Vsechny moc pozdravujeme domu,
Posadka Perly!
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Vcera jsme se z Las Palmas doslova vykopali az po poledni. Zacal jsem mit uz podezreni, ze jsme chytli nejakou kanarskou pomalou nomoc, kterou trpi vetsina obyvatelstva a ktera se projevuje hlavne, kdyz maji neco delat. Treba obsluhovat v restauraci nebo vyrizovat neco v marine. Snad se brzo vylecime. Pluli jsme tak nejak stridave na plachty a motor. Meli jsme namireno na potapeni do Puerto Caleta. Je to zatoka na NW okraji ostrova. Jeli jsme tam za Mantami. Bohuzel byly tak velke vlny a tak foukalo, ze se nedalo zakotvit a tak jsme to musely vzdat a plout za roh do Puerto Sardine, kdy byla take druha potapecska lokalita.
Zakotvili jsme asi v 6 vecer a hned se vypravili na pruzkum mestecka. Tady to uz bylo uplne jine, nez v Las Palmas. Takove vesnicke a mile. Barevne domecky, nektere z nich vlastne byly jen obvodove zdi domu s hezkou omitkou. Lide vypadali privetive i kdyz se to neda srovnat s Madeirou. V mistni restaraci-baru jsme si dali tradicni mistni male brambory varene ve slupce s omackou Mojo Rojo (mocho, rocho). Ve velkych vlnach jsme provadeli cviceni - vystupovani na lod ze clunu. Haha, to byste to museli videt.
Noc byla ve stylu matejske pouti. Vyzkouseli jsme vsechny atrakce. Nase oblibena horska draha a strasidelny hrad nas nadchly nejvice. Chvilemi jsem premyslel, ze se nejak privazu k posteli, abych se porad nekutalel. Paja, na to sla jinak. Zaujala polohu prejete kocky, kdy zabira 90% plochy postele. No rano jsme byli trochu navyspali. Po kratkem rozjimani u snidane jsme se vybicovali k tomu, ze jsme pripravili veci na potapeni, opet ve vlnach jsme se nalozili na clun a vyrazili se potapet. Trvalo nam to dlouho, nez jsme se dohrabali po zuby vyzbrojeni neopreny do vody. O to vic bylo mrzute, ze Paje neslo profouknout ucho a tak po dvou pokusech musela zustat na hladine. Bylo tam vic potapecskych dvojic, takze jsme se dohodli, ze budu jednu nasledovat a Paja me bude sledovat se shora. K memu prekvapeni bylo na dne mezi kameny opravdu zivo. Byly tam jine, vetsi a barevnejsi ryby nez ve stredozemnim mori. Byl jsem vdecny, ze jsem pod vodou. Krome barevnych ryb u kamenu jsem videl i velka hejna v otevrenem prostoru. Udelal jsem par fotek a natocil malou chobotnici, ktera se me skoro nebala. Kdyz jsem se vynoril, tak mi Paja rikala, ze par metru ode me plavala ryba, ktera byla stejne velka jako ja. Asi to byl kanic. Videl jsem par mensich mezi kameny dole. No jeste, ze jsem ji nevidel, to bych se asi pekne lekl.
Stejne artisticky, jak jsme se nalozili, tak jsme se vylozili, za neustaleho kyvani oplachli vystroj a vyrazili na jich. K nasemu prospechu jsme vyuzili akceleracni zonu a na slusny zadni vitr az 35kt jsme svisteli pres dolu. Nekolikrat jsme dnes videli letajici ryby. Ale ne jednu, nybrz cela hejna letajicich ryb nam odletovali od lode. Ted jsme uz kousek od Puerto Mogan, ktery Paja vybrala jako spravne kotviste pro dnesni noc. Mam trochu obavu, ze to bude zase noc dvou nudli v bandasce.
Vsechny moc pozdravujeme domu,
Posadka Perly!
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
12 října 2012
Pozdrav z Gran Canarie … kam nás vítr zavál a jak jsme si zase naběhli
zdravíme domů tentokrát z Gran Canaria z přístavu Puerto deportivo de Las Palmas.
Potom, co jsme odpluli z Garachico, tak jsme zamířili podél severního pobřeží Tenerife na východ. Stále jsme se museli zlobit s motorem, protože nám nefoukal skoro žádný vítr. Stále jsme ještě nevěděli, kam nás vlastně vítr zafoukne, jestli na Fuerteventura nebo už na Gran Canarii. Večer jsme byli na nejsevernějším okraji Tenerife. Akcelereační zóna se ukázala hned kousek od pobřeží. Začal foukat čerství severní vítr a to nám umožnilo držet kurs i nadále na 100NM vzdálenou Fuerteventuru. Nechali jsme 2 ref na hlavní plachtě a plnou genu. Loď doslova letěla přes vlny 7-8 uzlů. Pája vyhodnotila, že vlastně závodit na lodi nechce, ale protože se vítr držel do 15kt, tak jsme letěli dál. Běhěm své služby od půlnoci do tří jsem se konečně donutil pořádně pročíst kapitolu Furteventura v pilotu a prohlédnout si vše na mapě. Opět jsem ale zjistil, že se to neshoduje. Na mapách Navionics, eré používáme v ploteru byla kolem kolem sevrozápadní části ostrova vyznačena vojenská oblast se zákazem vstupu, která v pilotu a na papírových admiralty mapách nebyla. Ach jo. To, co ale v pilotu bylo, že druhý největší ostrov souostroví Canaria má en dvě něco jako maríny a ani ty nejsou dobré jindy, než při ideálních podmínkách. Jachtařsky mnohem přívětivější vypadalo Lanzarote, jenže to už bylo příliš daleko. Při předávání služby jsme se tedy rozhodli změnit kurz na Gran Canarii, toho času 35NM jižně od naší polohy. Rychlá jízda se změnila v plavbu dvou nudlí v bandasce, protože vlnění nám začalo jít ze zadoboku a zatím, co zadní vítr pomalu zeslaboval, tak vlny rostli. V 7 hodin jsem už nevydržel, stáhl nejprve genu a pak i hlavní plachtu a dál jsme pokračovali na motor. Navíc jsem byl zhrzen tím, že už třetí den nám nezabrala ani rybička.
Někdy kolem desáté jsme kotvili na kotvišti u Puerto Deportivo de Las Palmas, tedy v přístavu Las Palmas na Gran Canarii. Povzbuzeni informací o láci kotviště a maríny jsme hrdě vyrazili zaplatit. Kotviště totiž patří k maríně a za kotvení se platí. Člověk zato získá přístup do sprch a vlastně celého zázemí maríny. Když jsme přišli do kanceláře, tak tam už čekalo pár lidí. Na řadu jsme přišli skoro za hodinu. Dva chasníci, kteří jachtaře odbavovali byli opravdu vysoce neefektivní. Zato se stihli bavit, telefonovat a všechno možné. Když mi ukázal fakturu na které za dva dny místo 5 euro bylo 55, tak jsem myslel, že špatně vidím. Druhý borec nám začal vysvětlovat o daních. Museli jsme zkrátka ve státním přístavu zaplatit dalších 30 dní daň za Maritimo navigacion ... blabla. Ta se platí jen ve státních přístavech, v privátních marínách nikoliv. V pilotu bylo napsané, že se platí na den 0.01EURA za m2. Realita byla na 30 dní 48,90EURO. Vzpomněl jsem si na Malagu, kde jsme zase zaplatili 40EURO za připojení a odpojení vody :-) Tak jsme zase naletěli. Ještě, že jsme tady zůstali dva dny.
Zastávka, ale není marná. Jednak hlavní město Kanárských ostrovů je moc hezké a zajímavé, dále místní marína má opravdu skvělou vybavenost včetně mnoha jachtařských, potapěčských a rybářských obchodů. Včera jsme koupili za velmi dobrou cenu další potápěčskou lahev, dokoupili nějaké náhradní filtry do motoru, nový invertor, který se nám před třemi dny rozbil. Zlášť ta třetí věc byla klíčová, protože jak jsme zjistili bez invertoru, který nám umí vyrobit z baterky, 12V vyrobit zásuvkových 230V, nejsme schopni nabíjet počítač, baterky do foťáku a kdoví, co ještě. Tentokrát jsem už koupil pořádný invertor určený pro jachty. Ten čínský do auta prostě v klepajícím se stále vlhkém prostředí neměl šanci vydržet.
Dnes jsme vyrazili opět do města, chtěli jsme ještě dokoupit pár drobností ...... a co se stalo, no přece další svátek .... tento týden už druhý. Ve státní svátek mají všude všechno zavřené. Pozitovní ale je, že jsme v největší katedrále Sv. Anny byli svědky mše, kde byli všichni místní pohlaváři a celé velení místních vojenských jednotek. Všichni ve slavnostních uniformách s vyznamenáními, ochranka atd. Večer se tady chystá nějaké hudební, folklórní slavnost. Všude jsou skupinky kytaristů v takových krojích a trénují na večer. Vypadá to velice slibně a už se těšíme .....
Mějte se doma krásně,
Petr a Pája
Potom, co jsme odpluli z Garachico, tak jsme zamířili podél severního pobřeží Tenerife na východ. Stále jsme se museli zlobit s motorem, protože nám nefoukal skoro žádný vítr. Stále jsme ještě nevěděli, kam nás vlastně vítr zafoukne, jestli na Fuerteventura nebo už na Gran Canarii. Večer jsme byli na nejsevernějším okraji Tenerife. Akcelereační zóna se ukázala hned kousek od pobřeží. Začal foukat čerství severní vítr a to nám umožnilo držet kurs i nadále na 100NM vzdálenou Fuerteventuru. Nechali jsme 2 ref na hlavní plachtě a plnou genu. Loď doslova letěla přes vlny 7-8 uzlů. Pája vyhodnotila, že vlastně závodit na lodi nechce, ale protože se vítr držel do 15kt, tak jsme letěli dál. Běhěm své služby od půlnoci do tří jsem se konečně donutil pořádně pročíst kapitolu Furteventura v pilotu a prohlédnout si vše na mapě. Opět jsem ale zjistil, že se to neshoduje. Na mapách Navionics, eré používáme v ploteru byla kolem kolem sevrozápadní části ostrova vyznačena vojenská oblast se zákazem vstupu, která v pilotu a na papírových admiralty mapách nebyla. Ach jo. To, co ale v pilotu bylo, že druhý největší ostrov souostroví Canaria má en dvě něco jako maríny a ani ty nejsou dobré jindy, než při ideálních podmínkách. Jachtařsky mnohem přívětivější vypadalo Lanzarote, jenže to už bylo příliš daleko. Při předávání služby jsme se tedy rozhodli změnit kurz na Gran Canarii, toho času 35NM jižně od naší polohy. Rychlá jízda se změnila v plavbu dvou nudlí v bandasce, protože vlnění nám začalo jít ze zadoboku a zatím, co zadní vítr pomalu zeslaboval, tak vlny rostli. V 7 hodin jsem už nevydržel, stáhl nejprve genu a pak i hlavní plachtu a dál jsme pokračovali na motor. Navíc jsem byl zhrzen tím, že už třetí den nám nezabrala ani rybička.
Někdy kolem desáté jsme kotvili na kotvišti u Puerto Deportivo de Las Palmas, tedy v přístavu Las Palmas na Gran Canarii. Povzbuzeni informací o láci kotviště a maríny jsme hrdě vyrazili zaplatit. Kotviště totiž patří k maríně a za kotvení se platí. Člověk zato získá přístup do sprch a vlastně celého zázemí maríny. Když jsme přišli do kanceláře, tak tam už čekalo pár lidí. Na řadu jsme přišli skoro za hodinu. Dva chasníci, kteří jachtaře odbavovali byli opravdu vysoce neefektivní. Zato se stihli bavit, telefonovat a všechno možné. Když mi ukázal fakturu na které za dva dny místo 5 euro bylo 55, tak jsem myslel, že špatně vidím. Druhý borec nám začal vysvětlovat o daních. Museli jsme zkrátka ve státním přístavu zaplatit dalších 30 dní daň za Maritimo navigacion ... blabla. Ta se platí jen ve státních přístavech, v privátních marínách nikoliv. V pilotu bylo napsané, že se platí na den 0.01EURA za m2. Realita byla na 30 dní 48,90EURO. Vzpomněl jsem si na Malagu, kde jsme zase zaplatili 40EURO za připojení a odpojení vody :-) Tak jsme zase naletěli. Ještě, že jsme tady zůstali dva dny.
Zastávka, ale není marná. Jednak hlavní město Kanárských ostrovů je moc hezké a zajímavé, dále místní marína má opravdu skvělou vybavenost včetně mnoha jachtařských, potapěčských a rybářských obchodů. Včera jsme koupili za velmi dobrou cenu další potápěčskou lahev, dokoupili nějaké náhradní filtry do motoru, nový invertor, který se nám před třemi dny rozbil. Zlášť ta třetí věc byla klíčová, protože jak jsme zjistili bez invertoru, který nám umí vyrobit z baterky, 12V vyrobit zásuvkových 230V, nejsme schopni nabíjet počítač, baterky do foťáku a kdoví, co ještě. Tentokrát jsem už koupil pořádný invertor určený pro jachty. Ten čínský do auta prostě v klepajícím se stále vlhkém prostředí neměl šanci vydržet.
Dnes jsme vyrazili opět do města, chtěli jsme ještě dokoupit pár drobností ...... a co se stalo, no přece další svátek .... tento týden už druhý. Ve státní svátek mají všude všechno zavřené. Pozitovní ale je, že jsme v největší katedrále Sv. Anny byli svědky mše, kde byli všichni místní pohlaváři a celé velení místních vojenských jednotek. Všichni ve slavnostních uniformách s vyznamenáními, ochranka atd. Večer se tady chystá nějaké hudební, folklórní slavnost. Všude jsou skupinky kytaristů v takových krojích a trénují na večer. Vypadá to velice slibně a už se těšíme .....
Mějte se doma krásně,
Petr a Pája
10 října 2012
Kulohlavci,akceleracni zony, La Gomera a Garachico
v nedeli 7 po obede dorazil Martin s Irenou na navstevu. Naplanovali jsme s nimi dvoudenni vylet na La Gomeru. Z mariny San Miguel jsme vypluli asi kolem treti odpoledne. Line turisticke letovisko jsme nechali za zadi a na cerstvi zadni vitr vypluli na Gomeru. Kdyz jsme mijeli posledni majak na Tenerife, tak jsme uvideli velike delfiny. Za chvili bylo jasne, ze se vubec nejedna o delfiny, ale o kulohlavce, tedy kytovce pribuzneho narvalovi. Na rozdil od delfinu si nas ale kulohlavci nevsimali. Ti co byli blizko lodi, tak se pred pridi zanorili a vynorili se az 100 metru za zadi. Kazdopadne v denicku mame dalsiho velkeho obyvatele oceanu.
Do zatoky kousek jizne od San Sebastianu (hlavniho pristavu maleho ostrova La Gomera)jsme dorazili az o pul desate vecer. Za tmy jsme zakotvili pobliz dvou katamaranu. Na nedaleke plazi a utesech se neunavne rozbijel priboj, tmave pobrezi se dalo jen tusit.
Nez jsme dopluli na La Gomeru, tak jsme proplouvali misty, kde je jedna z tzv. akceleracnich zon. Jsou to mista mezi ruznymi kanarskymi ostrovi, kde vitr zesiluje o 15-25kt. Vitr se stoci a zesili doslova na metru. Je to videt zretelne na mori, kde zona zacina. Nam se vitr otocil z 5 uzlu z jihu na 25 a pozdeji 32 uzlu ze severu. Byli jsme dobre pripraveni, takze silny bocak pro nas neznamenal vetsi problem. Pri ceste zpatky z Gomery foukalo jeste vic a jedina neprijemnost byli strme kretke vlny, ktere nas nekolikrat pekne vymachali. No myslim, ze Martin se zenou budou mit na co vzpominat.
Rano, jsme se rozhodli navstivit mesto. Popojeli jsme kousek za pristav a zatvili nedaleko mestske plaze. Byl cas vytahnout clun. Byly dost velke vlny, takze jsme kratce po nastoupeni meli vsichni ctyri mokre zadky. Vystup ze clunu v pribojove vlne probehl opet hladce, jen ten cerny pisek palil do chodidel az beda. Clun jsme zatahli az nahoru k zidce nad plazi.
Ve meste San Sebastian jsou opet stopy Cristofera Columba, tedy presneji je tam opet jeho dum, ktery koupil, kdyz tu kotvil se svymi lodemi. Zajimave je ze spanelsky nehledata Casa de Colombus nebo neco podobneho, ale Casa de Colon. Musim se na to jeste podivat na Internetu, jak tomu Columbusovi vlastne rikaji. Mestecko bylo malebne, male domecky, namesti s fikusy benjamina grande, kostel, kostelik a restarace, kde bylo vsechno domaci od moji mamy, jak rikala dcera servirka, inu rodinna restaurace ....
Po kave a zmrzline jsme se vydali zpet. Po 6 hodinach skakani na vlnach jsme nase hosty vylozili u mola v marine Puerto Colon, co by podle vseho mel byt Columbuv pristav. My jsme se vydali kotvit do nedaleke zatoky. Byla to plaz, kde lezela vyvrzena jachta a vedle ni stanovalo a bydleno nekolik particek squoteru, jak jsme zacali rikat volnomyslenkarskym lidem, keri tady ruzne po strovech ziji na plazich a v horach. Kotvili jsme uz za tmy. Perla nas nechala vyspat, postavila se pridi k vlnam a tak se skoro nekyvala.
Rano jsme se nemohli vyhrabat z postele. Prece jsme ale vyrazili dal kolem Tenerife. Opet nas cekala jedna akceleracni zona. Plizili jsme se kolem pobrezi, ale nakonec jsme musel na motor proti 25kt a vlnam. Za hodinu a pul vitr zmizel a my jsme pokracovali dal podel zapadniho pobrezi. Na noc jsme zvazovali nekolik kotvist a na teto strane ostrova jich opravdu moc neni. Nakonec jsme zvolili kotviste San Marco. Dobre chranena zatoka s hotelovou plazi, pisecnym dnem. Byli jsme radi, ze stojime. Uz jsme se chystali do vody, kdyz se z radia ozvalo Perla Aba, Perla Alba, Perla Alba ... ach jo, rkal jsem si, ze ja jsem to AIS nevypnul. Volalo rizeni provozu kolem Tenerife, ze stojime na miste, kde se nesmi kotvit (jak v mape, tak v pilotu to bylo popsane jako nejvodnejsi kotviste na NW pobrezi). Na opakovany dotaz nam doporucili, abychom se presunuli asi 1,5 mile pred Garachico. To my jsme v souladu s pilotem vyhodnotili jako nepouzitelne. No dobre, neda se nic delat, zvedli jsme kotvu, odpluli. Po chvili jsem vypnul AIS, nastvany, ze nas vyhnali z krasneho a bezpecneho mista. Garachico je mesto, ktere bylo vyznamnym pristavem Tenerife az do roku 1705, kdy ho zalila lava. Podle pilota zahynulo tehdy mnoho lidi. Mesto bylo obnoveno na lavovem proudu, nicmene pristav obnoven nebyl. Z mapy bylo zrejme, ze kvalita podkladu je mizerna a v pilotu psali, ze se musi navigovat podle oci, protoze tam jsou v mapach nezanesene kameny, melciny a utesy. Propluli jsme kolem mestskeho vlnolamu a zdi chranicich silnici. Vsude z vody koukali kameny a utesy, ktere neby v mape, hloubka nesouhlasila. Byl jsem nastvany, kam nas to ten clovek poslal. Uz jsem se chtel vracet zpatky, kdyz jsem si vsiml, jak zpoza ohromneho mestskeho vlnolamu vyplula mala rybarska lodicka. Na pame nic nebylo, ani 10 metru vesoky a 500 metru dlouhy vlnolam. No dobre, Paja, koukala do vody pred pridi a ja jsem krokem vedl lod ke hrane vlnolamu. Jeste kousek, 7m, 6m, a najednou se za vlnolamem vynoril uplne novy perfektni a poloprazdny pristav. Myslim, ze jsme byli prvni lod z cizi vlajkou, ktera ho navstivila.
Pomalicku jsme proplouvali kolem prazdnych mol, kdyz na nas mava z jednoho mola clovek v uniforme. Rekl, nam, ze klidne muzeme stat u mola, ze na jeden den se nic neplati. A tak jsme se vyvazali k uplne novemu plovoucimu molu, za chvili uz jsme sly do mesta. Mesto nas prekvapilo stejne jako pristav a mile uvitani od jeho strazce. Kresne barevne a opravene domecky, frantiskansky klaster, prijemni lide. Dali jsme si veceri a sli se projit. jeste porad jsem nechapal, jak je to mozne .... Uz po tolikate nas osud necekane dovedl na krasne misto, ktere bychom jinak vubec nepoznali. Navsteva Garachico nas nadchla.
Rano se nam odstud nechtelo. Sli jsme jeste nakoupit zeleninu a ovoce, cestou se zastavili v mistnim baru na kavu (60 centu) a v pul jedenacte jsme vypluli. Dnes jsme si rekli, ze poplujeme, kam nas vitr zanese, ale na 3-5 uzlu nas nenesl nikam, tak motorujeme, nebo motorujeme s plachtou dal na vychod. Uvidime, jak to bude vypadat, jestli se vydame jeste na Fuerteventuru a Lanzarote nebo jestli uz zamirime na Gran Canarii.
Z paluby Perly na ceste kolem sveta zdravi Petr a Paja!
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Do zatoky kousek jizne od San Sebastianu (hlavniho pristavu maleho ostrova La Gomera)jsme dorazili az o pul desate vecer. Za tmy jsme zakotvili pobliz dvou katamaranu. Na nedaleke plazi a utesech se neunavne rozbijel priboj, tmave pobrezi se dalo jen tusit.
Nez jsme dopluli na La Gomeru, tak jsme proplouvali misty, kde je jedna z tzv. akceleracnich zon. Jsou to mista mezi ruznymi kanarskymi ostrovi, kde vitr zesiluje o 15-25kt. Vitr se stoci a zesili doslova na metru. Je to videt zretelne na mori, kde zona zacina. Nam se vitr otocil z 5 uzlu z jihu na 25 a pozdeji 32 uzlu ze severu. Byli jsme dobre pripraveni, takze silny bocak pro nas neznamenal vetsi problem. Pri ceste zpatky z Gomery foukalo jeste vic a jedina neprijemnost byli strme kretke vlny, ktere nas nekolikrat pekne vymachali. No myslim, ze Martin se zenou budou mit na co vzpominat.
Rano, jsme se rozhodli navstivit mesto. Popojeli jsme kousek za pristav a zatvili nedaleko mestske plaze. Byl cas vytahnout clun. Byly dost velke vlny, takze jsme kratce po nastoupeni meli vsichni ctyri mokre zadky. Vystup ze clunu v pribojove vlne probehl opet hladce, jen ten cerny pisek palil do chodidel az beda. Clun jsme zatahli az nahoru k zidce nad plazi.
Ve meste San Sebastian jsou opet stopy Cristofera Columba, tedy presneji je tam opet jeho dum, ktery koupil, kdyz tu kotvil se svymi lodemi. Zajimave je ze spanelsky nehledata Casa de Colombus nebo neco podobneho, ale Casa de Colon. Musim se na to jeste podivat na Internetu, jak tomu Columbusovi vlastne rikaji. Mestecko bylo malebne, male domecky, namesti s fikusy benjamina grande, kostel, kostelik a restarace, kde bylo vsechno domaci od moji mamy, jak rikala dcera servirka, inu rodinna restaurace ....
Po kave a zmrzline jsme se vydali zpet. Po 6 hodinach skakani na vlnach jsme nase hosty vylozili u mola v marine Puerto Colon, co by podle vseho mel byt Columbuv pristav. My jsme se vydali kotvit do nedaleke zatoky. Byla to plaz, kde lezela vyvrzena jachta a vedle ni stanovalo a bydleno nekolik particek squoteru, jak jsme zacali rikat volnomyslenkarskym lidem, keri tady ruzne po strovech ziji na plazich a v horach. Kotvili jsme uz za tmy. Perla nas nechala vyspat, postavila se pridi k vlnam a tak se skoro nekyvala.
Rano jsme se nemohli vyhrabat z postele. Prece jsme ale vyrazili dal kolem Tenerife. Opet nas cekala jedna akceleracni zona. Plizili jsme se kolem pobrezi, ale nakonec jsme musel na motor proti 25kt a vlnam. Za hodinu a pul vitr zmizel a my jsme pokracovali dal podel zapadniho pobrezi. Na noc jsme zvazovali nekolik kotvist a na teto strane ostrova jich opravdu moc neni. Nakonec jsme zvolili kotviste San Marco. Dobre chranena zatoka s hotelovou plazi, pisecnym dnem. Byli jsme radi, ze stojime. Uz jsme se chystali do vody, kdyz se z radia ozvalo Perla Aba, Perla Alba, Perla Alba ... ach jo, rkal jsem si, ze ja jsem to AIS nevypnul. Volalo rizeni provozu kolem Tenerife, ze stojime na miste, kde se nesmi kotvit (jak v mape, tak v pilotu to bylo popsane jako nejvodnejsi kotviste na NW pobrezi). Na opakovany dotaz nam doporucili, abychom se presunuli asi 1,5 mile pred Garachico. To my jsme v souladu s pilotem vyhodnotili jako nepouzitelne. No dobre, neda se nic delat, zvedli jsme kotvu, odpluli. Po chvili jsem vypnul AIS, nastvany, ze nas vyhnali z krasneho a bezpecneho mista. Garachico je mesto, ktere bylo vyznamnym pristavem Tenerife az do roku 1705, kdy ho zalila lava. Podle pilota zahynulo tehdy mnoho lidi. Mesto bylo obnoveno na lavovem proudu, nicmene pristav obnoven nebyl. Z mapy bylo zrejme, ze kvalita podkladu je mizerna a v pilotu psali, ze se musi navigovat podle oci, protoze tam jsou v mapach nezanesene kameny, melciny a utesy. Propluli jsme kolem mestskeho vlnolamu a zdi chranicich silnici. Vsude z vody koukali kameny a utesy, ktere neby v mape, hloubka nesouhlasila. Byl jsem nastvany, kam nas to ten clovek poslal. Uz jsem se chtel vracet zpatky, kdyz jsem si vsiml, jak zpoza ohromneho mestskeho vlnolamu vyplula mala rybarska lodicka. Na pame nic nebylo, ani 10 metru vesoky a 500 metru dlouhy vlnolam. No dobre, Paja, koukala do vody pred pridi a ja jsem krokem vedl lod ke hrane vlnolamu. Jeste kousek, 7m, 6m, a najednou se za vlnolamem vynoril uplne novy perfektni a poloprazdny pristav. Myslim, ze jsme byli prvni lod z cizi vlajkou, ktera ho navstivila.
Pomalicku jsme proplouvali kolem prazdnych mol, kdyz na nas mava z jednoho mola clovek v uniforme. Rekl, nam, ze klidne muzeme stat u mola, ze na jeden den se nic neplati. A tak jsme se vyvazali k uplne novemu plovoucimu molu, za chvili uz jsme sly do mesta. Mesto nas prekvapilo stejne jako pristav a mile uvitani od jeho strazce. Kresne barevne a opravene domecky, frantiskansky klaster, prijemni lide. Dali jsme si veceri a sli se projit. jeste porad jsem nechapal, jak je to mozne .... Uz po tolikate nas osud necekane dovedl na krasne misto, ktere bychom jinak vubec nepoznali. Navsteva Garachico nas nadchla.
Rano se nam odstud nechtelo. Sli jsme jeste nakoupit zeleninu a ovoce, cestou se zastavili v mistnim baru na kavu (60 centu) a v pul jedenacte jsme vypluli. Dnes jsme si rekli, ze poplujeme, kam nas vitr zanese, ale na 3-5 uzlu nas nenesl nikam, tak motorujeme, nebo motorujeme s plachtou dal na vychod. Uvidime, jak to bude vypadat, jestli se vydame jeste na Fuerteventuru a Lanzarote nebo jestli uz zamirime na Gran Canarii.
Z paluby Perly na ceste kolem sveta zdravi Petr a Paja!
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
07 října 2012
Chystáme se opustit Tenerife a vyplout na Gomeru
Zdravíme domů! Po čtyřech krásných dnech na Tenerife se za chvíli chystáme vyplout zase na Oceán a nechat se příznivým západním větrem dovézt na Gomeru. A jak jsme se tady měli?
Tenerife je dalším ostrovem, který nám učaroval. V některých ohledech by se tento ostrov dal srovnávat s Madeirou. Je tady nejvyšší hora španělska Pico de Teide 3717. Měli jsme veliké štěstí na počasí a podařilo se nám zdolat vrchol. Povolení jsme měli vyřízení skoro měsíc dopředu. Půjčili jsme si auto, dojeli k dolní stanici lanovky do 2300m. Pak lanovkou do 3200 a odtud už po vlastních stezkou číslo deset až na vrchol kráteru. Překvapilo mě, že na vrcholu všude vystupují horké sirné páry. Žijí tam ještěrky a proti očekávání tam bylo docela teplo, asi 9 stupňů.
Dolů jsme šly pěšky až k autu. Byla to náročná, ale krásná cesta. Ty výhledy z vrcholu i po cestě se nedají ani popsat. Koukněte se na fotky. Další den, jsme všichni unavení byli na lodi. Posádka odjela na letiště po páté odpoledne. Budou nám moc chybět, bylo nám s nimi ty tři týdny krásně.
My jsme si včera půjčili auto a jeli jsme znuvu do hor po Teide. Projeli jsme do úrodného údolí Orotava, navštívili Puerto de la Cruz a tamnější botanickou zahradu. Ta po pozůstatkem aklimatizační stanice, kterou používali španělé na aklimatizaci tropických roztlin, které z celého světa vozili do evropy. Bylo to nesmírně zajímavé, kolik a jak rozmanitých rostlin po světě všude roste.
Potom jsme zajeli ještě do Santa Cruz, hlavního města ostrova. Bohdane a víš ty co, je to zatraceně skejtové město!! Všude skejťáci, skejtparky ... svého jména je nositelem oprávněně! Pozdě večer jsme byli na zpátky na lodi.
Dnes se chystáme odplout. Máme tady návštěvu, tak je chceme vzít na Gomeru a pak zpátky na Tenerife. My potom budeme pokračovat ještě na další ostrovy a za týden bychom měli přistát na Gran Canarii, kde budeme nechávat Perlu do vánoc.
Posíláme mnoho pozdravů ze slunných Kanárských ostrovů,
Petr a Pája
Tenerife je dalším ostrovem, který nám učaroval. V některých ohledech by se tento ostrov dal srovnávat s Madeirou. Je tady nejvyšší hora španělska Pico de Teide 3717. Měli jsme veliké štěstí na počasí a podařilo se nám zdolat vrchol. Povolení jsme měli vyřízení skoro měsíc dopředu. Půjčili jsme si auto, dojeli k dolní stanici lanovky do 2300m. Pak lanovkou do 3200 a odtud už po vlastních stezkou číslo deset až na vrchol kráteru. Překvapilo mě, že na vrcholu všude vystupují horké sirné páry. Žijí tam ještěrky a proti očekávání tam bylo docela teplo, asi 9 stupňů.
Dolů jsme šly pěšky až k autu. Byla to náročná, ale krásná cesta. Ty výhledy z vrcholu i po cestě se nedají ani popsat. Koukněte se na fotky. Další den, jsme všichni unavení byli na lodi. Posádka odjela na letiště po páté odpoledne. Budou nám moc chybět, bylo nám s nimi ty tři týdny krásně.
My jsme si včera půjčili auto a jeli jsme znuvu do hor po Teide. Projeli jsme do úrodného údolí Orotava, navštívili Puerto de la Cruz a tamnější botanickou zahradu. Ta po pozůstatkem aklimatizační stanice, kterou používali španělé na aklimatizaci tropických roztlin, které z celého světa vozili do evropy. Bylo to nesmírně zajímavé, kolik a jak rozmanitých rostlin po světě všude roste.
Potom jsme zajeli ještě do Santa Cruz, hlavního města ostrova. Bohdane a víš ty co, je to zatraceně skejtové město!! Všude skejťáci, skejtparky ... svého jména je nositelem oprávněně! Pozdě večer jsme byli na zpátky na lodi.
Dnes se chystáme odplout. Máme tady návštěvu, tak je chceme vzít na Gomeru a pak zpátky na Tenerife. My potom budeme pokračovat ještě na další ostrovy a za týden bychom měli přistát na Gran Canarii, kde budeme nechávat Perlu do vánoc.
Posíláme mnoho pozdravů ze slunných Kanárských ostrovů,
Petr a Pája
03 října 2012
Salvageny - ptaci raj
.. jsme prave u brehu Tenerife, jizne od mesta Santa Cruz. Predevcirem jsme byli na opustenych Ostrovech Salvagenach. Je tam ptaci rezervace, dva strazci, pes Salvage, jesterky, gekoni a jinak nic. Navsteva vetsiho ze dvou ostrovu Salvagem Grande byla nakonec nesmirne prijemna a zajimava. Dokonce jsme byli atmosferou natolik zasazeni, ze jsme se rozhodli prespat na kotve a odpluli az vcera rano. Co se nam vlastne prihodilo?
Z Madeiry na Salgeny (Ihlas Salvagemas) je to asi 160nm. V priznivem vetru nam plavba rychle utikala a po rychle nocni plavbe jsme druhy den kolem poledne uz mijeli nebezpecne utesy Salvagem Grande a ve dve staly zakotveni v jednine zatoce, kterou zde maji a ve ktere se nachazi i zakladna strazcu narodniho parku a vyzkumniku, ornitologu. Ostrovy patrici Portugalsku a spravne podlehajici Madeire se skladaji ze dvou malych ostruvkum z nichz vesti se jmenuje velky a mensi se jmenuje maly. Krome techto dvou ostrovu je vsude kolem nich stovky utesu, kamenu a melcin o ktere se rozbiji oceansky priboj. Na ostrovech jsou celkem dve kotviste, jedno na velkem a druhe na malem. Ostrovy nejsou obydleny lidmi, zato jsou rajem pro ptaky. Nejvice je zde Burnaku Zlutozobych, ktery hnizdi doslova pod kazdym kamenem. Ale potom zde najdou ornitologove na 200 dalsich ptaku, nekteri zde hnizdi, jini se zde zastavuji behem migrace.
Potom, co jsme zakotvili, nafoukli clun a jako zazrakem se nechali pribojovou vlnou vynest na betonove pristavaci molo nas privitala reditelka parku a ostrova, fena Salvage. Krome ni i strazce a spanelsky vyzkumnik Burnaku. Ztrazce pomoci vysilacky zkontroloval nase povoleni pristat na ostrove a pak se s nami dohodl, ze v pet se nam bude venovat a pujde s nami obejit ostrov. My jsme se tedy zase neobvykle sikovne vratili na Perlua vrhli se do vod oceanu s brylemi. Snorchlovani bylo nadherne. Utesy po okrajich zatoky byly plne ryb a jak velkych a barevnych. Byli jsme jen s Pajou. Dokonce jsme videli asi v 10m pod nami velkeho a znameho kanice hnedeho, ktery nas chtel "sezrat" na Cabrere u Minorky. Tenhle na nas ale vubec nebyl zvedavy, takze, kdyz nas videl mavnul ploutvi a byl nekde pod kameny.
Po snorchlovani jsme se vratili na ostrov. Strazce Carlos uz na nas cekal i se Salvage a vyrazili jsme kolem ostrova. Vite, on je ten ostrov opravdu docela maly. Ma asi 1 km v prumeru, nejvissi hora meri 165m a je ne ni majak. Vetsi cast ostrova je nahorni plosina, kde rostou endemity a pod kazdym kamanem najde schovaneho mladeho burnaka. Carlos nam vypravel o Burnacich o tom jak rodice burnaku letaji lovit mladym ryby az ke brehum afriky. Cesta jim trva 3 dny. Kdyz vyrostou, tak se vydaji na ocean az k brehum Brasilie a po sedmi letech se vraci na Salvageny, kde maji mlade. Opravdu potkavame tyto uzasne letce na otevrenem oceanu stovky mil od pevniny. Krome burnaku a jinych ptacku nam Carlos chytil gekona a dal pochovat malinkeho ptacka, ktery vypadal jako chlupata kulicka. Vypravel nam take o jejich zivote na malem ostruvku. Jsou zpravidla na ostrove ve dvou na tri tydny, nekdy tam maji nejake vedce zkoumajici ptaky. Po trech tydnech nebo mesici prijede vojenska lod a vymeni se. Pak jsou dva tydny ve Funchalu, maji volno, pak tyden pripravuji material a jedou zpatky na Salvageny. Krome hlidani parku plni dalsi ukoly, dohlizi na fungovani majaku, vedeckych mericich pristroju a udrzuji zakladnu.
Carlos byl nesmirne fajn, nabidli nam vodu a presvedcovali, at zustaneme nekolik dni, meli bychom k dispozici jejich gril, zazemi, proste cokoliv. A vite, co je na tom zajimave? Za vstup na ostrovy, povoleni ani pobyt, ani vychazku s pruvodcem a kotveni, ci pouzivani zakladny se nic neplati .... Jednine o co nas Clarlos pozadal bylo vyplneni dotazniku ...
Kdyz jsme se vratili na Perlu bylo jasne, ze nikam neodplujeme. Koukali jsme se na zapad slunce a lovici burnaky. Ti si povidali. Byl to opravdu nadherny vecer uprostred oceanu.
Odpluli jsme rano a po klidne noci jsme dorazili k severnimu pobrezi Tenerife. Vcera navecer jsme ulovili zase Zloha neboli zlatou rybu jinak take doradu. Meli jsme ji k veceri.
Plavbu i celkove pobyt na lodi zvladame dobre. To vite, ze po trech tydnech spolecne na lodi tady obcas nekdo lehce zaprudi, ale rychle se vzdy vsechno vyresi, je to vazne fajn parta tahle posadka. Zitra bychom se meli vydat na vystup na nejvyssi horu Spanelska - Pico de Teide, 3700m nm, ktera se nachazi kde jinde, nez prave na Tenerife. Celou plavbu ze Salvagen je obloha pokryta mraky, obcas dokonce prselo a to i pres to, ze jsme v tlakove vysi 1023-1025HPa. Pisi to proto, ze jsme bohuzel nevideli zasnezeny vrchol Teide vystupovat postupne z more, protoze jsme ji nevideli vybec. Jsem zvedavy, az se rozedni, co bude videt.
Pozitri vecer posadka odleta z Tenerife domu. My tady mame domluvena nejaka setkani se znamymi z Cech. Nejprve na Tenerife a pak na Gran Canarii.
Tak zatim,
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Z Madeiry na Salgeny (Ihlas Salvagemas) je to asi 160nm. V priznivem vetru nam plavba rychle utikala a po rychle nocni plavbe jsme druhy den kolem poledne uz mijeli nebezpecne utesy Salvagem Grande a ve dve staly zakotveni v jednine zatoce, kterou zde maji a ve ktere se nachazi i zakladna strazcu narodniho parku a vyzkumniku, ornitologu. Ostrovy patrici Portugalsku a spravne podlehajici Madeire se skladaji ze dvou malych ostruvkum z nichz vesti se jmenuje velky a mensi se jmenuje maly. Krome techto dvou ostrovu je vsude kolem nich stovky utesu, kamenu a melcin o ktere se rozbiji oceansky priboj. Na ostrovech jsou celkem dve kotviste, jedno na velkem a druhe na malem. Ostrovy nejsou obydleny lidmi, zato jsou rajem pro ptaky. Nejvice je zde Burnaku Zlutozobych, ktery hnizdi doslova pod kazdym kamenem. Ale potom zde najdou ornitologove na 200 dalsich ptaku, nekteri zde hnizdi, jini se zde zastavuji behem migrace.
Potom, co jsme zakotvili, nafoukli clun a jako zazrakem se nechali pribojovou vlnou vynest na betonove pristavaci molo nas privitala reditelka parku a ostrova, fena Salvage. Krome ni i strazce a spanelsky vyzkumnik Burnaku. Ztrazce pomoci vysilacky zkontroloval nase povoleni pristat na ostrove a pak se s nami dohodl, ze v pet se nam bude venovat a pujde s nami obejit ostrov. My jsme se tedy zase neobvykle sikovne vratili na Perlua vrhli se do vod oceanu s brylemi. Snorchlovani bylo nadherne. Utesy po okrajich zatoky byly plne ryb a jak velkych a barevnych. Byli jsme jen s Pajou. Dokonce jsme videli asi v 10m pod nami velkeho a znameho kanice hnedeho, ktery nas chtel "sezrat" na Cabrere u Minorky. Tenhle na nas ale vubec nebyl zvedavy, takze, kdyz nas videl mavnul ploutvi a byl nekde pod kameny.
Po snorchlovani jsme se vratili na ostrov. Strazce Carlos uz na nas cekal i se Salvage a vyrazili jsme kolem ostrova. Vite, on je ten ostrov opravdu docela maly. Ma asi 1 km v prumeru, nejvissi hora meri 165m a je ne ni majak. Vetsi cast ostrova je nahorni plosina, kde rostou endemity a pod kazdym kamanem najde schovaneho mladeho burnaka. Carlos nam vypravel o Burnacich o tom jak rodice burnaku letaji lovit mladym ryby az ke brehum afriky. Cesta jim trva 3 dny. Kdyz vyrostou, tak se vydaji na ocean az k brehum Brasilie a po sedmi letech se vraci na Salvageny, kde maji mlade. Opravdu potkavame tyto uzasne letce na otevrenem oceanu stovky mil od pevniny. Krome burnaku a jinych ptacku nam Carlos chytil gekona a dal pochovat malinkeho ptacka, ktery vypadal jako chlupata kulicka. Vypravel nam take o jejich zivote na malem ostruvku. Jsou zpravidla na ostrove ve dvou na tri tydny, nekdy tam maji nejake vedce zkoumajici ptaky. Po trech tydnech nebo mesici prijede vojenska lod a vymeni se. Pak jsou dva tydny ve Funchalu, maji volno, pak tyden pripravuji material a jedou zpatky na Salvageny. Krome hlidani parku plni dalsi ukoly, dohlizi na fungovani majaku, vedeckych mericich pristroju a udrzuji zakladnu.
Carlos byl nesmirne fajn, nabidli nam vodu a presvedcovali, at zustaneme nekolik dni, meli bychom k dispozici jejich gril, zazemi, proste cokoliv. A vite, co je na tom zajimave? Za vstup na ostrovy, povoleni ani pobyt, ani vychazku s pruvodcem a kotveni, ci pouzivani zakladny se nic neplati .... Jednine o co nas Clarlos pozadal bylo vyplneni dotazniku ...
Kdyz jsme se vratili na Perlu bylo jasne, ze nikam neodplujeme. Koukali jsme se na zapad slunce a lovici burnaky. Ti si povidali. Byl to opravdu nadherny vecer uprostred oceanu.
Odpluli jsme rano a po klidne noci jsme dorazili k severnimu pobrezi Tenerife. Vcera navecer jsme ulovili zase Zloha neboli zlatou rybu jinak take doradu. Meli jsme ji k veceri.
Plavbu i celkove pobyt na lodi zvladame dobre. To vite, ze po trech tydnech spolecne na lodi tady obcas nekdo lehce zaprudi, ale rychle se vzdy vsechno vyresi, je to vazne fajn parta tahle posadka. Zitra bychom se meli vydat na vystup na nejvyssi horu Spanelska - Pico de Teide, 3700m nm, ktera se nachazi kde jinde, nez prave na Tenerife. Celou plavbu ze Salvagen je obloha pokryta mraky, obcas dokonce prselo a to i pres to, ze jsme v tlakove vysi 1023-1025HPa. Pisi to proto, ze jsme bohuzel nevideli zasnezeny vrchol Teide vystupovat postupne z more, protoze jsme ji nevideli vybec. Jsem zvedavy, az se rozedni, co bude videt.
Pozitri vecer posadka odleta z Tenerife domu. My tady mame domluvena nejaka setkani se znamymi z Cech. Nejprve na Tenerife a pak na Gran Canarii.
Tak zatim,
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
30 září 2012
Uz zase na mori ... pred pridi mame Ihlas Salvagenas
Madeira nam uz davno zmizela za obzorem a my, houpajic se statne, plujeme na priznivy sevorevychodni vitr na opustene souostrovi Salvageny. Ja dobre vim, ze vam dluzim slibene povidani o Madeire, kde jsme byli 5 dni. Zatim si ale budete muset pockat. Ostrov nam ucaroval. Jen ve zkratce pouze vycet aktivit ... poznavani mesta Funchal, kulinarske vecere, obedy i snidane, uzasny trh s ovocem a rybi trh, celodenni vylet do hor na levady, navsteva tropicke zahrady a prochazka po venkove, navsteva baru v Camara Lobos, dalsi vecere a obedy, ovoce, vecer v baru La Revolution a s tim spojeny prospany den, poncho, poncho, poncho ... navsteva Brandys, vyrobce vina Madeira, exkurse po vyrobe vina, degustace vin madeira, uzasni mily a pohostinni lide, malovani znaku lodi na zed pristavu .....
Nyni je pred nami nekolik spolecnych dni. Zitra bychom meli byt na souostrovi Salvageny. je to nekolik neobydlenych ostrovu zhruba na pulce cesty z Madeiry na Kanarske ostrovy. Tam bychom meli pristat 3.10.
Nyni se ale jdeme kochat zapadem slunce a.... a snad by nam mohla zabrat nejaka ryba.
Pozdravy domu posila posadka Perly!
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Nyni je pred nami nekolik spolecnych dni. Zitra bychom meli byt na souostrovi Salvageny. je to nekolik neobydlenych ostrovu zhruba na pulce cesty z Madeiry na Kanarske ostrovy. Tam bychom meli pristat 3.10.
Nyni se ale jdeme kochat zapadem slunce a.... a snad by nam mohla zabrat nejaka ryba.
Pozdravy domu posila posadka Perly!
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
28 září 2012
O Porto Santo, Blue Marlinovi a příjezdu na Madeiru.
Předevčírem brzy ráno jsme zakotvili před vlnolamem přístavu na ostrově Porto Santo. Důvodů se tady zastavit bylo hned několik. Byl to první ostrov Madeirského souostroví, který byl Portugalci objeven. Zavála je sem bouře od břehů Afriky a našli útočiště u opuštěného ostrova. Dali mu jméno Svatý Přístav. Madeira samotná byla objevena až o rok později. Prvním guvernátorem nové Portugalské državy se stal tchán Christofera Columbuse. Svou ženu poznal prý Columbus možná dokonce na Madeiře.
Dopoledne jsme se přemístili do maríny. Malá marína často hostí jachtaře proplouvající Madeirským souostrovím, Všude na zdech jsou malby znaků lodí, které zde stály. My ten svůj namalujeme až na zeď Funchalské maríny. Den v Porto Santo byl nádherný. S otevřenou pusou jsme šly po 7,5km dlouhé písečné pláži do místního městečka. Bylo to úžasné. Zlatavá písečná pláž v sobě měla černé sopečné kameny a příměs černého písku. Kameny byly jako černé perly ve zlatém písku a černým pískem zase příboj kreslil obrazce ma pláži. Celá pláž je přírodní, široká 50- 150m. Neodolali jsme, nakoupili ovoce a Madeirské víno v samoobsluze a večer vyváděli na pláži jako melé děti. Skákaly jsme ve vlnách a váleli se v písku .... prostě mateřská školka na výletě.
Musím ještě napsat několik slov o místních. Poprvé za tuto plavbu jsem mohl vidět v praxi, co znamená srdeční a milý obyvatelé. Nevím, jak je to možné, ale všichni na Porto Santo i teď na Madeiře jsou naprosto skvělí. Lidé se tu na vás usmívají na ulici, na zahrádce, když je pozdravíte, v obchodě. Cítím se od první chvíle úplně jako v ráji. Určitě se k místním vrátím a napíši o nich, až trochu pochodíme Madeiru.
Druhý den v 7 ráno jsme se odvázali a vyrazili na 20NM vzdálenou Madeiru, konkrétně do hlavního města a největšího přístavu ostrova Funchal. Dopředu jsme si zarezervovali v přeplněné malé Maríně místo. Plavba byla úžasná. Foukal nám ideální boční vítr, oceánské vlny nám nijak nevadí a tak jsme uháněli k Madeiře. Ta se dlouhou dobu schovávala v oparu a mracích. Asi v polovině cesty se najednou rozdrnčel naviják prutu. Začal jsem přitahovat brzdu a hned bylo jasné, že to, co máme na prutu nebude malá ryba. Tah byl tak silný, že jsem nejprve nebyl schopen prut ani vytáhnout a vzít do ruky.
Když jsme poprvé, asi po půlhodinovém souboji přitálhi rybu blíž k lodi, tak jsem nemohl věřit vlastním očím .... plachetník, blue marlin, král mečounů, asi 1,5-2m dlouhá, nádherná ryba nám plavala u lodě. Ono se řekne, chytit rybu. Zaseknout, a vybojovat první boj a dostat rybu k lodi je jedna věc, ale jak ji dostat na loď? To už v příručce mladého rybáře nepsali. Marlin budil respekt. Dlouhý meč, veliká hřetbí plouten, krásný tvar ....
Odpočinul si a rozhodl se, že nám ukáže, jak se věci mají. Začal plavat pod loď a dopředu. Musel jsem ho povolit a dostat zpět za loď. Zachilku jsem měl opět skoro odvinutý vlasec (250m) a mohl jsem začít znovu s bojem. Za dvacet minum jsme ho měli zase u lodě. Snažili jsme se mu navléct na tělo smyčku z lana a už bychom to skoro měli, když napnutý vlasec zavadil o závit šroubu na větrném kormidle, prásk a Marlin byl volný. Vynořil se ještě, podíval se na nás, švihnul ploutví a byl pryč. Víc jak hodinový boj skončil vítězstvím Marlina. Do teď nechápu, jak se nám tato nádherná ryba dostala na prut a jak jsme byli vůbec schopni ho téměř vylovit. Byl jsem trochu rád, že jsme ho nakonec nevytáhli. Háček by mu měl za dva dny vypadnout a doufám, že z něj bude později král oceánu. Dorůstaní až 5m a váží několik set kilogramů.
Máme něco natočené na videu, tak až bude chvíle to sestříhat, tak to dáme na web.
Do Funchalu jsme připlouvali ve čtyři odpoledne za hustého Madeirského deště. Bylo teplo, tak nám to ani nevadilo. Máme krásné místo a Madeira byť deštivá nás uvítala s otevřenou náručí. Naše první kroky vedli na trh, pak do starého města. Hned první Poncho v bufetu na trhu nás uvedlo do euforie. Poncho je místní tradiční nápoj z čerstvé ovocné šťávy, medu a místního třtinového rumu. Míchací poměr rum:šťáva 1:1 :-) Po jednom slaďoučkém pomerančovém ponchu jste se chechtali celý večer.
Ovoce tady na Madeiře roste úplně všude a je levné a táák dobré .... ale víte co, o Madeiře zase příště.
Z Funchalu a rajské Madeiry vás zdraví Posádka Perly.
Dopoledne jsme se přemístili do maríny. Malá marína často hostí jachtaře proplouvající Madeirským souostrovím, Všude na zdech jsou malby znaků lodí, které zde stály. My ten svůj namalujeme až na zeď Funchalské maríny. Den v Porto Santo byl nádherný. S otevřenou pusou jsme šly po 7,5km dlouhé písečné pláži do místního městečka. Bylo to úžasné. Zlatavá písečná pláž v sobě měla černé sopečné kameny a příměs černého písku. Kameny byly jako černé perly ve zlatém písku a černým pískem zase příboj kreslil obrazce ma pláži. Celá pláž je přírodní, široká 50- 150m. Neodolali jsme, nakoupili ovoce a Madeirské víno v samoobsluze a večer vyváděli na pláži jako melé děti. Skákaly jsme ve vlnách a váleli se v písku .... prostě mateřská školka na výletě.
Musím ještě napsat několik slov o místních. Poprvé za tuto plavbu jsem mohl vidět v praxi, co znamená srdeční a milý obyvatelé. Nevím, jak je to možné, ale všichni na Porto Santo i teď na Madeiře jsou naprosto skvělí. Lidé se tu na vás usmívají na ulici, na zahrádce, když je pozdravíte, v obchodě. Cítím se od první chvíle úplně jako v ráji. Určitě se k místním vrátím a napíši o nich, až trochu pochodíme Madeiru.
Druhý den v 7 ráno jsme se odvázali a vyrazili na 20NM vzdálenou Madeiru, konkrétně do hlavního města a největšího přístavu ostrova Funchal. Dopředu jsme si zarezervovali v přeplněné malé Maríně místo. Plavba byla úžasná. Foukal nám ideální boční vítr, oceánské vlny nám nijak nevadí a tak jsme uháněli k Madeiře. Ta se dlouhou dobu schovávala v oparu a mracích. Asi v polovině cesty se najednou rozdrnčel naviják prutu. Začal jsem přitahovat brzdu a hned bylo jasné, že to, co máme na prutu nebude malá ryba. Tah byl tak silný, že jsem nejprve nebyl schopen prut ani vytáhnout a vzít do ruky.
Když jsme poprvé, asi po půlhodinovém souboji přitálhi rybu blíž k lodi, tak jsem nemohl věřit vlastním očím .... plachetník, blue marlin, král mečounů, asi 1,5-2m dlouhá, nádherná ryba nám plavala u lodě. Ono se řekne, chytit rybu. Zaseknout, a vybojovat první boj a dostat rybu k lodi je jedna věc, ale jak ji dostat na loď? To už v příručce mladého rybáře nepsali. Marlin budil respekt. Dlouhý meč, veliká hřetbí plouten, krásný tvar ....
Odpočinul si a rozhodl se, že nám ukáže, jak se věci mají. Začal plavat pod loď a dopředu. Musel jsem ho povolit a dostat zpět za loď. Zachilku jsem měl opět skoro odvinutý vlasec (250m) a mohl jsem začít znovu s bojem. Za dvacet minum jsme ho měli zase u lodě. Snažili jsme se mu navléct na tělo smyčku z lana a už bychom to skoro měli, když napnutý vlasec zavadil o závit šroubu na větrném kormidle, prásk a Marlin byl volný. Vynořil se ještě, podíval se na nás, švihnul ploutví a byl pryč. Víc jak hodinový boj skončil vítězstvím Marlina. Do teď nechápu, jak se nám tato nádherná ryba dostala na prut a jak jsme byli vůbec schopni ho téměř vylovit. Byl jsem trochu rád, že jsme ho nakonec nevytáhli. Háček by mu měl za dva dny vypadnout a doufám, že z něj bude později král oceánu. Dorůstaní až 5m a váží několik set kilogramů.
Máme něco natočené na videu, tak až bude chvíle to sestříhat, tak to dáme na web.
Do Funchalu jsme připlouvali ve čtyři odpoledne za hustého Madeirského deště. Bylo teplo, tak nám to ani nevadilo. Máme krásné místo a Madeira byť deštivá nás uvítala s otevřenou náručí. Naše první kroky vedli na trh, pak do starého města. Hned první Poncho v bufetu na trhu nás uvedlo do euforie. Poncho je místní tradiční nápoj z čerstvé ovocné šťávy, medu a místního třtinového rumu. Míchací poměr rum:šťáva 1:1 :-) Po jednom slaďoučkém pomerančovém ponchu jste se chechtali celý večer.
Ovoce tady na Madeiře roste úplně všude a je levné a táák dobré .... ale víte co, o Madeiře zase příště.
Z Funchalu a rajské Madeiry vás zdraví Posádka Perly.
22 září 2012
Cesta na Madeiru, uz jsme za pulkou
pocasi nam zatim preje, tedy v tom smeru, ze vlny a vitr jsou male a mame krasne slunicko. Jen tedy ten vitr by mohl foukat vic. Snad zira po obede by podle predpovedi mel zasilet natolik, ze bychom mohli jet zase na plachty.
Dnesek jsme vyuzili k priprave lode na horsi podminky, ktere nas mozna potkaji u Madeiry. Vyfoukli jsme clun a uklidili ho do vaku. Pri uklidu jsme nasli pod pasarelou mrtvou letajici rybu. Musela tam byt uz delsi dobu, byla uz sucha, chudak.
Na pridi se tak uvolnilo misto na sezeni a koukani a treba dnes bylo na co koukat. Nekolikrat u nas byli delfini. Podruhe odpoledne skakali do vysky, bylo to neuveritelne. Predtim zase pripluli z boku a pluli pod lodi, 6 koukaji, komunikuji a pak najednou zmizi a jsou pryc. Krome delfinu jsme dnes videli i dve zelvy.
Dnes bylo tak hezky, ze jsme se po delsi dobe zase koupali. Srandovni bylo, ze vsichni meli strach, co je v tom velikem oceanu sezere, kdyz vlezou do vody. No nesezralo nikoho nic a druhe koupani bylo jiz o dost smelejsi, klasika na lane.
Skoda jen, ze musime tak motorovat. Od rana mame zase nahozeno, ale dnes nic nezabralo. Zkousel jsem novou navnadu, vetsi olihen, ale asi plave moc u hladiny, tak jsme nic nechytli. Ale po dvou dnech ryb byli myslim vsichni radi, ze si dali k obedu spagety.
Posadka je zatim spokojena a je nam tady spolecne vsem dobre. Vsichni se uzacstni sluzeb, vari. Vlastne se primo predvadeji v kuchini. Dneska David s Milonem uvarili k veceri fantastockou brabmoracku.No ja vim, ze porad pisu o jidle, ale behem plavby to vlastne je hlavne o jidle, tim se tady travi nejvice casu.
Nyni je 2330, za pul hodiny nam konci s Pajou sluzba. Zitra budeme na lodi posouvat lokalni cas. Zatim jen o hodinu, abychom meli na lodi jako na Madeire, kde maji UTC+1 (letni cas, o hodinu mene, nez mame doma v cesku). Spravne bychom ale meli mit posunuty cas o dve hodiny. Kazdych 15 stupnu delky je posun o jednu hodinu. My jsme ted oproti Praze zapadne o 25 stupnu. Dnes byla rovnodennost, slumce vychazelo presne na vychode a zapadalo na zapade. Podle Prazskeho a doposavad i naseho casu nam tady slunicko vychazelo az v 8:30 a zapadalo az v 2030 vecer. Zitra si posuneme hodinky o hodinu zpet a bude to tedy v 0730 a 1930. Jinak nam delsi vecery narame vsem vyhovuji. Rano stejne vsichni spi a ja se uz taky tesim do postele!
Zdravime domu!
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Dnesek jsme vyuzili k priprave lode na horsi podminky, ktere nas mozna potkaji u Madeiry. Vyfoukli jsme clun a uklidili ho do vaku. Pri uklidu jsme nasli pod pasarelou mrtvou letajici rybu. Musela tam byt uz delsi dobu, byla uz sucha, chudak.
Na pridi se tak uvolnilo misto na sezeni a koukani a treba dnes bylo na co koukat. Nekolikrat u nas byli delfini. Podruhe odpoledne skakali do vysky, bylo to neuveritelne. Predtim zase pripluli z boku a pluli pod lodi, 6 koukaji, komunikuji a pak najednou zmizi a jsou pryc. Krome delfinu jsme dnes videli i dve zelvy.
Dnes bylo tak hezky, ze jsme se po delsi dobe zase koupali. Srandovni bylo, ze vsichni meli strach, co je v tom velikem oceanu sezere, kdyz vlezou do vody. No nesezralo nikoho nic a druhe koupani bylo jiz o dost smelejsi, klasika na lane.
Skoda jen, ze musime tak motorovat. Od rana mame zase nahozeno, ale dnes nic nezabralo. Zkousel jsem novou navnadu, vetsi olihen, ale asi plave moc u hladiny, tak jsme nic nechytli. Ale po dvou dnech ryb byli myslim vsichni radi, ze si dali k obedu spagety.
Posadka je zatim spokojena a je nam tady spolecne vsem dobre. Vsichni se uzacstni sluzeb, vari. Vlastne se primo predvadeji v kuchini. Dneska David s Milonem uvarili k veceri fantastockou brabmoracku.No ja vim, ze porad pisu o jidle, ale behem plavby to vlastne je hlavne o jidle, tim se tady travi nejvice casu.
Nyni je 2330, za pul hodiny nam konci s Pajou sluzba. Zitra budeme na lodi posouvat lokalni cas. Zatim jen o hodinu, abychom meli na lodi jako na Madeire, kde maji UTC+1 (letni cas, o hodinu mene, nez mame doma v cesku). Spravne bychom ale meli mit posunuty cas o dve hodiny. Kazdych 15 stupnu delky je posun o jednu hodinu. My jsme ted oproti Praze zapadne o 25 stupnu. Dnes byla rovnodennost, slumce vychazelo presne na vychode a zapadalo na zapade. Podle Prazskeho a doposavad i naseho casu nam tady slunicko vychazelo az v 8:30 a zapadalo az v 2030 vecer. Zitra si posuneme hodinky o hodinu zpet a bude to tedy v 0730 a 1930. Jinak nam delsi vecery narame vsem vyhovuji. Rano stejne vsichni spi a ja se uz taky tesim do postele!
Zdravime domu!
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
21 září 2012
Cestou na Madeiru
uz zase mame radu zazitku. Zatim nam Atlantik preje krasne pocasi, nadherne tahle vlny, tunaky (zatim jsme chytili a snedli 3, delfiny, verlybu, svetelkujici plankton a super posadku.
Zase me prepadla lenora a nemohu se dokopat k tomu, abych neco napsal, tak alespon takhle ve skratce. Krome zazitku z Atlantiku jsme take namontovali vetrne kormidlo a dokonce i rozchodili. Mam z toho radost, protoze to umi opravdu bez elektriky kormidlovat lod. trochu se nam zhorsuje predpoved pro dopluti na Madeiru, budeme se muset dnes rozhodnout, co s tim udelame. Zbyva nam 360NM, to jsou 3 dny pri rychlosti 5 uzlu.
Tak ja se na to jdu podivat, posadka je uz netrpeliva. Pro dnesek mame ale klid, slunicko, takze se asi budeme i koupat, poprve na Atlantiku! Voda ma 24,3C.
Pozdravujeme vsichni domu,
Posadka z Perly, toho casu na Atlantiku mezi Gibraltarem a Madeirou.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Zase me prepadla lenora a nemohu se dokopat k tomu, abych neco napsal, tak alespon takhle ve skratce. Krome zazitku z Atlantiku jsme take namontovali vetrne kormidlo a dokonce i rozchodili. Mam z toho radost, protoze to umi opravdu bez elektriky kormidlovat lod. trochu se nam zhorsuje predpoved pro dopluti na Madeiru, budeme se muset dnes rozhodnout, co s tim udelame. Zbyva nam 360NM, to jsou 3 dny pri rychlosti 5 uzlu.
Tak ja se na to jdu podivat, posadka je uz netrpeliva. Pro dnesek mame ale klid, slunicko, takze se asi budeme i koupat, poprve na Atlantiku! Voda ma 24,3C.
Pozdravujeme vsichni domu,
Posadka z Perly, toho casu na Atlantiku mezi Gibraltarem a Madeirou.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
19 září 2012
Tak uz opet na ceste
jeste ne uplne zcela. Ale prave stahujeme posledni pocasi. Houpeme se na kotve v Gibraltarske zatoce pred Marinou Alcaideisa. V noci prselo a na zapade v dalce se trochu zablesklo. Ale jinak mame jesnou oblohu, vitr 7kt podle pedpovedi ze zapadu.
Chce vyuzit odlivu, abychom propluli uzinou ve slabsim proudu. Priliv byl v 05:55, takze podle knizek v 0755 bude spravny cas vyplout. ze zatoky. Jsem zvedavy, co nam ukaze pocasi. Zatim predpoved ukazuje slabsi a promenlivy vitr, ale docela velke vlny.
Z Perly, Posadka
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Chce vyuzit odlivu, abychom propluli uzinou ve slabsim proudu. Priliv byl v 05:55, takze podle knizek v 0755 bude spravny cas vyplout. ze zatoky. Jsem zvedavy, co nam ukaze pocasi. Zatim predpoved ukazuje slabsi a promenlivy vitr, ale docela velke vlny.
Z Perly, Posadka
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
18 září 2012
Posádka je na lodi, vyplujeme asi ve středu ráno
Posádka přiletěla včera večer do Malagy, noc strávili v hotelu a dnes měli turistický den v Malaze. Na loď dorazili z Malagy o půl osmé večer. My jsme s Pájou čas využili na práci na lodi. Náš, již tak oblíbený úklid a pak nás po dalších 250 hodinách čekala výměna oleje, filtrů, impeleru atd. Kromě toho jsem konečně domontoval větrné kormidlo. To všechno samotné je práce, ale sehnat všechny pořebné díly, v tom máme tedy opravdu rezervy. Dnes jsme obešli tady v La Linea a na Gibraltaru asi 4 různé obchody. V každém obchodě jsme sehnali něco, protože nikde neměli všechno. Nakonec jsme stejně museli počkat ještě na dodávku z německého Yanmaru, kterou jsme objednali ještě v Čechách. Nachodili jsme zase spoustu kilometrů .....
Na Gibraltar jsme tentokrát šli pěšky a zrovna před námi spadly šraňky před runwayí a za chvilku už přistávalo letadlo. Tady totiž vede silnice přes letiště a když má letět letadlo, tak spustí závory, přejedou plochu kudy se jezdí úklidovým autem, pak přistane nebo vzlétne letadlo.
Na zítra mi ještě něco zbylo, ale to hlavní - motorový olej, olejový a palivový filtr mám hotový. No a zítra hlavně budeme nakupovat. Musíme pořídit proviant na 6 dní. Na Madeiru nás čeká 600NM. Předpověď počasí je bohužel dost proměnlivá. Bouře Nadin, o kterém jsem psal na webu bude sužovat zejména Azorské ostrovy. Počasí pro naši plavbu to ovlivňuje jen tím, že budou asi poměrně velké vlny.
Zkrátka, zítra pořídíme zbytel proviantu, večer odplouváme z maríny. Přes noc budeme na kotvě před marínou a ve středu odplouváme 2 hodiny po přílivu, tedy v 7 hodin. Už se těšíme, na moře, na plavbu, rybaření ... kynedril a vůbec.
Posíláme pozdravy domů!
Na Gibraltar jsme tentokrát šli pěšky a zrovna před námi spadly šraňky před runwayí a za chvilku už přistávalo letadlo. Tady totiž vede silnice přes letiště a když má letět letadlo, tak spustí závory, přejedou plochu kudy se jezdí úklidovým autem, pak přistane nebo vzlétne letadlo.
Na zítra mi ještě něco zbylo, ale to hlavní - motorový olej, olejový a palivový filtr mám hotový. No a zítra hlavně budeme nakupovat. Musíme pořídit proviant na 6 dní. Na Madeiru nás čeká 600NM. Předpověď počasí je bohužel dost proměnlivá. Bouře Nadin, o kterém jsem psal na webu bude sužovat zejména Azorské ostrovy. Počasí pro naši plavbu to ovlivňuje jen tím, že budou asi poměrně velké vlny.
Zkrátka, zítra pořídíme zbytel proviantu, večer odplouváme z maríny. Přes noc budeme na kotvě před marínou a ve středu odplouváme 2 hodiny po přílivu, tedy v 7 hodin. Už se těšíme, na moře, na plavbu, rybaření ... kynedril a vůbec.
Posíláme pozdravy domů!
14 září 2012
Opět v Andalusii
.... tak už jsem zpět v jižním Španělsku. Let proběhl v pořádku a teď si s Pájou užíváme v hotelu na půli cesty do La Linea. Večer po příletu jel autobus už jenom sem. Kde, že to jsme? Jsme v turistickém letovisku Marbella. Milé staré město, už se těším na snídani. Tady panuje příjemné letní počasí 26, slunečno.
V letadle letělo spoustu odložených maminek s dětmi, starších párů i jednotlivců na dovolenou do Španělska. Nějak mi není úplně jasné, co tady třeba dva týdny dělají, když to nejsou třeba cestovatelé.
No jdeme se nasnídat a odpoledne už se těším na Perlu.
Z Marbella domů do Česka zdraví Petr a Pája
V letadle letělo spoustu odložených maminek s dětmi, starších párů i jednotlivců na dovolenou do Španělska. Nějak mi není úplně jasné, co tady třeba dva týdny dělají, když to nejsou třeba cestovatelé.
No jdeme se nasnídat a odpoledne už se těším na Perlu.
Z Marbella domů do Česka zdraví Petr a Pája
04 září 2012
Ze Zelenče o chybě ve spojení
... tentokrát zdravím netradičně z pevniny a dokonce ze Zelenče. Od Ceuty jsem nepsal. Ne, že by nebylo co psát, naopak, ale přeplutí úžiny zpět do evropy a příjezdu do Mariny v La Linea de la Conception mě dočasně zcela opustil morál a pak, měli jsme jen jeden den na návštěvu Gibraltaru s klukama, takže jsme si to chtěli pořádně užít. V tuto chvíli jsme s Pájou každý jinde. Zatím, co Pája je v La Linea na lodi, tak já jsem letěl s klukama domů a zpátky za Pájou letím až 13.9. Mezitím vyřizuji nějakou práci a povinnosti tady doma.
O zážitcích z Gibraltaru, La Linea a cestě domů budu psát v článku ve zprávách, ať se máte na co těšit. Přidám do zprávy samozřejmě fotky z celé plavby z Malorky až na Gibraltar. Fotky ve fotkách už jsou :-)
A nyní k poruše ve spojení .... zjistili jsme, že nám asi 2 týdny nechodily přes náš web žádné zprávy a bohužel jsme nezjistili, čím to bylo. Hrozně nás to mrzí, protože nám nedorazila řada zpráv, které by nám udělaly určitě radost. Píši to sem ale hlavně proto, abyste nám neměli za zlé, že jsme neodpovídali a nereagovali.
Snažil jsem se teď všemožně otestovat, že vše funguje a zdá se, že funguje. Snad se to tedy nebude opakovat. Ti, kdo nám píšete častěji, tak, vězte, že můžete použít emailovou adresu perla.alba@perloviny.cz. Pište bez háčků a čárek a bez příloh. To je emailová schránka, kterou vybíráme přes satelitní spojení.
Snažíme se odpovídat na všechny zprávy. Takže, když vám do tří dnů nepřijde žádná odpověď, tak jsme zprávu nejspíš nedostali a pošlete nám ji znovu. Jakmile přibude nějaký příspěvek na online blogu, tak to znamená, že jsme i vybírali poštu a měla by vám dorazit naše odpověď.
Nenechte se tedy prosím odradit a pište nám dál, vždycky nás to moc potěší!!
Za posádku Perly,
Petr
O zážitcích z Gibraltaru, La Linea a cestě domů budu psát v článku ve zprávách, ať se máte na co těšit. Přidám do zprávy samozřejmě fotky z celé plavby z Malorky až na Gibraltar. Fotky ve fotkách už jsou :-)
A nyní k poruše ve spojení .... zjistili jsme, že nám asi 2 týdny nechodily přes náš web žádné zprávy a bohužel jsme nezjistili, čím to bylo. Hrozně nás to mrzí, protože nám nedorazila řada zpráv, které by nám udělaly určitě radost. Píši to sem ale hlavně proto, abyste nám neměli za zlé, že jsme neodpovídali a nereagovali.
Snažil jsem se teď všemožně otestovat, že vše funguje a zdá se, že funguje. Snad se to tedy nebude opakovat. Ti, kdo nám píšete častěji, tak, vězte, že můžete použít emailovou adresu perla.alba@perloviny.cz. Pište bez háčků a čárek a bez příloh. To je emailová schránka, kterou vybíráme přes satelitní spojení.
Snažíme se odpovídat na všechny zprávy. Takže, když vám do tří dnů nepřijde žádná odpověď, tak jsme zprávu nejspíš nedostali a pošlete nám ji znovu. Jakmile přibude nějaký příspěvek na online blogu, tak to znamená, že jsme i vybírali poštu a měla by vám dorazit naše odpověď.
Nenechte se tedy prosím odradit a pište nám dál, vždycky nás to moc potěší!!
Za posádku Perly,
Petr
31 srpna 2012
O plavbe do Ceuty, delfinech a vetru 32 uzlu
Ted sedime na lodi po dobre veceri v Ceute. Abychom do africke Ceuty dopluli, museli jsme slavne preplout obavanou gibraltarskou uzinu. Ta nam opravdu nic neodpustila. Proud, velmi silny vitr a ostre strme vny nas trochu proverily.
Ona ani voda, ktera ma 18 stupnu neni uz zadna hitparada. Prevlekal jsem se dnes asi 4 x, kdyz jsem vzdycky dostal zasah od vlny. Poseidon nam ale cestu zprijemnil i velikym hejnem delfinu, kteri se k nam nekolikrat pripojili a skakali z vln. Tak velke hejno jsme jeste nikdy nevideli, byly jich opravdu desitky, mozna stovka. A byli to ti mali, byli, jako z detskych omalovanek. Asi nas chteli povzbudit, kdyz jsme na plny vykon motoru jeli chvilemi proti vetru, vlanam a silnemu gibraltarskemu proudeni 2uzly (normalne bychom jeli 7,5-8).
Posledni dve mile do Ceuty byly snad nejtezsi. Uz jsme videli na vjezd do pristavu, ale misto, co bychom pluli, tak jsme v podstate stali na plny motor proti vsemu. Je to hrozne demoralizujici, kdyz tak kratkou vzdalenost plujete 1,5 hodiny a neustale dostavate doobliceje beliky vody ... stal jsem za kormidlem, zatim, co zbytek posadky byl skovany za spryhoodem. Kdyz jsme konecne projeli mezi vlnolami pristavu, tak foukalo uz jen pres 25 uzlu. Rikal jsem si, jak se asi tak v takovem vetru manevruje v uzke marine ... haha.
Potom, co jsme zavolali do mariny, tak nas nechali nejmene 15 minut jezdit pred marinou, nez nam konecne povolili vjezd dovnitr. Nejsou tady na navstevy uplne zavedeni. dali nas na kraj jednoho mola. Podarilo se nam zajet bez vetsich problemu.
Jak jsme byli radi, ze uz jsme tady. Vecer jsme stravili ve meste. Je to tady zajimave. Ceuta je drzava Spanelska v africe a strategickym bodem Gibraltaru. Lezi presne naproti Gibraltarske skale (Evropa pointu), asi 12 namornich mil na jih. Vic o Ceute napisi pozdeji, jeste jsme tady neskoncili.
Z Afriky zdravi, Posadka Perly.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Ona ani voda, ktera ma 18 stupnu neni uz zadna hitparada. Prevlekal jsem se dnes asi 4 x, kdyz jsem vzdycky dostal zasah od vlny. Poseidon nam ale cestu zprijemnil i velikym hejnem delfinu, kteri se k nam nekolikrat pripojili a skakali z vln. Tak velke hejno jsme jeste nikdy nevideli, byly jich opravdu desitky, mozna stovka. A byli to ti mali, byli, jako z detskych omalovanek. Asi nas chteli povzbudit, kdyz jsme na plny vykon motoru jeli chvilemi proti vetru, vlanam a silnemu gibraltarskemu proudeni 2uzly (normalne bychom jeli 7,5-8).
Posledni dve mile do Ceuty byly snad nejtezsi. Uz jsme videli na vjezd do pristavu, ale misto, co bychom pluli, tak jsme v podstate stali na plny motor proti vsemu. Je to hrozne demoralizujici, kdyz tak kratkou vzdalenost plujete 1,5 hodiny a neustale dostavate doobliceje beliky vody ... stal jsem za kormidlem, zatim, co zbytek posadky byl skovany za spryhoodem. Kdyz jsme konecne projeli mezi vlnolami pristavu, tak foukalo uz jen pres 25 uzlu. Rikal jsem si, jak se asi tak v takovem vetru manevruje v uzke marine ... haha.
Potom, co jsme zavolali do mariny, tak nas nechali nejmene 15 minut jezdit pred marinou, nez nam konecne povolili vjezd dovnitr. Nejsou tady na navstevy uplne zavedeni. dali nas na kraj jednoho mola. Podarilo se nam zajet bez vetsich problemu.
Jak jsme byli radi, ze uz jsme tady. Vecer jsme stravili ve meste. Je to tady zajimave. Ceuta je drzava Spanelska v africe a strategickym bodem Gibraltaru. Lezi presne naproti Gibraltarske skale (Evropa pointu), asi 12 namornich mil na jih. Vic o Ceute napisi pozdeji, jeste jsme tady neskoncili.
Z Afriky zdravi, Posadka Perly.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
27 srpna 2012
Tesne pred Malagou
Dnes jsme cely den motorovali. Na druhou stranu byla uplne klidna hladina a diky tomu jsme videli spoustu ryb. Dnes byl hlavnim slagrem Mesicnik, Je to zvlastni ryba. Dorusta az 3 metru delky a muze vazit az 1900kg, ctete dobre, jestli se v knizce o stredomorskych rybach nespletli. V kazdem pripade jsme jich dnes napocitali snad deset. Byli na hladine a nechavali se unaset proudem. Kdyz nas zaznamenali, tak pomalu zacali plavat do hlubin. Mesicnik zije az do 400m hloubky, nema kosti, jen chrupavky a je kulaty jako mesic, proto se tak jmenuje.
Krome Mesicniku jsme videli velke rejnoky, kteri take plavali u hladiny, letajici ryby, tunaky a dalsi. Kdyz jsem u tunaku, tak dnes nam dva mali tunaci opet zabrali. Delam z nich prave polevku.
Dnes se jeste vice ochladila voda, dokonce byla v jednu chvili jen 19 stupnu. Byl to proud, byla neprijemna mlha, trvalo to asi 30 minut, pak se teplota vody vratila na 21,5 a mlha zmizela. Jsme asi 70nm od Gibraltaru, takze pocasi je pestrejsi, proudy zesiluji a zacinaji tady byt zretelne prilivy a odlivy.
Zitra budeme kotvit v marine v Malaze. Ve stredu rano odleta Viktor s Martinou a Sasou a my s Pajou a klukama budeme ve ctyrech pokracovat dale smerem k Gibraltaru a pak na vylet do afriky do Ceuty.
Hezky vecer z Perly,
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Krome Mesicniku jsme videli velke rejnoky, kteri take plavali u hladiny, letajici ryby, tunaky a dalsi. Kdyz jsem u tunaku, tak dnes nam dva mali tunaci opet zabrali. Delam z nich prave polevku.
Dnes se jeste vice ochladila voda, dokonce byla v jednu chvili jen 19 stupnu. Byl to proud, byla neprijemna mlha, trvalo to asi 30 minut, pak se teplota vody vratila na 21,5 a mlha zmizela. Jsme asi 70nm od Gibraltaru, takze pocasi je pestrejsi, proudy zesiluji a zacinaji tady byt zretelne prilivy a odlivy.
Zitra budeme kotvit v marine v Malaze. Ve stredu rano odleta Viktor s Martinou a Sasou a my s Pajou a klukama budeme ve ctyrech pokracovat dale smerem k Gibraltaru a pak na vylet do afriky do Ceuty.
Hezky vecer z Perly,
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
26 srpna 2012
Na ceste do Malagy
Pomalu se blizime do Malagy. Dnes jsme upluli asi 55NM z Carboneras do rybarske osady Adra. Meli jsme uspesny rybarsky den. Ulovili jsme tri male tunaky. Vsechny tri jsme snedli k veceri. Vypada to, ze tady bude ryb dost, snad nam po chobotnicce skoci i nejaky vetsi. Mimochodem jsme na nase chobotnicky chytli jen tunaky a pak tu jednu rybku, co nevim, jak se jmenuje a ktera zije podobne jako tunak.
No a jak plavba? Dnes to bylo fajn, pluli jsme sice dost na motor, ale asi tri hodinky jsme krasne plachtili. Nastesti se Poseidon rozhodl nas setrit a ustaly velke vlny, ktere nas trapili o den predtim. V predpovedi je, ze by se mel vitr postupne stacet v nas prospech, takze v Malaze budeme vcas, v utery dopoledne. Probihala take koupacka a predstavte si, ze voda, ktera mela jeste pred dvema dny skoro 30 stupnu ma ted 23, brrr. Atlantik uz o sobe dava vedet.
Dnes jsme se dohadovali, ze jeste nez pojedeme na Gibraltar, resp. do La Linea, tak se zajedeme podivat na africky kontinent. Chceme na nakup do spanelske drzavy Ceuta. Ta je hned naproti Gibraltaru. Maji tam nizke dane, tak tam nakoupime naftu a nejake potraviny.
Posadce uz se to pomalu krati, odletaji ve stredu, bohuzel klukum se krati i prazdniny, takze pojedou domu.
Dobrou noc z Perly,
Posadka
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
No a jak plavba? Dnes to bylo fajn, pluli jsme sice dost na motor, ale asi tri hodinky jsme krasne plachtili. Nastesti se Poseidon rozhodl nas setrit a ustaly velke vlny, ktere nas trapili o den predtim. V predpovedi je, ze by se mel vitr postupne stacet v nas prospech, takze v Malaze budeme vcas, v utery dopoledne. Probihala take koupacka a predstavte si, ze voda, ktera mela jeste pred dvema dny skoro 30 stupnu ma ted 23, brrr. Atlantik uz o sobe dava vedet.
Dnes jsme se dohadovali, ze jeste nez pojedeme na Gibraltar, resp. do La Linea, tak se zajedeme podivat na africky kontinent. Chceme na nakup do spanelske drzavy Ceuta. Ta je hned naproti Gibraltaru. Maji tam nizke dane, tak tam nakoupime naftu a nejake potraviny.
Posadce uz se to pomalu krati, odletaji ve stredu, bohuzel klukum se krati i prazdniny, takze pojedou domu.
Dobrou noc z Perly,
Posadka
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
25 srpna 2012
Cesta z Ibizi, Mar Menor a Cartagena
Zase jsem pár dní zanedbával psaní. Jdu to rychle napravit, ale ještě než to udělám, tak se koukněte na nové fotky, co jsem právě dal na web (přes fotky a videa).
Naposledy jsem psal o Ibize a skončil jsem ve chvíli, kdy jsme opouštěli tento ostrov a směřovali zpátky k pevnině. Přeplavba byla fajn, foukal nám příjemný vítr, kus cesty jsme jeli krásně na plachty a asi 2/3 jsme motorovali s plachtami. Nebyly skoro žádné vlny, takže plavba to byla příjemná.
Vždycky, když někam přeplouváme, tak hlavním kulturním zážitkem je rybaření a setkávání s různými živočichy. S rybařením jsme se doposud potýkali s různými technickými problémy. Na této přeplavbě to nebyli technické problémy, ale jednoduše nic nezabralo. Takže tuňák, kterého jsme ulovili s našima je zatím jediný, kterého jsme po čestném boji snědli. S živočichy to bylo tentokrát jiné. Dvakrát nás za tmy navštívili delfíni. Jednou to bylo na chvíli, byli úplně malý. Podruhé byli velcí a pluli s námi dobrých 10 minut. Střídali se pod přídí, dělali akrobatické kousky a dokonce si ještě během návštěvy sem tam ulovili nějakou rybu. Představení bylo jako z circusu. Světelné efekty zajišťovali světélkující medůzy. Vždy, když delfini vyskočili a spadli do vody, tak zasvětélkovaly. Skoro celou noc jsme kromě velikých hejn sardinek viděli tisíce medůz, nejspíš talířovek svítivých. Jedna talířovka kompasová mě popálila na rameni na Ibize. Tyhle ale měly žahavá vlákna dobrý půlmetr za sebou a hlavně jich byly opravdu tisíce. Jsou natolik žahavé, že při zasažení větší části těla může mít člověk docela vážné problémy. Mě rameno po té jedné už dávno nebolí.
Našimi častými a milými průvodci se staly v poslední době létající ryby. Ty jsou vážně srandovní, zničeho nic vyletí z vody a letí většinou 50-100 metrů a pak zase zahučí do vody. Někdy je jedna, jindy jich je hejno. Létají těsně nad vodou, jsou jako malý ptáci. Když už jsem u těch ptáků, tak během dne nás na přeplavbě překvapil nádherný dudek. Měl chocholku, bílo-černá kříkla. Chvíli poletoval kolem vody a pak zamířil na jih, asi do afriky.
Ráno jsme k Mar Menor dorazili za úsvitu. Talířovky vystřídali jiné medůzy, kořenoústky hrbolaté, které nejsou už nebezpečné, ale zato jsou veliké (30-40cm průměr talíře nebyla vyjímka). Ještě hezčí a rovněž nikoliv nebezpečné byli bílé kořenoústky plicnaté, ty jsou opravdu nádherné. Mar Menor je malé vnitrozemské mělké moře, které je s tím velkým, středozemním spojené na několika místech. Jen jedno z nich ale umožňuje proplutí naší plachetnice s ponorem 2,01M. Tento průliv vede přes marinu Tomás Maestre a kanál přehrazený zvedacím mostem. Náš pilot říkal, že most se otevírá v 11 a v 17, ve skutečnosti se ale otevíral od 8 do 20 jaždé dvě hodiny. Mar Menor je dlouhé 12NM a široké asi 2NM. Teplá a nepříliš čistá voda je plná velikých medůz, taže koupání bylo něco jako stezka odvahy. Ve čtyři odpoledne jsme tedy už vyplouvali zase ven a namížili za roh do Cabo de Palos. Cestou jsme proplouvali mořskou rezervací, kde byly umístěny bóje u osamocených podmořských hor. Bylo nám jasné, že tam musí být skvělé potápění, ale i tady se musela dopředu vyřídit autorizace. Když jsme pak stáli před přístavem u Cabo de Palos a viděli víc jak deset lodí s potapěči vracejících se z ponorů, tak mi bylo vážně líto, že jsme nemohli na pár dní zůstat. Večer ve městě jsme zjistili, že tam je snad 8 potapěčských center. V jednom jsem se bavil s obsluhou a říkali, že je tam jedno z nejlepších potápění ve středomoří. No bylo mi to líto, ale museli jsme dál.
Dnes jsme popojeli jen 14NM proti vlnám a větru a zůsali v marině Yacht club Puerto de Cartagena v Cartageně. Maríny už tady jsou za rozumné peníze. Cartagena je tedy další zajímavé místo. Jednak historicky a druhak také velkorysou obnovou historického centra a nejstarších pamétek. Asi to je ale spíše chudý kraj, protože i zde byl opravdu veliký rozdíl mezi mramorem dlážděným nábřežím a několika hlavními ulicemi a polorozbořenými domy o dva bloky dál. Navštívili jsme římské divadlo a muzeum a prošli se městem. Oboje bylo zajímavé.
Zítra bychom rádi vyrazili nejdéle do 8 ráno a probojovali se asi 70 NM k Capo de Gata a Almerii.
Dobrou noc do čech, posádka Perly
Naposledy jsem psal o Ibize a skončil jsem ve chvíli, kdy jsme opouštěli tento ostrov a směřovali zpátky k pevnině. Přeplavba byla fajn, foukal nám příjemný vítr, kus cesty jsme jeli krásně na plachty a asi 2/3 jsme motorovali s plachtami. Nebyly skoro žádné vlny, takže plavba to byla příjemná.
Vždycky, když někam přeplouváme, tak hlavním kulturním zážitkem je rybaření a setkávání s různými živočichy. S rybařením jsme se doposud potýkali s různými technickými problémy. Na této přeplavbě to nebyli technické problémy, ale jednoduše nic nezabralo. Takže tuňák, kterého jsme ulovili s našima je zatím jediný, kterého jsme po čestném boji snědli. S živočichy to bylo tentokrát jiné. Dvakrát nás za tmy navštívili delfíni. Jednou to bylo na chvíli, byli úplně malý. Podruhé byli velcí a pluli s námi dobrých 10 minut. Střídali se pod přídí, dělali akrobatické kousky a dokonce si ještě během návštěvy sem tam ulovili nějakou rybu. Představení bylo jako z circusu. Světelné efekty zajišťovali světélkující medůzy. Vždy, když delfini vyskočili a spadli do vody, tak zasvětélkovaly. Skoro celou noc jsme kromě velikých hejn sardinek viděli tisíce medůz, nejspíš talířovek svítivých. Jedna talířovka kompasová mě popálila na rameni na Ibize. Tyhle ale měly žahavá vlákna dobrý půlmetr za sebou a hlavně jich byly opravdu tisíce. Jsou natolik žahavé, že při zasažení větší části těla může mít člověk docela vážné problémy. Mě rameno po té jedné už dávno nebolí.
Našimi častými a milými průvodci se staly v poslední době létající ryby. Ty jsou vážně srandovní, zničeho nic vyletí z vody a letí většinou 50-100 metrů a pak zase zahučí do vody. Někdy je jedna, jindy jich je hejno. Létají těsně nad vodou, jsou jako malý ptáci. Když už jsem u těch ptáků, tak během dne nás na přeplavbě překvapil nádherný dudek. Měl chocholku, bílo-černá kříkla. Chvíli poletoval kolem vody a pak zamířil na jih, asi do afriky.
Ráno jsme k Mar Menor dorazili za úsvitu. Talířovky vystřídali jiné medůzy, kořenoústky hrbolaté, které nejsou už nebezpečné, ale zato jsou veliké (30-40cm průměr talíře nebyla vyjímka). Ještě hezčí a rovněž nikoliv nebezpečné byli bílé kořenoústky plicnaté, ty jsou opravdu nádherné. Mar Menor je malé vnitrozemské mělké moře, které je s tím velkým, středozemním spojené na několika místech. Jen jedno z nich ale umožňuje proplutí naší plachetnice s ponorem 2,01M. Tento průliv vede přes marinu Tomás Maestre a kanál přehrazený zvedacím mostem. Náš pilot říkal, že most se otevírá v 11 a v 17, ve skutečnosti se ale otevíral od 8 do 20 jaždé dvě hodiny. Mar Menor je dlouhé 12NM a široké asi 2NM. Teplá a nepříliš čistá voda je plná velikých medůz, taže koupání bylo něco jako stezka odvahy. Ve čtyři odpoledne jsme tedy už vyplouvali zase ven a namížili za roh do Cabo de Palos. Cestou jsme proplouvali mořskou rezervací, kde byly umístěny bóje u osamocených podmořských hor. Bylo nám jasné, že tam musí být skvělé potápění, ale i tady se musela dopředu vyřídit autorizace. Když jsme pak stáli před přístavem u Cabo de Palos a viděli víc jak deset lodí s potapěči vracejících se z ponorů, tak mi bylo vážně líto, že jsme nemohli na pár dní zůstat. Večer ve městě jsme zjistili, že tam je snad 8 potapěčských center. V jednom jsem se bavil s obsluhou a říkali, že je tam jedno z nejlepších potápění ve středomoří. No bylo mi to líto, ale museli jsme dál.
Dnes jsme popojeli jen 14NM proti vlnám a větru a zůsali v marině Yacht club Puerto de Cartagena v Cartageně. Maríny už tady jsou za rozumné peníze. Cartagena je tedy další zajímavé místo. Jednak historicky a druhak také velkorysou obnovou historického centra a nejstarších pamétek. Asi to je ale spíše chudý kraj, protože i zde byl opravdu veliký rozdíl mezi mramorem dlážděným nábřežím a několika hlavními ulicemi a polorozbořenými domy o dva bloky dál. Navštívili jsme římské divadlo a muzeum a prošli se městem. Oboje bylo zajímavé.
Zítra bychom rádi vyrazili nejdéle do 8 ráno a probojovali se asi 70 NM k Capo de Gata a Almerii.
Dobrou noc do čech, posádka Perly
22 srpna 2012
Ibiza
Posledni dva dny jsme stravili na Ibize. Na party ostrov jsme pripluli nad ranem pred dvema dny po potapeni s kanici na Cabrere. Nakonec jsme dopluli do hlavniho mesta Ibiza, ktere lezi na vychodnim pobrezi.
Jako obvykle jsme nechteli platit za marinu, takze jsme obhledli pristav. Dlouho nam trvalo, nez jsme nasli pumpu, kde bychom natankovali. V jedne z Marin, kam jsme zajeli tankovat tu noc shorela jachta, takze po hodine cekani nam rekli, ze benzinky nemohou otevrit. Na jachte udajne v noci chytla elektroinstalace v motorovem prostoru. Sireni ohne neslo zabranit, takze my u6 jsme vid2li lod nepul potopenou u mola. Byly tam potapeci, vsude spousta nafty a shorelych veci ve vode. Nakonec jsme natankovali po dlouhem cekani v marine vedle.
Pak jsme se presunuli ke staremu nepouzivanemu molu na kraji pristavu. Nalozili jsme potapeci lahve na clun a jeli jsme najit dive centrum. Jeste nez jsme dojeli, tak uz Jony volal, ze prisli policajti a ze mame prekotvit. Pry si pokecal jako nikdy. Vylozil jsem Paju a Samcu s lahvemi a jel za Jonym prekotvit za vlnolam.
Kotveni bylo v pohode, ale diky silnemu provozu z pristavu a do pristavu to bylo zase jako na kolotocich. Za chvili uz jsem jel na longboardu zpatky za Pajou se Samem. Pak jsme chvili hledali dive centrum a nakonec nasli. Jen uz bylo zase po osme, kdyz jsme jeli s naplneymi tanky nazpet na lod.
Vecer jsme vyrazili do mesta. Duch mesta a celkova party atmosfera se neda ani moc popsat, to se musi videt. Vzpomel jsem si na Honzi clanek na ekolistech o Riu. I tady v Ibize byly v podstate vedle sebe luxusni hotely a chudinske domy, diskoteky se vstupnym 60.100euro a zaplyvane nevestince. Nevestince tu maji pro vsechny sexualni orientace, panske, damske, homosexualove a pak specializovane na vsechny mozne uchylky. Dali jsme si sangrii v jednom z mnoha baru na hlavni ulici a postupne se prepravili na lod, kerou hlidal zatim Samca.
Vecer provoz utichl, takze nakonec jsme zustali zakotveni pred pristavem. Rano jsme vyrazili podel jihozapadniho pobrezi na plaze a koupacku a snorchlovani. Na noc jsme zakotvili na zapadni strane Ibizi. Kotvili jsme na nadhernem miste, uplne samotni, uplne jsem chrochtal blahem. Byli jsme snorchlovat. Kameny na 5 metrech na bilem pisku byly zase plne rybek. Behem plavani jsem ramenem nabral meduzu. Pekne to bolelo a flekate rameno mam jeste ted. Meduz tady bylo celkem dost, ale dalo se jim uspesne vyhybat.
Vecer byl tak romanticky. Slunicko osvetlovalo bile utesy, kde byli ruzne jeskyne a klenby. Naproti vysoke bile utesy dalsich ostruvku .... a hlavne jsme tam byli jenom my.
Rano pri vychodu slunce jsme vytahli kotvu, vztycili vsechny plachty a plujeme bez vln na krasny zadobocni vitr smerem na Cartagenu, Mar Menor. Meli bychom tam doplout zitra dopoledne.
Posadka Perly.
Ibiza na Ibize je opravdu jedna velka party.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Jako obvykle jsme nechteli platit za marinu, takze jsme obhledli pristav. Dlouho nam trvalo, nez jsme nasli pumpu, kde bychom natankovali. V jedne z Marin, kam jsme zajeli tankovat tu noc shorela jachta, takze po hodine cekani nam rekli, ze benzinky nemohou otevrit. Na jachte udajne v noci chytla elektroinstalace v motorovem prostoru. Sireni ohne neslo zabranit, takze my u6 jsme vid2li lod nepul potopenou u mola. Byly tam potapeci, vsude spousta nafty a shorelych veci ve vode. Nakonec jsme natankovali po dlouhem cekani v marine vedle.
Pak jsme se presunuli ke staremu nepouzivanemu molu na kraji pristavu. Nalozili jsme potapeci lahve na clun a jeli jsme najit dive centrum. Jeste nez jsme dojeli, tak uz Jony volal, ze prisli policajti a ze mame prekotvit. Pry si pokecal jako nikdy. Vylozil jsem Paju a Samcu s lahvemi a jel za Jonym prekotvit za vlnolam.
Kotveni bylo v pohode, ale diky silnemu provozu z pristavu a do pristavu to bylo zase jako na kolotocich. Za chvili uz jsem jel na longboardu zpatky za Pajou se Samem. Pak jsme chvili hledali dive centrum a nakonec nasli. Jen uz bylo zase po osme, kdyz jsme jeli s naplneymi tanky nazpet na lod.
Vecer jsme vyrazili do mesta. Duch mesta a celkova party atmosfera se neda ani moc popsat, to se musi videt. Vzpomel jsem si na Honzi clanek na ekolistech o Riu. I tady v Ibize byly v podstate vedle sebe luxusni hotely a chudinske domy, diskoteky se vstupnym 60.100euro a zaplyvane nevestince. Nevestince tu maji pro vsechny sexualni orientace, panske, damske, homosexualove a pak specializovane na vsechny mozne uchylky. Dali jsme si sangrii v jednom z mnoha baru na hlavni ulici a postupne se prepravili na lod, kerou hlidal zatim Samca.
Vecer provoz utichl, takze nakonec jsme zustali zakotveni pred pristavem. Rano jsme vyrazili podel jihozapadniho pobrezi na plaze a koupacku a snorchlovani. Na noc jsme zakotvili na zapadni strane Ibizi. Kotvili jsme na nadhernem miste, uplne samotni, uplne jsem chrochtal blahem. Byli jsme snorchlovat. Kameny na 5 metrech na bilem pisku byly zase plne rybek. Behem plavani jsem ramenem nabral meduzu. Pekne to bolelo a flekate rameno mam jeste ted. Meduz tady bylo celkem dost, ale dalo se jim uspesne vyhybat.
Vecer byl tak romanticky. Slunicko osvetlovalo bile utesy, kde byli ruzne jeskyne a klenby. Naproti vysoke bile utesy dalsich ostruvku .... a hlavne jsme tam byli jenom my.
Rano pri vychodu slunce jsme vytahli kotvu, vztycili vsechny plachty a plujeme bez vln na krasny zadobocni vitr smerem na Cartagenu, Mar Menor. Meli bychom tam doplout zitra dopoledne.
Posadka Perly.
Ibiza na Ibize je opravdu jedna velka party.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
20 srpna 2012
Kanici u ostrova Cabrera
Tak jsme tedy konecne videli vetsi ryby pod vodou. Musim vam ale ponor priblizit, protoze cela akce mela opet nektere prvky dedictvi Pata a Mata.
Jak jsem uz psal drive, meli jsme vyrizene povoleni na potapeni v narodnim parku Cabrera a to na potapecske lokalite Galiota. Cela Cabrera byla uplne super, co se tyka ryb. Vubec se nebali a byly vsechny mnohem vetsi, nez jsme videli kdekoliv predtim. Lokalitu Galiota jsme si vybrali protoze se tam u hlubokeho utesu meli vyskytovat kanici, kteri dorustaji az 1,5m delky.
Ptal jsem se pani, jak tam zakotvime a ona odvetila, ze je tam vyvazovaci boje. Nuze zajasal jsem a namiril primo na Galiotu. Kdyz jsme priplouvali, tak jsem mzoural do dalekohledu a vyhlizel boji. Byla tam. Janze skoro u brehu, takce pro motoracek a ne 15m dlouhou plachetnici. Tak jsme zajeli asi 2nm vedle do Puerto Cabrera, kde jsme se vyvazali na denni boji. Dolili jsme do motoru u dinghyho benzin, dali si obed, nalozili vystroj a ve trech se vydali na dlouhou cestu na clunu zpatky na Galietu. Zbytek posadky jsme zanechali osudu, doporucili jim, kam jit snorchlovat.
Celou cestu Jony resil, co budeme delat, az nam dojde na zpatecni ceste benzin .... ja jsem byl v klidu, vesla jsme meli. Kdyz jsme dorazili na misto, byla u bojky vyvazana potpecska lod se skupinou asi 15 potapecu. Ne ze bych nemel rad socialni kontakt, ale v tomto pripade jsem zrovna nadseny nebyl. Ale vzdycky ma vsechno dve sranky. Nakonec jsme si vubec neprekazeli a jeste jsme poznali instruktora, ktereho jsme potkali den predtim v Palme v dive centru, kdyz jsme byli plnit lahve. Poradil nam, jak na kanice a kam se mame potopit.
Jako obvykle jsme udelali nejprve snorchlovaci pruzkum, rekli si, jak udelame ponor a pak si vzali pristroje a sli pod vodu. Tentokrat sla prvni ponor Paja a druhy Jony. Paja si totiz konecne koupila 5mm neopren, takze se tesila, ze ji konecne nebude zima. Po pokusu o ponoreni bez zateze jsme se na druhy pokus zanorili. Netrvalo dlouho a v 15m jsme uvideli prvni kanice. Jsou tmavy se zlutymi drobnymi teckami a hlavne opravdu velici. Za nedlouho k nam priplaval jeden vetsi kus a plaval s nami. Jenze v urcitou chvili mi prislo, ze plave uz fakt blizko. Koukali jsme na sebe, on oteviral hubu. Kdyz byl uz u me ploutve, tak jsem si rekl, ze ho zazenu a kopnul jsem ho ploutvi, jenze zmateny kanic poudplul a sel se zase divat na Paju, ktera pozdeji licila sve hrozne pocity a jistotu, ze ji neboha ryba chce sezrat a zahnat na ustup.
Nez jsem sel na druhy ponur s Jonym, tak jsme to probirali s potapeci z Palmy a instrukor nam rikal, ze nejsou nebezpecni, ze je tam lide casto krmi, takze jsou jen doterni a chteji neco vyloudit. Ponor s Jonym byl tedy o dost klidnejsi. Velky kanic k nam priplul, hned jak, nas uvidel Bylo zrejme, ze se mu hrozne libi Paji svitive ploutve, co mel Jony na nohach a ma svitive zluta baterka. Tentokrat jsme kolem sebe nekopali a vklidu pomalu pluli, kanic plul s nami, koukal na nas, byl krasny.
Krome kanicu jsme videli mnoho dalsich ryb, nase stare zname sapiny, ocnatce, oblady, piskouny. Mam neco natocene, ale bohuzel se fotak nejak docasne pomatl a nechtel se mi prepnout na rybicku, takze fokty za moc nestoji., video taky ne, ale kanice tam mame.
Byl to zase zazitek, porad je vidim pred sebou. Nyni je pul druhe rano, jsme na ceste na Ibizu, mam sluzbu a ostatni spi. Je uplne cerna noc, docela tu pluji lodicky, tak jdu radsi koukat.
Z Perly, Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Jak jsem uz psal drive, meli jsme vyrizene povoleni na potapeni v narodnim parku Cabrera a to na potapecske lokalite Galiota. Cela Cabrera byla uplne super, co se tyka ryb. Vubec se nebali a byly vsechny mnohem vetsi, nez jsme videli kdekoliv predtim. Lokalitu Galiota jsme si vybrali protoze se tam u hlubokeho utesu meli vyskytovat kanici, kteri dorustaji az 1,5m delky.
Ptal jsem se pani, jak tam zakotvime a ona odvetila, ze je tam vyvazovaci boje. Nuze zajasal jsem a namiril primo na Galiotu. Kdyz jsme priplouvali, tak jsem mzoural do dalekohledu a vyhlizel boji. Byla tam. Janze skoro u brehu, takce pro motoracek a ne 15m dlouhou plachetnici. Tak jsme zajeli asi 2nm vedle do Puerto Cabrera, kde jsme se vyvazali na denni boji. Dolili jsme do motoru u dinghyho benzin, dali si obed, nalozili vystroj a ve trech se vydali na dlouhou cestu na clunu zpatky na Galietu. Zbytek posadky jsme zanechali osudu, doporucili jim, kam jit snorchlovat.
Celou cestu Jony resil, co budeme delat, az nam dojde na zpatecni ceste benzin .... ja jsem byl v klidu, vesla jsme meli. Kdyz jsme dorazili na misto, byla u bojky vyvazana potpecska lod se skupinou asi 15 potapecu. Ne ze bych nemel rad socialni kontakt, ale v tomto pripade jsem zrovna nadseny nebyl. Ale vzdycky ma vsechno dve sranky. Nakonec jsme si vubec neprekazeli a jeste jsme poznali instruktora, ktereho jsme potkali den predtim v Palme v dive centru, kdyz jsme byli plnit lahve. Poradil nam, jak na kanice a kam se mame potopit.
Jako obvykle jsme udelali nejprve snorchlovaci pruzkum, rekli si, jak udelame ponor a pak si vzali pristroje a sli pod vodu. Tentokrat sla prvni ponor Paja a druhy Jony. Paja si totiz konecne koupila 5mm neopren, takze se tesila, ze ji konecne nebude zima. Po pokusu o ponoreni bez zateze jsme se na druhy pokus zanorili. Netrvalo dlouho a v 15m jsme uvideli prvni kanice. Jsou tmavy se zlutymi drobnymi teckami a hlavne opravdu velici. Za nedlouho k nam priplaval jeden vetsi kus a plaval s nami. Jenze v urcitou chvili mi prislo, ze plave uz fakt blizko. Koukali jsme na sebe, on oteviral hubu. Kdyz byl uz u me ploutve, tak jsem si rekl, ze ho zazenu a kopnul jsem ho ploutvi, jenze zmateny kanic poudplul a sel se zase divat na Paju, ktera pozdeji licila sve hrozne pocity a jistotu, ze ji neboha ryba chce sezrat a zahnat na ustup.
Nez jsem sel na druhy ponur s Jonym, tak jsme to probirali s potapeci z Palmy a instrukor nam rikal, ze nejsou nebezpecni, ze je tam lide casto krmi, takze jsou jen doterni a chteji neco vyloudit. Ponor s Jonym byl tedy o dost klidnejsi. Velky kanic k nam priplul, hned jak, nas uvidel Bylo zrejme, ze se mu hrozne libi Paji svitive ploutve, co mel Jony na nohach a ma svitive zluta baterka. Tentokrat jsme kolem sebe nekopali a vklidu pomalu pluli, kanic plul s nami, koukal na nas, byl krasny.
Krome kanicu jsme videli mnoho dalsich ryb, nase stare zname sapiny, ocnatce, oblady, piskouny. Mam neco natocene, ale bohuzel se fotak nejak docasne pomatl a nechtel se mi prepnout na rybicku, takze fokty za moc nestoji., video taky ne, ale kanice tam mame.
Byl to zase zazitek, porad je vidim pred sebou. Nyni je pul druhe rano, jsme na ceste na Ibizu, mam sluzbu a ostatni spi. Je uplne cerna noc, docela tu pluji lodicky, tak jdu radsi koukat.
Z Perly, Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
18 srpna 2012
Jeste jeden vecer v Palme a vydame se dal
Tak jsme nyni pobyli dva dny v Palme de Mallorca v marine Cuarentena. Uz nam priletela nova posadka, mame naplnene lahve na potapeni i s novym certifikatem, ze jsou lahve v poradku.
K Palme se budu muset jeste vratit. Nejak jednoduse nestiham zaroven vsechno prozivat a jeste psat :-). Ale opet jsme tady zdomacneli. Dnes rano jsme byli na mistnim trhu. Nemohu si pomoc, ale ja mam proste ty trhy rad. Ovoce, zelenina, maso, susena masa, veliky ryby trh a spousta veci, kere nepotrebujete, ale urcite jsou moc dobre.
Mame tedy lednicky i zasobarny plne a zitra rano v 0600 vyrazime na Ibizu. Jeste nez ale opravdu zamirime na zapad, tak nas ceka zastavka v narodnim parku na ostrove Cabrera. Ja se tam tesim, jak malej kluk. Meli bychom se tam u velikeho utesu na severo zapadni casti ostrova konecne setkat s velkymi rybami. Uz snorchlovani pred tremi dny jasne ukazovalo, ze jsou ta, velke ryby.
Takze se muzete tesit na nove fotky, az budeme na Ibize.
Z Palmy de Mallorka zdravi posadka Perly.
P.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
K Palme se budu muset jeste vratit. Nejak jednoduse nestiham zaroven vsechno prozivat a jeste psat :-). Ale opet jsme tady zdomacneli. Dnes rano jsme byli na mistnim trhu. Nemohu si pomoc, ale ja mam proste ty trhy rad. Ovoce, zelenina, maso, susena masa, veliky ryby trh a spousta veci, kere nepotrebujete, ale urcite jsou moc dobre.
Mame tedy lednicky i zasobarny plne a zitra rano v 0600 vyrazime na Ibizu. Jeste nez ale opravdu zamirime na zapad, tak nas ceka zastavka v narodnim parku na ostrove Cabrera. Ja se tam tesim, jak malej kluk. Meli bychom se tam u velikeho utesu na severo zapadni casti ostrova konecne setkat s velkymi rybami. Uz snorchlovani pred tremi dny jasne ukazovalo, ze jsou ta, velke ryby.
Takze se muzete tesit na nove fotky, az budeme na Ibize.
Z Palmy de Mallorka zdravi posadka Perly.
P.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
13 srpna 2012
Menorka je za nami, jsme dve hodiny od Palmy na Malorce
Vcera vecer jsme zakotvili u nejdelsi plaze na Menorce Son Bou. Tato plaz ma belostny pisek je misty siroka pres 100m a dlouha pres 4km. Je tedy dost dlouha na to, aby clovek stal nekde, kde opravdu nikdo neni. K plazi bezprostredne prileha pas mokradu, ktere jsou, jak jsem se docetl, velmi vyznamnym ekosystemem a jsou po severovychodnich mokradech druhe nejvyznamnejsi na ostrove.
Kdyz jsme zakotvili, tak jsme zacali uklizet lod. Po dopolednim potapeni a nekolika dnech na plazi vypadala jako po vybuchu. Rodice si zatim udelali vylet na sous. Puvodni plan byl, ze prespime a brzy rano vyrazime na Malorku, odkud rodice Paji zitra rano odletaji zpatky domu. Jenze, kdyz jsme se dlouze zahledeli do map, tak jsme spocitali, ze plavba bude dlouha celkem pres 90nm. Nezbylo, nez abychom kopli do vrtule a pres noc na zadni vitr prepluli k nejvetsimu balearskemu ostrovu. Obepluli jsme ho z jizni strany az do hlavniho mesta Palma, ktere lezi nyni pred nasi pridi.
Jeste se kratce vratim na Menorku. Ten ostrov totiz myslim stoji za navstevu a to nejen na lodi. Je tam nespocet krasnych piscitych plazi obklopenych utesy. Nektere jsou bile, jine cervene, sade. Nadherna priroda nad vodou i pod vodou. Plaze na jihu ostrova jsou vzajemne propojene dobre znacenymi turistickymi a naucnymi stezkami. Jsou tam tabule s Myslim si, ze tento ostrov stoji za navstevu i letadlem. Lide jsou tam komunikativni, snazi se anglicky i nemecky. Vsichni usmevavy a ochotni. Ceny takove normali, o neco mene nez na Liparech. My jsme se porad potapeli a snorchlovali, parada. Konecne jsme prolomili ledy a zacali se potapet samotni a v potapecskem centru jsme si jenom plnili lahve. Videli jsme tak mnohem vic. Delali jsme kratsi ponory. Nejprve jsme si misto nasli ze clunu, pak ho pri snorchlovani prozkoumali. Teprve potom jsme sli s lahvemi pod vodu. Nejdrive jsem sel s Jonym a pak na druhy ponor s Pajou. Byla to vazne nadhera. Zatim delame jednoduche ponory v pasmu 5-10m, takze lahve nam vydrzi celkem na dva ponory 25-40 minut, coz uplne pro zacatek staci. Jeste nam zbylo dost vzduchu, aby si Samik vyzkousel lahev.
Behem poslednich ponoru a snorchlovani jsme videli chobotnici a lovici murenu. Nespocet pyskounu, ocnatcu krabu a vseho mozneho na barevnych utesech.
Jdu se kouknout, kde budeme kotvit. V Palme budeme nekolik dni, takze pribudou fotky a zprava s fotkami.
Posadka Perly.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Kdyz jsme zakotvili, tak jsme zacali uklizet lod. Po dopolednim potapeni a nekolika dnech na plazi vypadala jako po vybuchu. Rodice si zatim udelali vylet na sous. Puvodni plan byl, ze prespime a brzy rano vyrazime na Malorku, odkud rodice Paji zitra rano odletaji zpatky domu. Jenze, kdyz jsme se dlouze zahledeli do map, tak jsme spocitali, ze plavba bude dlouha celkem pres 90nm. Nezbylo, nez abychom kopli do vrtule a pres noc na zadni vitr prepluli k nejvetsimu balearskemu ostrovu. Obepluli jsme ho z jizni strany az do hlavniho mesta Palma, ktere lezi nyni pred nasi pridi.
Jeste se kratce vratim na Menorku. Ten ostrov totiz myslim stoji za navstevu a to nejen na lodi. Je tam nespocet krasnych piscitych plazi obklopenych utesy. Nektere jsou bile, jine cervene, sade. Nadherna priroda nad vodou i pod vodou. Plaze na jihu ostrova jsou vzajemne propojene dobre znacenymi turistickymi a naucnymi stezkami. Jsou tam tabule s Myslim si, ze tento ostrov stoji za navstevu i letadlem. Lide jsou tam komunikativni, snazi se anglicky i nemecky. Vsichni usmevavy a ochotni. Ceny takove normali, o neco mene nez na Liparech. My jsme se porad potapeli a snorchlovali, parada. Konecne jsme prolomili ledy a zacali se potapet samotni a v potapecskem centru jsme si jenom plnili lahve. Videli jsme tak mnohem vic. Delali jsme kratsi ponory. Nejprve jsme si misto nasli ze clunu, pak ho pri snorchlovani prozkoumali. Teprve potom jsme sli s lahvemi pod vodu. Nejdrive jsem sel s Jonym a pak na druhy ponor s Pajou. Byla to vazne nadhera. Zatim delame jednoduche ponory v pasmu 5-10m, takze lahve nam vydrzi celkem na dva ponory 25-40 minut, coz uplne pro zacatek staci. Jeste nam zbylo dost vzduchu, aby si Samik vyzkousel lahev.
Behem poslednich ponoru a snorchlovani jsme videli chobotnici a lovici murenu. Nespocet pyskounu, ocnatcu krabu a vseho mozneho na barevnych utesech.
Jdu se kouknout, kde budeme kotvit. V Palme budeme nekolik dni, takze pribudou fotky a zprava s fotkami.
Posadka Perly.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
12 srpna 2012
Podel severniho pobrezi Menorky
teda, to jsme meli dnes zazitku, to vam povim. Tak ja to vezmu z rychliku.
rano jsme vstavali o pul osme, protoze v osm jsme vyrazeli nafotit rejnoky v zatoce, kde jsme kotvili. Ani se neda vylicit ta romantika, kdyz clovek s vychazejicim slunickem vstava, naproti nadherna plaz s cervenym piskem a pod lodi svetle modra voda, bily pisek. Rejnoky jsme natocili.
Vyrazili jsme podel severniho pobrezi. Vazeni Menorka je naprosto nadherna. Severozapadni cast je starsi a tmava, jihovychodni svetla, vapencova, mladsi, ale zvetralejsi. Vysoke utesy plne jeskyni nad vodou i pod vodou plaze ruznych barev, fantasticke zatovy s tyrkysovou vodou. K tomu pridejte prijemne lidi, kteri se snazi komunikovat, ne jako v Italii, kde utikali a ppkladali telefon, kdyz clovek nemluvil italsky a ve Francii, kde vas skoro odmitali v obchode obslouzit, kdyz jsme nemluvili francouzsky. Tady se vsichni snazi, usmivaji se, jsou prijemni.
No takze cil dnesni cesty byla Ciutadela na zapadnim okraji ostrova. Cestou jsme nejprve videli skakat tunaky, kteri lovili. Pak jsme na vode videli nejmene metr a pul velkeme Karnase (amberjack dumirelli). Nedalo nam to a museli jsme zkusit, jestli neni cerstve zabity. Nebyl, skoda. Dopluli jsme do zatoky s tyrkysovou vodou. Nedalo mi to, museli jsme jit pod vodu. Nakonec jsme se potapeli vsichni ctyri, i Sam si to vyzkousel. Krasne oblouky, hodne rybicek.
Ted sedime na veceri a mezitim se nam plni lahve v potapecim centru a uz ted se tesim na zitrejsi potapeni. Zitra rano pujdeme na trh, byl krasny, stare kachlikove kramky, rybi trh. Pak vyzvedneme lahve a hura na bile plaze jizni Menorky!
Mnoho pozdravu domu a jeste jednou vsechno nejlepsi bracha,
posadka Perly!
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
rano jsme vstavali o pul osme, protoze v osm jsme vyrazeli nafotit rejnoky v zatoce, kde jsme kotvili. Ani se neda vylicit ta romantika, kdyz clovek s vychazejicim slunickem vstava, naproti nadherna plaz s cervenym piskem a pod lodi svetle modra voda, bily pisek. Rejnoky jsme natocili.
Vyrazili jsme podel severniho pobrezi. Vazeni Menorka je naprosto nadherna. Severozapadni cast je starsi a tmava, jihovychodni svetla, vapencova, mladsi, ale zvetralejsi. Vysoke utesy plne jeskyni nad vodou i pod vodou plaze ruznych barev, fantasticke zatovy s tyrkysovou vodou. K tomu pridejte prijemne lidi, kteri se snazi komunikovat, ne jako v Italii, kde utikali a ppkladali telefon, kdyz clovek nemluvil italsky a ve Francii, kde vas skoro odmitali v obchode obslouzit, kdyz jsme nemluvili francouzsky. Tady se vsichni snazi, usmivaji se, jsou prijemni.
No takze cil dnesni cesty byla Ciutadela na zapadnim okraji ostrova. Cestou jsme nejprve videli skakat tunaky, kteri lovili. Pak jsme na vode videli nejmene metr a pul velkeme Karnase (amberjack dumirelli). Nedalo nam to a museli jsme zkusit, jestli neni cerstve zabity. Nebyl, skoda. Dopluli jsme do zatoky s tyrkysovou vodou. Nedalo mi to, museli jsme jit pod vodu. Nakonec jsme se potapeli vsichni ctyri, i Sam si to vyzkousel. Krasne oblouky, hodne rybicek.
Ted sedime na veceri a mezitim se nam plni lahve v potapecim centru a uz ted se tesim na zitrejsi potapeni. Zitra rano pujdeme na trh, byl krasny, stare kachlikove kramky, rybi trh. Pak vyzvedneme lahve a hura na bile plaze jizni Menorky!
Mnoho pozdravu domu a jeste jednou vsechno nejlepsi bracha,
posadka Perly!
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
09 srpna 2012
Na ceste na Menorku 2
Tak mame za sebou dalsi den plavby na Balearske ostrovy. Dnes ve znameni rybareni. Rano presne minutu pred vychodem slunce nam zase zabrala ryba. trvalo skoro 40 minut nez jsme se dobojovali k lodi. A hele byl to dalsi tunak, tentokrat o neco vetsi nez ten s nasima. Ale tentokrat nebyl bohuzel pro nas. Kdyz jsem ho uz tahal na zad, tak se lod zhoupla a hacek mu vyklouzl z huby a tunak byl volny. Skoda, byl by urcite dobry. na druhou stranu jsme ho alespon videli a more si ho vzalo zpatky.
Pozdeji odpoledne nam jeste dvakrat neco zabralo, ale nezaseklo. Tak snad dalsi rybka bude pro nas. Ted je krasny zapad slunce. Kluci se dnes porad postuchuji a dohaduji, tak alespon to slunicko nam dela radost. Odpoledne jsme jeste potkali karetu, jak plavala v proudu. Moc velkou radost z nas nemela, ze jsme ji jeli okukovat.
Na Menorce budeme zitra nad ranem. Jeste udidim, jakou zvolim zatoku pro pristani. Zitra se tesim na odpocinek a kouani a bile plaze Minorky.
Posadka Perly.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Pozdeji odpoledne nam jeste dvakrat neco zabralo, ale nezaseklo. Tak snad dalsi rybka bude pro nas. Ted je krasny zapad slunce. Kluci se dnes porad postuchuji a dohaduji, tak alespon to slunicko nam dela radost. Odpoledne jsme jeste potkali karetu, jak plavala v proudu. Moc velkou radost z nas nemela, ze jsme ji jeli okukovat.
Na Menorce budeme zitra nad ranem. Jeste udidim, jakou zvolim zatoku pro pristani. Zitra se tesim na odpocinek a kouani a bile plaze Minorky.
Posadka Perly.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
07 srpna 2012
Cestou na Menorku
Od rana plujeme krasne na bocni vitr. Konecne jsme cely den nemuseli sahnout na plachty. Vsichni tak nejak pospavame. Krome toho jsme ale videli verlybu, byla daleko, takze ji videl jen Jirka a ja jsem videl vodni sloupec, jak vydechovala. Dvakrat nam zabrala ryba, ale obe se nam utrhli. Ta druha byla asi velika. Sedel jsem zrovna na zachode, kdyz najednou slysim vrrrrrrrr a jeceni Jonyho a Sama. celou akci, az do utrzeni vlasce jsem ridil ze zachodu a nutno rict stalo to za prd. Uz mame zase nahozeno, tak treba budeme mit stesti a neco i vytahneme.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
06 srpna 2012
Dnes mirime do Ajaccia .
Noc v krasne zatoce byla klidna a to i presto, ze navecer nas prijela posadka vedlejsi jachty upozornit, ze budou slavit padesatiny, takze budou hlucnejsi. Presneji receno, prijel zrejme oslavenec na dingim k boku Perly s dvema mladsimi cleny posadky a zacal na nas, jak jinak, nez farncouzsky. My jsme se omluvili, ze francouzsky neumime. Zatvaril se rozpacite a pak zacal docela dobrou anglictinou, ze se chteji jenom omluvit, ze budou oslavoval padesatiny, tak budou trochu hlucnejsi. Myslim, ze ve francouzske verzi to bylo pozvani, protoze majitele ostatnich jachet okolo jeli vecer na oslavu.
S jazykem to je tady opravdu trochu problem. Tedy hlavne v tom smeru, ze vetsina lidi v obchodech a tak se vazne netvari pratelsky, kdyz na ne zkousime jine jazyky. A to nemluvim o anglictine, ale o spanelstine a itelstine a mezinarodnim universalnim rukamanohama. Nakonec se ale nejak vzdycky dorozumime (domluvime by bylo trochu prehnane).
Dnes mirime jeste asi 28nm severne podel pobrezi do hlavniho mesta Korsiky - Ajaccio. Slibil jsem Paje, ze zkoukneme jeste jedno mesto na Korsice, nez se vrhneme na Balearske ostrovy a asi jeste dokoupime proviant.
Zitra asi v 6 rano vyrazime na preplavbu, uz se tesim. Melo by nam snad foukat dobre, takze bychom mohli plout prevazne na plachty.
Zdravim z Perly,
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
S jazykem to je tady opravdu trochu problem. Tedy hlavne v tom smeru, ze vetsina lidi v obchodech a tak se vazne netvari pratelsky, kdyz na ne zkousime jine jazyky. A to nemluvim o anglictine, ale o spanelstine a itelstine a mezinarodnim universalnim rukamanohama. Nakonec se ale nejak vzdycky dorozumime (domluvime by bylo trochu prehnane).
Dnes mirime jeste asi 28nm severne podel pobrezi do hlavniho mesta Korsiky - Ajaccio. Slibil jsem Paje, ze zkoukneme jeste jedno mesto na Korsice, nez se vrhneme na Balearske ostrovy a asi jeste dokoupime proviant.
Zitra asi v 6 rano vyrazime na preplavbu, uz se tesim. Melo by nam snad foukat dobre, takze bychom mohli plout prevazne na plachty.
Zdravim z Perly,
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
05 srpna 2012
Nova fotozprava ve zpravach ...
Ahoj, dali jsme do zprav na hlavni stranku novou zpravu z potapeni a snorchlovani s fotkami. Ted se chystame na nakup a pak odplouvame z Bonifacia severne. Zaroven pomalu zaciname sledovat pocasi, abych nacasovali spravne preplavbu na Balearske ostrovy.
Posadka Perly.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Posadka Perly.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
03 srpna 2012
Narodni park La Maddalena
Posledni 2 dny jsme na severu Sardinie. Od vcerejska jsme v narodnim parku La Maddalena. Narodni park zde byl vytvoren, co nektere casti souostrovi La Maddalena opustila italska armada, americke jednotky a NATO. Presto tady je pritomnost armady znat. Bonifacka uzina je strategicke misto.
My jsme se ale armadou uzavrenym ostrovum vyhnuli. Zakoupili jsme v ve meste La Maddalena na stejnojmennem ostrove povoleni na dva dny do stenojmenneho parku a vyrazili vstric kouzelnym zatokam s bilym piskem a blankytne modrou vodou. Dokonce tady maji jednu plaz, ktera je ruzova. Jmenuje se velice napadite Ruzova plaz.
Vcera vecer jsme kotvili u ostrova Caprera v hluboke melke a kreasne zatoce. Jakmile nekde zastavime, tak nalozime clun potapecskym vybavenim, obleceme se do neoprenu a uz se snorchlem prozkoumavame nejaky utes. Je to tady uzasne. Jak ucebnice fauny a flory Stredozemniho more.
Rano jsme vyrazili poznavat severni cast parku, ostrovy Santa Maria, Budelli a Razzoli. Nasli jsme zde bile plaze, uzasne zatoky. Snorchlovani je tady uplne fantasticke. Opravdu tady jsou i vetsi ryby. Dnes jsme prome kambal videli i rejnoky. Vsechno mame nafocene, tak, az se dostaneme na Internet, tak tam dam fotky.
Mam radost, ze jsem se posunul dal ve volnem potapeni. Jsem schopny se na nadech potapet se zatezi 4,5kg do 7-10 metru a mit tam dost casu na koukani a foceni. Citim se pod vodou skvele. Tady v narodnim parku se bez autorizovanych potapecich center neda potapet, jinak bych uz byl pod vodou s lahvi. luci jsou oba ve vode jako doma. Jony se potapi take hluboko a Samik to zkousi. Samca nas statne pri potapeni okopava a plasi ryby, ale vydrzi ve vode nejdele.
Zitra rano chceme vyrazit pres uzinu na Korsiku do Bonifacia. Moc se tam tesime. Pak uz zacnu sledovat pocasi, abychom zvolili vhodny den na start preplavby na Balearske ostrovy. Konkretne budeme mirit na Minorcu.
Vsechny zdravime z Perly z bile zotoky S. Maria.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
My jsme se ale armadou uzavrenym ostrovum vyhnuli. Zakoupili jsme v ve meste La Maddalena na stejnojmennem ostrove povoleni na dva dny do stenojmenneho parku a vyrazili vstric kouzelnym zatokam s bilym piskem a blankytne modrou vodou. Dokonce tady maji jednu plaz, ktera je ruzova. Jmenuje se velice napadite Ruzova plaz.
Vcera vecer jsme kotvili u ostrova Caprera v hluboke melke a kreasne zatoce. Jakmile nekde zastavime, tak nalozime clun potapecskym vybavenim, obleceme se do neoprenu a uz se snorchlem prozkoumavame nejaky utes. Je to tady uzasne. Jak ucebnice fauny a flory Stredozemniho more.
Rano jsme vyrazili poznavat severni cast parku, ostrovy Santa Maria, Budelli a Razzoli. Nasli jsme zde bile plaze, uzasne zatoky. Snorchlovani je tady uplne fantasticke. Opravdu tady jsou i vetsi ryby. Dnes jsme prome kambal videli i rejnoky. Vsechno mame nafocene, tak, az se dostaneme na Internet, tak tam dam fotky.
Mam radost, ze jsem se posunul dal ve volnem potapeni. Jsem schopny se na nadech potapet se zatezi 4,5kg do 7-10 metru a mit tam dost casu na koukani a foceni. Citim se pod vodou skvele. Tady v narodnim parku se bez autorizovanych potapecich center neda potapet, jinak bych uz byl pod vodou s lahvi. luci jsou oba ve vode jako doma. Jony se potapi take hluboko a Samik to zkousi. Samca nas statne pri potapeni okopava a plasi ryby, ale vydrzi ve vode nejdele.
Zitra rano chceme vyrazit pres uzinu na Korsiku do Bonifacia. Moc se tam tesime. Pak uz zacnu sledovat pocasi, abychom zvolili vhodny den na start preplavby na Balearske ostrovy. Konkretne budeme mirit na Minorcu.
Vsechny zdravime z Perly z bile zotoky S. Maria.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
31 července 2012
Potapeni v narodnim parku Tavollara
Potom, co nasi v sobotu odleteli domu, jsme prepluli do blizke zatoky Golfo Aranci. Rybarske mestecko a hlavne potapeci centrum pro nas melo pro nas dvoudenni pobyt pripravena prijemna prekvapeni .
Potapecske centrum jsme si nasli dopredu na Internetu. Takze po obede jsme vyrazili z nevlidne predrazene mariny a na plachty jsme dopluli do Golfo di Aranci. Cetrum jsme nasli snadno. Opet jsme do mesta dorazili v dobe siesty, ale prece jsme narazili na otevrenou kavarnu. Netrvalo dlouho a s majitelem jsme se dali do reci. Rekl nam, ze maji ten vecer nejakou folklorni slavnost, budou tam ruzne krojovane soubory apod. Takze program na vecer byl jasny. Potapecske cetrum se ukazalo jako velmi prijemne a cele biologicke. Jak se pozdeji ukazalo, tak krome potapecu tam pracovali biologove a cele potapeni s nimi bylo hlavne o poznavani zivota v mori. Domluvili jsme si tedy na druhy den rano ponor a jeli zpet za klukama, kteri hlidali zakotvenou lod.
Vecer byla skutecne avizovana folklorni slavnost. Jen zacatek nebyl v pul devate, ale asi o pul jedenacte. Takze jsme vydrzeli jen prvni dva tance, shledli pruvod ucastniku v krojich a vyrazili zpet na lod. Rano, jsme se s Pajou vydali potapet. Kluci dospavali na lodi. Instruktor nam pod vodou ukazoval vsechno mozne, videli jsme mureny, chobotnice, spoustu ryb a malych mekysu, dokonce nadhernou velkou langustu. Byli jsme ponorem netolik nadseni, ze jsme si domluvili ponor i na dalsi den rano a presvedcili Jonyho, aby sel s nami. Odpoledne jsme prepluli naproti do nadherne zatoky u ostrova Tavollara, kde jsme pluli s nasima dva dny predtim. Koupali se a snorchlovali jsme tam az do vecera. Pak jsme se vratili do Golfo Aranci. Vecer byl v zatoce avizovany ohnostroj. Rozfoukal se silny vitr, v poryvech pres 25, takze jsme se na kotve tocili az hruza. Nez ohnostroj zacal, zase jsme vsichni na palube spali. Ale rany nas vzbudili a ohnostroj byl nakonec opravdu hezky a dlouhy.
Noc prilis klidna nebyla. Jednak hrala na pevnine hlasita hudba az do 2 rano a za druhe opravdu dost foukalo, takze porad pipaly alarmy. Rano jsme se presto vcas vykopali z pelechu a vyrazili na ponor. Sam jel s nami take, aby se projel na poradnem clunu a nemusel na lodi byt samotny. Oblekli jsme se a vyrazili. Lokalita byla opet krasna. Videli jsme opet mureny, mekyse a krasne koraly a ruzne druhy ryb vcetne ropusnic. Ale hlavne se nam ukazala cela chobotnice, kterou instruktor vylakal z pod kamenu. Nastvala se a odplavala. Byla krasna tim svym chobotnicovym zpusobem.
Byli jsme vsichni tri nadseni. Samik se zatim koupal a snorchloval kolem clunu a cas, kdy jsme byli pod vodou mu ubehl rychle. Vsechny zivocichym ktere jsme videli jsme nasli v knizce, z cehoz mam ohromnou radost. Cestou z potapeni jsme si koupili v mistni rybarne k obedu morskeho vlka. Udelali jsme si ho s bramborem a fozolkami. Cestu zpet do Olbie jsme opet dali na plachty. V uzkem vjezdu do hluboke zatoky, kde Olbie lezi jsme opet potkali velky trajekt, neboli panelak, jak mu tady rikame. Clovek si tak nejak pripada fakt malinkej, kdyz je blizko takove obludy.
Po pripluti do stare casti pristavu se ukazalo, ze molo, kde jsme pred trema dny stali, je nelitostne plne. Tak jsme za rohem natankovali (opet castecne neplatny pokus s penici naftou) a pak jsme predvedli mega kubrtarnu, kdyz jsme jak ctyri Pati a Mati presouvali lod kousek vedle. Foukalo totiz asi 16 od mola, takze jsme meli co delat, aby nam Perla neodplula. Navic, kdyz jsme konecne lod nejak privazali a odehnali rybarici stariky, tak nam prisla pani z pumpy vysvetlit, ze se tam nesmi kotvit a ukazovala na nejakou cedulku na brehu. Tak jsme tedy odjeli. Podobne teatralnim zpusobem jsme podnikli vyvazani k molu naproti, opet foukalo od mola. Na 5 pokus jsme se vyvazali, abychom zjistili, ze je to misto vyhrazene pro lodivoda. Tak ted stojime uprostred stareho pristavu na kotve.
Zitra maji po obede priletet Paji rodice, tak budeme mit jeste dopoledne spoustu prace. Zkusim ale dam nejake fotky na web, to budete koukat.
Zatim Petr z Perly.
Tak to bohuzel nejde odeslat, prilis se tocime na kotve, tak se to nejak nechce chytnout, takze zitra.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Potapecske centrum jsme si nasli dopredu na Internetu. Takze po obede jsme vyrazili z nevlidne predrazene mariny a na plachty jsme dopluli do Golfo di Aranci. Cetrum jsme nasli snadno. Opet jsme do mesta dorazili v dobe siesty, ale prece jsme narazili na otevrenou kavarnu. Netrvalo dlouho a s majitelem jsme se dali do reci. Rekl nam, ze maji ten vecer nejakou folklorni slavnost, budou tam ruzne krojovane soubory apod. Takze program na vecer byl jasny. Potapecske cetrum se ukazalo jako velmi prijemne a cele biologicke. Jak se pozdeji ukazalo, tak krome potapecu tam pracovali biologove a cele potapeni s nimi bylo hlavne o poznavani zivota v mori. Domluvili jsme si tedy na druhy den rano ponor a jeli zpet za klukama, kteri hlidali zakotvenou lod.
Vecer byla skutecne avizovana folklorni slavnost. Jen zacatek nebyl v pul devate, ale asi o pul jedenacte. Takze jsme vydrzeli jen prvni dva tance, shledli pruvod ucastniku v krojich a vyrazili zpet na lod. Rano, jsme se s Pajou vydali potapet. Kluci dospavali na lodi. Instruktor nam pod vodou ukazoval vsechno mozne, videli jsme mureny, chobotnice, spoustu ryb a malych mekysu, dokonce nadhernou velkou langustu. Byli jsme ponorem netolik nadseni, ze jsme si domluvili ponor i na dalsi den rano a presvedcili Jonyho, aby sel s nami. Odpoledne jsme prepluli naproti do nadherne zatoky u ostrova Tavollara, kde jsme pluli s nasima dva dny predtim. Koupali se a snorchlovali jsme tam az do vecera. Pak jsme se vratili do Golfo Aranci. Vecer byl v zatoce avizovany ohnostroj. Rozfoukal se silny vitr, v poryvech pres 25, takze jsme se na kotve tocili az hruza. Nez ohnostroj zacal, zase jsme vsichni na palube spali. Ale rany nas vzbudili a ohnostroj byl nakonec opravdu hezky a dlouhy.
Noc prilis klidna nebyla. Jednak hrala na pevnine hlasita hudba az do 2 rano a za druhe opravdu dost foukalo, takze porad pipaly alarmy. Rano jsme se presto vcas vykopali z pelechu a vyrazili na ponor. Sam jel s nami take, aby se projel na poradnem clunu a nemusel na lodi byt samotny. Oblekli jsme se a vyrazili. Lokalita byla opet krasna. Videli jsme opet mureny, mekyse a krasne koraly a ruzne druhy ryb vcetne ropusnic. Ale hlavne se nam ukazala cela chobotnice, kterou instruktor vylakal z pod kamenu. Nastvala se a odplavala. Byla krasna tim svym chobotnicovym zpusobem.
Byli jsme vsichni tri nadseni. Samik se zatim koupal a snorchloval kolem clunu a cas, kdy jsme byli pod vodou mu ubehl rychle. Vsechny zivocichym ktere jsme videli jsme nasli v knizce, z cehoz mam ohromnou radost. Cestou z potapeni jsme si koupili v mistni rybarne k obedu morskeho vlka. Udelali jsme si ho s bramborem a fozolkami. Cestu zpet do Olbie jsme opet dali na plachty. V uzkem vjezdu do hluboke zatoky, kde Olbie lezi jsme opet potkali velky trajekt, neboli panelak, jak mu tady rikame. Clovek si tak nejak pripada fakt malinkej, kdyz je blizko takove obludy.
Po pripluti do stare casti pristavu se ukazalo, ze molo, kde jsme pred trema dny stali, je nelitostne plne. Tak jsme za rohem natankovali (opet castecne neplatny pokus s penici naftou) a pak jsme predvedli mega kubrtarnu, kdyz jsme jak ctyri Pati a Mati presouvali lod kousek vedle. Foukalo totiz asi 16 od mola, takze jsme meli co delat, aby nam Perla neodplula. Navic, kdyz jsme konecne lod nejak privazali a odehnali rybarici stariky, tak nam prisla pani z pumpy vysvetlit, ze se tam nesmi kotvit a ukazovala na nejakou cedulku na brehu. Tak jsme tedy odjeli. Podobne teatralnim zpusobem jsme podnikli vyvazani k molu naproti, opet foukalo od mola. Na 5 pokus jsme se vyvazali, abychom zjistili, ze je to misto vyhrazene pro lodivoda. Tak ted stojime uprostred stareho pristavu na kotve.
Zitra maji po obede priletet Paji rodice, tak budeme mit jeste dopoledne spoustu prace. Zkusim ale dam nejake fotky na web, to budete koukat.
Zatim Petr z Perly.
Tak to bohuzel nejde odeslat, prilis se tocime na kotve, tak se to nejak nechce chytnout, takze zitra.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
25 července 2012
Blizime se na Sardinii
Tak po 36 hodinach plavby se blizime k Sardinii. Dnes mirime do zatoky Porto Brandinchi, kde chceme zustat na kotve. Noc byla v pohode, jen ten vitr, ten nas trapi. Budto fouka moc nebo vubec a nebo proti. Od vcerejsiho vecera motorujeme a motorujeme. Alespon ty bourky a vlny zmizely. Druhou veceri z tunaka budeme mit za hodinku. V poledne jsem udelal polevku a ta byla super, vsem chutnala.
Druhou noc uz jsem byl uplne v pohode, udelal jsem behem nocni sluzby spoustu prace. Asi si clovek fakt na 3 hodinovy spaci rezim zvykne. Za celou noc jsme potkali jen dve male lode. Ted, jak se blizime k Sardinii, tak uz doprava houstne, ale proti Mesine a ceste na Maltu to nic neni.
Plan pro dalsi dny je takovy, ze zitra se chceme potulovat po prirodni rezervaci pod Olbii a odpoledne dorazit do Olbie. Do mariny di Olbia u letiste bychom chteli jet az v patek dopoledne. Budeme mit zase spoustu prace. Pradlo, nejake opravy, Internetovani. Urcite dam nejake fotky na web.
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Druhou noc uz jsem byl uplne v pohode, udelal jsem behem nocni sluzby spoustu prace. Asi si clovek fakt na 3 hodinovy spaci rezim zvykne. Za celou noc jsme potkali jen dve male lode. Ted, jak se blizime k Sardinii, tak uz doprava houstne, ale proti Mesine a ceste na Maltu to nic neni.
Plan pro dalsi dny je takovy, ze zitra se chceme potulovat po prirodni rezervaci pod Olbii a odpoledne dorazit do Olbie. Do mariny di Olbia u letiste bychom chteli jet az v patek dopoledne. Budeme mit zase spoustu prace. Pradlo, nejake opravy, Internetovani. Urcite dam nejake fotky na web.
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
24 července 2012
Prvni tunak ....
zdravime vsechny a zvlast pana Sitka starsiho v Breclavi. Prave jsme dovecereli a hadejte, co jsme meli - meli jsme prvniho vlastnorucne chyceneho tunaka.
Cesta k nemu ovsem nebyla jednoducha. Prvni zaber na prutu jsme meli uz v Mesine. Byla presne pulnoc a boj byl kratky, ryba se utrhla. Pak jsme meli nekolik zaberu cestou z Malty, ale ryba se nikdy nezasekla, takze nic. Potom v Mesine nam vlasec s navnadou utrhl trajekt. Dnes nam zabrala ryba. To byl ale mazec. Utrhla se a jeste utavila oko na prutu, jak tahla. Vsimli jsme si toho, až když se nam utrhla dalsi navnada ....
moralka byla uz temer na nule, ale navazal jsem novou navnadu, protahl vlasec o jedno oko na prutu bliz a nahodil. Za minutu prisel zaber. Po 15 miutach jsme meli na zadi nadherneho tunaka, asi 4-5 kg, 50-60cm. Byl k veceri a byl dobry. Zbylo nam i na zitra a jeste delam polevku.
Jen tedy pratele, kdyc to nadherne zvire lezelo naprosto odevzdane na zadi a koukalo na me, tak to bylo fakt tezke ho zbavit zivota a snist. Tunaci jsou velci bojovnici, ale jakmile je vytahnete z vody, tak se ani nehnou a delaji, ze nejsou.
Co se tyka plavby, tak vcera pres den i v noci to bylo ponekud narocne, protoze byly fakt velke vlny. Jeli jsme napul na motor, pulce posadky bylo spatne. Klickovali jsme mezi bourkami. Jeste ze mame radar, to je uzasna pomoc, clovek presne vidi, kde bourka je, kam se pohybuje, takze se s tim da neco delat.
No jdu se vyspat, nez budu mit sluzbu od pulnoci do 03.
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Cesta k nemu ovsem nebyla jednoducha. Prvni zaber na prutu jsme meli uz v Mesine. Byla presne pulnoc a boj byl kratky, ryba se utrhla. Pak jsme meli nekolik zaberu cestou z Malty, ale ryba se nikdy nezasekla, takze nic. Potom v Mesine nam vlasec s navnadou utrhl trajekt. Dnes nam zabrala ryba. To byl ale mazec. Utrhla se a jeste utavila oko na prutu, jak tahla. Vsimli jsme si toho, až když se nam utrhla dalsi navnada ....
moralka byla uz temer na nule, ale navazal jsem novou navnadu, protahl vlasec o jedno oko na prutu bliz a nahodil. Za minutu prisel zaber. Po 15 miutach jsme meli na zadi nadherneho tunaka, asi 4-5 kg, 50-60cm. Byl k veceri a byl dobry. Zbylo nam i na zitra a jeste delam polevku.
Jen tedy pratele, kdyc to nadherne zvire lezelo naprosto odevzdane na zadi a koukalo na me, tak to bylo fakt tezke ho zbavit zivota a snist. Tunaci jsou velci bojovnici, ale jakmile je vytahnete z vody, tak se ani nehnou a delaji, ze nejsou.
Co se tyka plavby, tak vcera pres den i v noci to bylo ponekud narocne, protoze byly fakt velke vlny. Jeli jsme napul na motor, pulce posadky bylo spatne. Klickovali jsme mezi bourkami. Jeste ze mame radar, to je uzasna pomoc, clovek presne vidi, kde bourka je, kam se pohybuje, takze se s tim da neco delat.
No jdu se vyspat, nez budu mit sluzbu od pulnoci do 03.
Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
22 července 2012
Stromboli
Vcera jsme dorazili odpoledne na Sromboli. Potom, co nam rekli, ze za bojku chteji 50e, tak jsme prekotvili kousek dal. Nefoukalo, byl klid, takze kotviste bylo super. Na clunu jsme vyrazili sehnat pruvodce pro vystup na vrchol sopky. Na druhy pokus jsme sehnali, jen to bylo trochu hekticke, protoze se vyrazelo za 40 minut a bylo potreba se prevleknout a ojet pro kluky.
Atmosferu odjezdu priblizim nasledujicim rychlym sledem udalosti takto. Veci jsme meli prevazne pripraveny dopredu, jeste nez jsme prijeli na Stromboli. Po zakotveni jsme vyrazili s Pajou na pevninu. Pri vystupovani ze clunu se Paje rozpadla bota (zabka). Vsude na Stromboli je cerny pisek, tmava dlazba ze sopecnych kamenu atd. Dal jsem Paje svoje boty a utikal pres rozzhaveny pisek a silnici. Trochu jsme zabloudili, takze jsem se po ostre dlazbe prosel jeste vic, nez bylo nutne. Kdyz jsme sehnali pruvodce, tak bylo potreba do 40 minut dojet pro kluky, vzit obleceni, vyplnit dotazniky a na nic nezapomenout. Bezel jsem ke clunu uz ve svych botech, ale se spalenymi a do krve rozedranymi patami. Dal jsem clun do vody a vyrazil k lodi. Kdyz jsem prijizdel, tak to chciplo, protoze dosel benzin. Kluci byli v neoprenu a koupali se. Popohnal jsem je, vzal pripravene veci. Jony mezitim zacal aktivne dolevat benzin, coz dopadlo rozlitym benzinem ve clunu. Nevadi, dolili jsme benzin a vyrazili. Kdyz vystupujeme ze clunu na plazi, tak rikem, hlavne nenamocte boty, jse si vedom toho, ze vystup v mokrych botech by byl opravdu silnym zazitkem. Jony rika "ja ti vezmu boty" "no dobre, ale hlavne mi je nenamoc", odpovidam, zblunk. "Tati, ale oni jsou mokre jen zvenku." Vyzdimal jsem si ponozky, navlekl je na rozdrasane a spalene nohy a vyrazili jsme za Pajou .... Pak uz slo vsechno dobre.
Vystup na Stromboli je asi 8km s 1000m prevyseni. Jde se v mekem terenu. Stredne narocny vystup jsme zvladli skvele asi za 2,5 hodiny. Pruvodce byl super, rikal nam spoustu informaci. Skupina mela asi 20 lidi a nakonec na vrchol dorazili vsichni.
Kdyz jsme byli pod vrcholem, tak akorat zapadalo slunicko. Diky velkemu mnozstvi prachu ve vzduchu kvuli nepretrzitym sopecnym erupcim jak ze Stromboli, tak z nedaleke Ethny jsou zapady slunce opravdu nadherne rude.
Stromboli nam ukazalo nekolik erupci, posypalo nas sopecnym popelem, bylo to uzasne. Kluci byli vykuleni a myslim, ze to byl fakt super zazitek. Cesta dolu je o poznani dobrodruznejsi. Jde se prudkym srazem v rouskach. Clovek se bori nad kotniky do sopecneho prachu a vlastne tak trochu klouze dolu. Vse se odehrava ve tme jen s celovkami. Prachu je tam tolik, ze chvilemi neni videt ani vlastni nohy. Za hodinu a kousek jsme byli dole. Totalne zapraseni s botama plnyma prachu a pisku, ale stastni, ze jsme to zvladli.
Dali jsme si zmrzlinu a na clunu se vratili na lod. Bylo jedenact, kdyz jsme vystupovali na Perle.
Ted uz mirime na Salinu se zastavkou na Paneree. Zitra rano nebo mozna pozitri vyrazime na Sardinii. Dnes budu asi prevazne sedet, pati neprijemne pali, ale jde to prezit.
Pozdravujeme na sous,
Posadka Perly
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Atmosferu odjezdu priblizim nasledujicim rychlym sledem udalosti takto. Veci jsme meli prevazne pripraveny dopredu, jeste nez jsme prijeli na Stromboli. Po zakotveni jsme vyrazili s Pajou na pevninu. Pri vystupovani ze clunu se Paje rozpadla bota (zabka). Vsude na Stromboli je cerny pisek, tmava dlazba ze sopecnych kamenu atd. Dal jsem Paje svoje boty a utikal pres rozzhaveny pisek a silnici. Trochu jsme zabloudili, takze jsem se po ostre dlazbe prosel jeste vic, nez bylo nutne. Kdyz jsme sehnali pruvodce, tak bylo potreba do 40 minut dojet pro kluky, vzit obleceni, vyplnit dotazniky a na nic nezapomenout. Bezel jsem ke clunu uz ve svych botech, ale se spalenymi a do krve rozedranymi patami. Dal jsem clun do vody a vyrazil k lodi. Kdyz jsem prijizdel, tak to chciplo, protoze dosel benzin. Kluci byli v neoprenu a koupali se. Popohnal jsem je, vzal pripravene veci. Jony mezitim zacal aktivne dolevat benzin, coz dopadlo rozlitym benzinem ve clunu. Nevadi, dolili jsme benzin a vyrazili. Kdyz vystupujeme ze clunu na plazi, tak rikem, hlavne nenamocte boty, jse si vedom toho, ze vystup v mokrych botech by byl opravdu silnym zazitkem. Jony rika "ja ti vezmu boty" "no dobre, ale hlavne mi je nenamoc", odpovidam, zblunk. "Tati, ale oni jsou mokre jen zvenku." Vyzdimal jsem si ponozky, navlekl je na rozdrasane a spalene nohy a vyrazili jsme za Pajou .... Pak uz slo vsechno dobre.
Vystup na Stromboli je asi 8km s 1000m prevyseni. Jde se v mekem terenu. Stredne narocny vystup jsme zvladli skvele asi za 2,5 hodiny. Pruvodce byl super, rikal nam spoustu informaci. Skupina mela asi 20 lidi a nakonec na vrchol dorazili vsichni.
Kdyz jsme byli pod vrcholem, tak akorat zapadalo slunicko. Diky velkemu mnozstvi prachu ve vzduchu kvuli nepretrzitym sopecnym erupcim jak ze Stromboli, tak z nedaleke Ethny jsou zapady slunce opravdu nadherne rude.
Stromboli nam ukazalo nekolik erupci, posypalo nas sopecnym popelem, bylo to uzasne. Kluci byli vykuleni a myslim, ze to byl fakt super zazitek. Cesta dolu je o poznani dobrodruznejsi. Jde se prudkym srazem v rouskach. Clovek se bori nad kotniky do sopecneho prachu a vlastne tak trochu klouze dolu. Vse se odehrava ve tme jen s celovkami. Prachu je tam tolik, ze chvilemi neni videt ani vlastni nohy. Za hodinu a kousek jsme byli dole. Totalne zapraseni s botama plnyma prachu a pisku, ale stastni, ze jsme to zvladli.
Dali jsme si zmrzlinu a na clunu se vratili na lod. Bylo jedenact, kdyz jsme vystupovali na Perle.
Ted uz mirime na Salinu se zastavkou na Paneree. Zitra rano nebo mozna pozitri vyrazime na Sardinii. Dnes budu asi prevazne sedet, pati neprijemne pali, ale jde to prezit.
Pozdravujeme na sous,
Posadka Perly
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)