Předevčírem brzy ráno jsme zakotvili před vlnolamem přístavu na ostrově Porto Santo. Důvodů se tady zastavit bylo hned několik. Byl to první ostrov Madeirského souostroví, který byl Portugalci objeven. Zavála je sem bouře od břehů Afriky a našli útočiště u opuštěného ostrova. Dali mu jméno Svatý Přístav. Madeira samotná byla objevena až o rok později. Prvním guvernátorem nové Portugalské državy se stal tchán Christofera Columbuse. Svou ženu poznal prý Columbus možná dokonce na Madeiře.
Dopoledne jsme se přemístili do maríny. Malá marína často hostí jachtaře proplouvající Madeirským souostrovím, Všude na zdech jsou malby znaků lodí, které zde stály. My ten svůj namalujeme až na zeď Funchalské maríny. Den v Porto Santo byl nádherný. S otevřenou pusou jsme šly po 7,5km dlouhé písečné pláži do místního městečka. Bylo to úžasné. Zlatavá písečná pláž v sobě měla černé sopečné kameny a příměs černého písku. Kameny byly jako černé perly ve zlatém písku a černým pískem zase příboj kreslil obrazce ma pláži. Celá pláž je přírodní, široká 50- 150m. Neodolali jsme, nakoupili ovoce a Madeirské víno v samoobsluze a večer vyváděli na pláži jako melé děti. Skákaly jsme ve vlnách a váleli se v písku .... prostě mateřská školka na výletě.
Musím ještě napsat několik slov o místních. Poprvé za tuto plavbu jsem mohl vidět v praxi, co znamená srdeční a milý obyvatelé. Nevím, jak je to možné, ale všichni na Porto Santo i teď na Madeiře jsou naprosto skvělí. Lidé se tu na vás usmívají na ulici, na zahrádce, když je pozdravíte, v obchodě. Cítím se od první chvíle úplně jako v ráji. Určitě se k místním vrátím a napíši o nich, až trochu pochodíme Madeiru.
Druhý den v 7 ráno jsme se odvázali a vyrazili na 20NM vzdálenou Madeiru, konkrétně do hlavního města a největšího přístavu ostrova Funchal. Dopředu jsme si zarezervovali v přeplněné malé Maríně místo. Plavba byla úžasná. Foukal nám ideální boční vítr, oceánské vlny nám nijak nevadí a tak jsme uháněli k Madeiře. Ta se dlouhou dobu schovávala v oparu a mracích. Asi v polovině cesty se najednou rozdrnčel naviják prutu. Začal jsem přitahovat brzdu a hned bylo jasné, že to, co máme na prutu nebude malá ryba. Tah byl tak silný, že jsem nejprve nebyl schopen prut ani vytáhnout a vzít do ruky.
Když jsme poprvé, asi po půlhodinovém souboji přitálhi rybu blíž k lodi, tak jsem nemohl věřit vlastním očím .... plachetník, blue marlin, král mečounů, asi 1,5-2m dlouhá, nádherná ryba nám plavala u lodě. Ono se řekne, chytit rybu. Zaseknout, a vybojovat první boj a dostat rybu k lodi je jedna věc, ale jak ji dostat na loď? To už v příručce mladého rybáře nepsali. Marlin budil respekt. Dlouhý meč, veliká hřetbí plouten, krásný tvar ....
Odpočinul si a rozhodl se, že nám ukáže, jak se věci mají. Začal plavat pod loď a dopředu. Musel jsem ho povolit a dostat zpět za loď. Zachilku jsem měl opět skoro odvinutý vlasec (250m) a mohl jsem začít znovu s bojem. Za dvacet minum jsme ho měli zase u lodě. Snažili jsme se mu navléct na tělo smyčku z lana a už bychom to skoro měli, když napnutý vlasec zavadil o závit šroubu na větrném kormidle, prásk a Marlin byl volný. Vynořil se ještě, podíval se na nás, švihnul ploutví a byl pryč. Víc jak hodinový boj skončil vítězstvím Marlina. Do teď nechápu, jak se nám tato nádherná ryba dostala na prut a jak jsme byli vůbec schopni ho téměř vylovit. Byl jsem trochu rád, že jsme ho nakonec nevytáhli. Háček by mu měl za dva dny vypadnout a doufám, že z něj bude později král oceánu. Dorůstaní až 5m a váží několik set kilogramů.
Máme něco natočené na videu, tak až bude chvíle to sestříhat, tak to dáme na web.
Do Funchalu jsme připlouvali ve čtyři odpoledne za hustého Madeirského deště. Bylo teplo, tak nám to ani nevadilo. Máme krásné místo a Madeira byť deštivá nás uvítala s otevřenou náručí. Naše první kroky vedli na trh, pak do starého města. Hned první Poncho v bufetu na trhu nás uvedlo do euforie. Poncho je místní tradiční nápoj z čerstvé ovocné šťávy, medu a místního třtinového rumu. Míchací poměr rum:šťáva 1:1 :-) Po jednom slaďoučkém pomerančovém ponchu jste se chechtali celý večer.
Ovoce tady na Madeiře roste úplně všude a je levné a táák dobré .... ale víte co, o Madeiře zase příště.
Z Funchalu a rajské Madeiry vás zdraví Posádka Perly.
Žádné komentáře:
Okomentovat