O plavbe do Ceuty, delfinech a vetru 32 uzlu

Ted sedime na lodi po dobre veceri v Ceute. Abychom do africke Ceuty dopluli, museli jsme slavne preplout obavanou gibraltarskou uzinu. Ta nam opravdu nic neodpustila. Proud, velmi silny vitr a ostre strme vny nas trochu proverily.

Ona ani voda, ktera ma 18 stupnu neni uz zadna hitparada. Prevlekal jsem se dnes asi 4 x, kdyz jsem vzdycky dostal zasah od vlny. Poseidon nam ale cestu zprijemnil i velikym hejnem delfinu, kteri se k nam nekolikrat pripojili a skakali z vln. Tak velke hejno jsme jeste nikdy nevideli, byly jich opravdu desitky, mozna stovka. A byli to ti mali, byli, jako z detskych omalovanek. Asi nas chteli povzbudit, kdyz jsme na plny vykon motoru jeli chvilemi proti vetru, vlanam a silnemu gibraltarskemu proudeni 2uzly (normalne bychom jeli 7,5-8).

Posledni dve mile do Ceuty byly snad nejtezsi. Uz jsme videli na vjezd do pristavu, ale misto, co bychom pluli, tak jsme v podstate stali na plny motor proti vsemu. Je to hrozne demoralizujici, kdyz tak kratkou vzdalenost plujete 1,5 hodiny a neustale dostavate doobliceje beliky vody ... stal jsem za kormidlem, zatim, co zbytek posadky byl skovany za spryhoodem. Kdyz jsme konecne projeli mezi vlnolami pristavu, tak foukalo uz jen pres 25 uzlu. Rikal jsem si, jak se asi tak v takovem vetru manevruje v uzke marine ... haha.

Potom, co jsme zavolali do mariny, tak nas nechali nejmene 15 minut jezdit pred marinou, nez nam konecne povolili vjezd dovnitr. Nejsou tady na navstevy uplne zavedeni. dali nas na kraj jednoho mola. Podarilo se nam zajet bez vetsich problemu.

Jak jsme byli radi, ze uz jsme tady. Vecer jsme stravili ve meste. Je to tady zajimave. Ceuta je drzava Spanelska v africe a strategickym bodem Gibraltaru. Lezi presne naproti Gibraltarske skale (Evropa pointu), asi 12 namornich mil na jih. Vic o Ceute napisi pozdeji, jeste jsme tady neskoncili.

Z Afriky zdravi, Posadka Perly.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Tesne pred Malagou

Dnes jsme cely den motorovali. Na druhou stranu byla uplne klidna hladina a diky tomu jsme videli spoustu ryb. Dnes byl hlavnim slagrem Mesicnik, Je to zvlastni ryba. Dorusta az 3 metru delky a muze vazit az 1900kg, ctete dobre, jestli se v knizce o stredomorskych rybach nespletli. V kazdem pripade jsme jich dnes napocitali snad deset. Byli na hladine a nechavali se unaset proudem. Kdyz nas zaznamenali, tak pomalu zacali plavat do hlubin. Mesicnik zije az do 400m hloubky, nema kosti, jen chrupavky a je kulaty jako mesic, proto se tak jmenuje.

Krome Mesicniku jsme videli velke rejnoky, kteri take plavali u hladiny, letajici ryby, tunaky a dalsi. Kdyz jsem u tunaku, tak dnes nam dva mali tunaci opet zabrali. Delam z nich prave polevku.

Dnes se jeste vice ochladila voda, dokonce byla v jednu chvili jen 19 stupnu. Byl to proud, byla neprijemna mlha, trvalo to asi 30 minut, pak se teplota vody vratila na 21,5 a mlha zmizela. Jsme asi 70nm od Gibraltaru, takze pocasi je pestrejsi, proudy zesiluji a zacinaji tady byt zretelne prilivy a odlivy.

Zitra budeme kotvit v marine v Malaze. Ve stredu rano odleta Viktor s Martinou a Sasou a my s Pajou a klukama budeme ve ctyrech pokracovat dale smerem k Gibraltaru a pak na vylet do afriky do Ceuty.

Hezky vecer z Perly,

Petr

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Na ceste do Malagy

Pomalu se blizime do Malagy. Dnes jsme upluli asi 55NM z Carboneras do rybarske osady Adra. Meli jsme uspesny rybarsky den. Ulovili jsme tri male tunaky. Vsechny tri jsme snedli k veceri. Vypada to, ze tady bude ryb dost, snad nam po chobotnicce skoci i nejaky vetsi. Mimochodem jsme na nase chobotnicky chytli jen tunaky a pak tu jednu rybku, co nevim, jak se jmenuje a ktera zije podobne jako tunak.

No a jak plavba? Dnes to bylo fajn, pluli jsme sice dost na motor, ale asi tri hodinky jsme krasne plachtili. Nastesti se Poseidon rozhodl nas setrit a ustaly velke vlny, ktere nas trapili o den predtim. V predpovedi je, ze by se mel vitr postupne stacet v nas prospech, takze v Malaze budeme vcas, v utery dopoledne. Probihala take koupacka a predstavte si, ze voda, ktera mela jeste pred dvema dny skoro 30 stupnu ma ted 23, brrr. Atlantik uz o sobe dava vedet.

Dnes jsme se dohadovali, ze jeste nez pojedeme na Gibraltar, resp. do La Linea, tak se zajedeme podivat na africky kontinent. Chceme na nakup do spanelske drzavy Ceuta. Ta je hned naproti Gibraltaru. Maji tam nizke dane, tak tam nakoupime naftu a nejake potraviny.

Posadce uz se to pomalu krati, odletaji ve stredu, bohuzel klukum se krati i prazdniny, takze pojedou domu.

Dobrou noc z Perly,

Posadka

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Cesta z Ibizi, Mar Menor a Cartagena

Zase jsem pár dní zanedbával psaní. Jdu to rychle napravit, ale ještě než to udělám, tak se koukněte na nové fotky, co jsem právě dal na web (přes fotky a videa).

Naposledy jsem psal o Ibize a skončil jsem ve chvíli, kdy jsme opouštěli tento ostrov a směřovali zpátky k pevnině. Přeplavba byla fajn, foukal nám příjemný vítr, kus cesty jsme jeli krásně na plachty a asi 2/3 jsme motorovali s plachtami. Nebyly skoro žádné vlny, takže plavba to byla příjemná.

Vždycky, když někam přeplouváme, tak hlavním kulturním zážitkem je rybaření a setkávání s různými živočichy. S rybařením jsme se doposud potýkali s různými technickými problémy. Na této přeplavbě to nebyli technické problémy, ale jednoduše nic nezabralo. Takže tuňák, kterého jsme ulovili s našima je zatím jediný, kterého jsme po čestném boji snědli. S živočichy to bylo tentokrát jiné. Dvakrát nás za tmy navštívili delfíni. Jednou to bylo na chvíli, byli úplně malý. Podruhé byli velcí a pluli s námi dobrých 10 minut. Střídali se pod přídí, dělali akrobatické kousky a dokonce si ještě během návštěvy sem tam ulovili nějakou rybu. Představení bylo jako z circusu. Světelné efekty zajišťovali světélkující medůzy. Vždy, když delfini vyskočili a spadli do vody, tak zasvětélkovaly. Skoro celou noc jsme kromě velikých hejn sardinek viděli tisíce medůz, nejspíš talířovek svítivých. Jedna talířovka kompasová mě popálila na rameni na Ibize. Tyhle ale měly žahavá vlákna dobrý půlmetr za sebou a hlavně jich byly opravdu tisíce. Jsou natolik žahavé, že při zasažení větší části těla může mít člověk docela vážné problémy. Mě rameno po té jedné už dávno nebolí.

Našimi častými a milými průvodci se staly v poslední době létající ryby. Ty jsou vážně srandovní, zničeho nic vyletí z vody a letí většinou 50-100 metrů a pak zase zahučí do vody. Někdy je jedna, jindy jich je hejno. Létají těsně nad vodou, jsou jako malý ptáci. Když už jsem u těch ptáků, tak během dne nás na přeplavbě překvapil nádherný dudek. Měl chocholku, bílo-černá kříkla. Chvíli poletoval kolem vody a pak zamířil na jih, asi do afriky.

Ráno jsme k Mar Menor dorazili za úsvitu. Talířovky vystřídali jiné medůzy, kořenoústky hrbolaté, které nejsou už nebezpečné, ale zato jsou veliké (30-40cm průměr talíře nebyla vyjímka). Ještě hezčí a rovněž nikoliv nebezpečné byli bílé kořenoústky plicnaté, ty jsou opravdu nádherné. Mar Menor je malé vnitrozemské mělké moře, které je s tím velkým, středozemním spojené na několika místech. Jen jedno z nich ale umožňuje proplutí naší plachetnice s ponorem 2,01M. Tento průliv vede přes marinu Tomás Maestre a kanál přehrazený zvedacím mostem. Náš pilot říkal, že most se otevírá v 11 a v 17, ve skutečnosti se ale otevíral od 8 do 20 jaždé dvě hodiny. Mar Menor je dlouhé 12NM a široké asi 2NM. Teplá a nepříliš čistá voda je plná velikých medůz, taže koupání bylo něco jako stezka odvahy. Ve čtyři odpoledne jsme tedy už vyplouvali zase ven a namížili za roh do Cabo de Palos. Cestou jsme proplouvali mořskou rezervací, kde byly umístěny bóje u osamocených podmořských hor. Bylo nám jasné, že tam musí být skvělé potápění, ale i tady se musela dopředu vyřídit autorizace. Když jsme pak stáli před přístavem u Cabo de Palos a viděli víc jak deset lodí s potapěči vracejících se z ponorů, tak mi bylo vážně líto, že jsme nemohli na pár dní zůstat. Večer ve městě jsme zjistili, že tam je snad 8 potapěčských center. V jednom jsem se bavil s obsluhou a říkali, že je tam jedno z nejlepších potápění ve středomoří. No bylo mi to líto, ale museli jsme dál.

Dnes jsme popojeli jen 14NM proti vlnám a větru a zůsali v marině Yacht club Puerto de Cartagena v Cartageně. Maríny už tady jsou za rozumné peníze. Cartagena je tedy další zajímavé místo. Jednak historicky a druhak také velkorysou obnovou historického centra a nejstarších pamétek. Asi to je ale spíše chudý kraj, protože i zde byl opravdu veliký rozdíl mezi mramorem dlážděným nábřežím a několika hlavními ulicemi a polorozbořenými domy o dva bloky dál. Navštívili jsme římské divadlo a muzeum a prošli se městem. Oboje bylo zajímavé.

Zítra bychom rádi vyrazili nejdéle do 8 ráno a probojovali se asi 70 NM k Capo de Gata a Almerii.

Dobrou noc do čech, posádka Perly

Ibiza

Posledni dva dny jsme stravili na Ibize. Na party ostrov jsme pripluli nad ranem pred dvema dny po potapeni s kanici na Cabrere. Nakonec jsme dopluli do hlavniho mesta Ibiza, ktere lezi na vychodnim pobrezi.

Jako obvykle jsme nechteli platit za marinu, takze jsme obhledli pristav. Dlouho nam trvalo, nez jsme nasli pumpu, kde bychom natankovali. V jedne z Marin, kam jsme zajeli tankovat tu noc shorela jachta, takze po hodine cekani nam rekli, ze benzinky nemohou otevrit. Na jachte udajne v noci chytla elektroinstalace v motorovem prostoru. Sireni ohne neslo zabranit, takze my u6 jsme vid2li lod nepul potopenou u mola. Byly tam potapeci, vsude spousta nafty a shorelych veci ve vode. Nakonec jsme natankovali po dlouhem cekani v marine vedle.

Pak jsme se presunuli ke staremu nepouzivanemu molu na kraji pristavu. Nalozili jsme potapeci lahve na clun a jeli jsme najit dive centrum. Jeste nez jsme dojeli, tak uz Jony volal, ze prisli policajti a ze mame prekotvit. Pry si pokecal jako nikdy. Vylozil jsem Paju a Samcu s lahvemi a jel za Jonym prekotvit za vlnolam.

Kotveni bylo v pohode, ale diky silnemu provozu z pristavu a do pristavu to bylo zase jako na kolotocich. Za chvili uz jsem jel na longboardu zpatky za Pajou se Samem. Pak jsme chvili hledali dive centrum a nakonec nasli. Jen uz bylo zase po osme, kdyz jsme jeli s naplneymi tanky nazpet na lod.

Vecer jsme vyrazili do mesta. Duch mesta a celkova party atmosfera se neda ani moc popsat, to se musi videt. Vzpomel jsem si na Honzi clanek na ekolistech o Riu. I tady v Ibize byly v podstate vedle sebe luxusni hotely a chudinske domy, diskoteky se vstupnym 60.100euro a zaplyvane nevestince. Nevestince tu maji pro vsechny sexualni orientace, panske, damske, homosexualove a pak specializovane na vsechny mozne uchylky. Dali jsme si sangrii v jednom z mnoha baru na hlavni ulici a postupne se prepravili na lod, kerou hlidal zatim Samca.

Vecer provoz utichl, takze nakonec jsme zustali zakotveni pred pristavem. Rano jsme vyrazili podel jihozapadniho pobrezi na plaze a koupacku a snorchlovani. Na noc jsme zakotvili na zapadni strane Ibizi. Kotvili jsme na nadhernem miste, uplne samotni, uplne jsem chrochtal blahem. Byli jsme snorchlovat. Kameny na 5 metrech na bilem pisku byly zase plne rybek. Behem plavani jsem ramenem nabral meduzu. Pekne to bolelo a flekate rameno mam jeste ted. Meduz tady bylo celkem dost, ale dalo se jim uspesne vyhybat.

Vecer byl tak romanticky. Slunicko osvetlovalo bile utesy, kde byli ruzne jeskyne a klenby. Naproti vysoke bile utesy dalsich ostruvku .... a hlavne jsme tam byli jenom my.

Rano pri vychodu slunce jsme vytahli kotvu, vztycili vsechny plachty a plujeme bez vln na krasny zadobocni vitr smerem na Cartagenu, Mar Menor. Meli bychom tam doplout zitra dopoledne.

Posadka Perly.

Ibiza na Ibize je opravdu jedna velka party.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Kanici u ostrova Cabrera

Tak jsme tedy konecne videli vetsi ryby pod vodou. Musim vam ale ponor priblizit, protoze cela akce mela opet nektere prvky dedictvi Pata a Mata.

Jak jsem uz psal drive, meli jsme vyrizene povoleni na potapeni v narodnim parku Cabrera a to na potapecske lokalite Galiota. Cela Cabrera byla uplne super, co se tyka ryb. Vubec se nebali a byly vsechny mnohem vetsi, nez jsme videli kdekoliv predtim. Lokalitu Galiota jsme si vybrali protoze se tam u hlubokeho utesu meli vyskytovat kanici, kteri dorustaji az 1,5m delky.

Ptal jsem se pani, jak tam zakotvime a ona odvetila, ze je tam vyvazovaci boje. Nuze zajasal jsem a namiril primo na Galiotu. Kdyz jsme priplouvali, tak jsem mzoural do dalekohledu a vyhlizel boji. Byla tam. Janze skoro u brehu, takce pro motoracek a ne 15m dlouhou plachetnici. Tak jsme zajeli asi 2nm vedle do Puerto Cabrera, kde jsme se vyvazali na denni boji. Dolili jsme do motoru u dinghyho benzin, dali si obed, nalozili vystroj a ve trech se vydali na dlouhou cestu na clunu zpatky na Galietu. Zbytek posadky jsme zanechali osudu, doporucili jim, kam jit snorchlovat.

Celou cestu Jony resil, co budeme delat, az nam dojde na zpatecni ceste benzin .... ja jsem byl v klidu, vesla jsme meli. Kdyz jsme dorazili na misto, byla u bojky vyvazana potpecska lod se skupinou asi 15 potapecu. Ne ze bych nemel rad socialni kontakt, ale v tomto pripade jsem zrovna nadseny nebyl. Ale vzdycky ma vsechno dve sranky. Nakonec jsme si vubec neprekazeli a jeste jsme poznali instruktora, ktereho jsme potkali den predtim v Palme v dive centru, kdyz jsme byli plnit lahve. Poradil nam, jak na kanice a kam se mame potopit.

Jako obvykle jsme udelali nejprve snorchlovaci pruzkum, rekli si, jak udelame ponor a pak si vzali pristroje a sli pod vodu. Tentokrat sla prvni ponor Paja a druhy Jony. Paja si totiz konecne koupila 5mm neopren, takze se tesila, ze ji konecne nebude zima. Po pokusu o ponoreni bez zateze jsme se na druhy pokus zanorili. Netrvalo dlouho a v 15m jsme uvideli prvni kanice. Jsou tmavy se zlutymi drobnymi teckami a hlavne opravdu velici. Za nedlouho k nam priplaval jeden vetsi kus a plaval s nami. Jenze v urcitou chvili mi prislo, ze plave uz fakt blizko. Koukali jsme na sebe, on oteviral hubu. Kdyz byl uz u me ploutve, tak jsem si rekl, ze ho zazenu a kopnul jsem ho ploutvi, jenze zmateny kanic poudplul a sel se zase divat na Paju, ktera pozdeji licila sve hrozne pocity a jistotu, ze ji neboha ryba chce sezrat a zahnat na ustup.

Nez jsem sel na druhy ponur s Jonym, tak jsme to probirali s potapeci z Palmy a instrukor nam rikal, ze nejsou nebezpecni, ze je tam lide casto krmi, takze jsou jen doterni a chteji neco vyloudit. Ponor s Jonym byl tedy o dost klidnejsi. Velky kanic k nam priplul, hned jak, nas uvidel Bylo zrejme, ze se mu hrozne libi Paji svitive ploutve, co mel Jony na nohach a ma svitive zluta baterka. Tentokrat jsme kolem sebe nekopali a vklidu pomalu pluli, kanic plul s nami, koukal na nas, byl krasny.

Krome kanicu jsme videli mnoho dalsich ryb, nase stare zname sapiny, ocnatce, oblady, piskouny. Mam neco natocene, ale bohuzel se fotak nejak docasne pomatl a nechtel se mi prepnout na rybicku, takze fokty za moc nestoji., video taky ne, ale kanice tam mame.

Byl to zase zazitek, porad je vidim pred sebou. Nyni je pul druhe rano, jsme na ceste na Ibizu, mam sluzbu a ostatni spi. Je uplne cerna noc, docela tu pluji lodicky, tak jdu radsi koukat.

Z Perly, Petr

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Jeste jeden vecer v Palme a vydame se dal

Tak jsme nyni pobyli dva dny v Palme de Mallorca v marine Cuarentena. Uz nam priletela nova posadka, mame naplnene lahve na potapeni i s novym certifikatem, ze jsou lahve v poradku.

K Palme se budu muset jeste vratit. Nejak jednoduse nestiham zaroven vsechno prozivat a jeste psat :-). Ale opet jsme tady zdomacneli. Dnes rano jsme byli na mistnim trhu. Nemohu si pomoc, ale ja mam proste ty trhy rad. Ovoce, zelenina, maso, susena masa, veliky ryby trh a spousta veci, kere nepotrebujete, ale urcite jsou moc dobre.

Mame tedy lednicky i zasobarny plne a zitra rano v 0600 vyrazime na Ibizu. Jeste nez ale opravdu zamirime na zapad, tak nas ceka zastavka v narodnim parku na ostrove Cabrera. Ja se tam tesim, jak malej kluk. Meli bychom se tam u velikeho utesu na severo zapadni casti ostrova konecne setkat s velkymi rybami. Uz snorchlovani pred tremi dny jasne ukazovalo, ze jsou ta, velke ryby.

Takze se muzete tesit na nove fotky, az budeme na Ibize.

Z Palmy de Mallorka zdravi posadka Perly.

P.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Menorka je za nami, jsme dve hodiny od Palmy na Malorce

Vcera vecer jsme zakotvili u nejdelsi plaze na Menorce Son Bou. Tato plaz ma belostny pisek je misty siroka pres 100m a dlouha pres 4km. Je tedy dost dlouha na to, aby clovek stal nekde, kde opravdu nikdo neni. K plazi bezprostredne prileha pas mokradu, ktere jsou, jak jsem se docetl, velmi vyznamnym ekosystemem a jsou po severovychodnich mokradech druhe nejvyznamnejsi na ostrove.

Kdyz jsme zakotvili, tak jsme zacali uklizet lod. Po dopolednim potapeni a nekolika dnech na plazi vypadala jako po vybuchu. Rodice si zatim udelali vylet na sous. Puvodni plan byl, ze prespime a brzy rano vyrazime na Malorku, odkud rodice Paji zitra rano odletaji zpatky domu. Jenze, kdyz jsme se dlouze zahledeli do map, tak jsme spocitali, ze plavba bude dlouha celkem pres 90nm. Nezbylo, nez abychom kopli do vrtule a pres noc na zadni vitr prepluli k nejvetsimu balearskemu ostrovu. Obepluli jsme ho z jizni strany az do hlavniho mesta Palma, ktere lezi nyni pred nasi pridi.

Jeste se kratce vratim na Menorku. Ten ostrov totiz myslim stoji za navstevu a to nejen na lodi. Je tam nespocet krasnych piscitych plazi obklopenych utesy. Nektere jsou bile, jine cervene, sade. Nadherna priroda nad vodou i pod vodou. Plaze na jihu ostrova jsou vzajemne propojene dobre znacenymi turistickymi a naucnymi stezkami. Jsou tam tabule s Myslim si, ze tento ostrov stoji za navstevu i letadlem. Lide jsou tam komunikativni, snazi se anglicky i nemecky. Vsichni usmevavy a ochotni. Ceny takove normali, o neco mene nez na Liparech. My jsme se porad potapeli a snorchlovali, parada. Konecne jsme prolomili ledy a zacali se potapet samotni a v potapecskem centru jsme si jenom plnili lahve. Videli jsme tak mnohem vic. Delali jsme kratsi ponory. Nejprve jsme si misto nasli ze clunu, pak ho pri snorchlovani prozkoumali. Teprve potom jsme sli s lahvemi pod vodu. Nejdrive jsem sel s Jonym a pak na druhy ponor s Pajou. Byla to vazne nadhera. Zatim delame jednoduche ponory v pasmu 5-10m, takze lahve nam vydrzi celkem na dva ponory 25-40 minut, coz uplne pro zacatek staci. Jeste nam zbylo dost vzduchu, aby si Samik vyzkousel lahev.

Behem poslednich ponoru a snorchlovani jsme videli chobotnici a lovici murenu. Nespocet pyskounu, ocnatcu krabu a vseho mozneho na barevnych utesech.

Jdu se kouknout, kde budeme kotvit. V Palme budeme nekolik dni, takze pribudou fotky a zprava s fotkami.

Posadka Perly.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Podel severniho pobrezi Menorky

teda, to jsme meli dnes zazitku, to vam povim. Tak ja to vezmu z rychliku.

rano jsme vstavali o pul osme, protoze v osm jsme vyrazeli nafotit rejnoky v zatoce, kde jsme kotvili. Ani se neda vylicit ta romantika, kdyz clovek s vychazejicim slunickem vstava, naproti nadherna plaz s cervenym piskem a pod lodi svetle modra voda, bily pisek. Rejnoky jsme natocili.

Vyrazili jsme podel severniho pobrezi. Vazeni Menorka je naprosto nadherna. Severozapadni cast je starsi a tmava, jihovychodni svetla, vapencova, mladsi, ale zvetralejsi. Vysoke utesy plne jeskyni nad vodou i pod vodou plaze ruznych barev, fantasticke zatovy s tyrkysovou vodou. K tomu pridejte prijemne lidi, kteri se snazi komunikovat, ne jako v Italii, kde utikali a ppkladali telefon, kdyz clovek nemluvil italsky a ve Francii, kde vas skoro odmitali v obchode obslouzit, kdyz jsme nemluvili francouzsky. Tady se vsichni snazi, usmivaji se, jsou prijemni.

No takze cil dnesni cesty byla Ciutadela na zapadnim okraji ostrova. Cestou jsme nejprve videli skakat tunaky, kteri lovili. Pak jsme na vode videli nejmene metr a pul velkeme Karnase (amberjack dumirelli). Nedalo nam to a museli jsme zkusit, jestli neni cerstve zabity. Nebyl, skoda. Dopluli jsme do zatoky s tyrkysovou vodou. Nedalo mi to, museli jsme jit pod vodu. Nakonec jsme se potapeli vsichni ctyri, i Sam si to vyzkousel. Krasne oblouky, hodne rybicek.

Ted sedime na veceri a mezitim se nam plni lahve v potapecim centru a uz ted se tesim na zitrejsi potapeni. Zitra rano pujdeme na trh, byl krasny, stare kachlikove kramky, rybi trh. Pak vyzvedneme lahve a hura na bile plaze jizni Menorky!

Mnoho pozdravu domu a jeste jednou vsechno nejlepsi bracha,

posadka Perly!

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Na ceste na Menorku 2

Tak mame za sebou dalsi den plavby na Balearske ostrovy. Dnes ve znameni rybareni. Rano presne minutu pred vychodem slunce nam zase zabrala ryba. trvalo skoro 40 minut nez jsme se dobojovali k lodi. A hele byl to dalsi tunak, tentokrat o neco vetsi nez ten s nasima. Ale tentokrat nebyl bohuzel pro nas. Kdyz jsem ho uz tahal na zad, tak se lod zhoupla a hacek mu vyklouzl z huby a tunak byl volny. Skoda, byl by urcite dobry. na druhou stranu jsme ho alespon videli a more si ho vzalo zpatky.

Pozdeji odpoledne nam jeste dvakrat neco zabralo, ale nezaseklo. Tak snad dalsi rybka bude pro nas. Ted je krasny zapad slunce. Kluci se dnes porad postuchuji a dohaduji, tak alespon to slunicko nam dela radost. Odpoledne jsme jeste potkali karetu, jak plavala v proudu. Moc velkou radost z nas nemela, ze jsme ji jeli okukovat.

Na Menorce budeme zitra nad ranem. Jeste udidim, jakou zvolim zatoku pro pristani. Zitra se tesim na odpocinek a kouani a bile plaze Minorky.

Posadka Perly.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Cestou na Menorku

Od rana plujeme krasne na bocni vitr. Konecne jsme cely den nemuseli sahnout na plachty. Vsichni tak nejak pospavame. Krome toho jsme ale videli verlybu, byla daleko, takze ji videl jen Jirka a ja jsem videl vodni sloupec, jak vydechovala. Dvakrat nam zabrala ryba, ale obe se nam utrhli. Ta druha byla asi velika. Sedel jsem zrovna na zachode, kdyz najednou slysim vrrrrrrrr a jeceni Jonyho a Sama. celou akci, az do utrzeni vlasce jsem ridil ze zachodu a nutno rict stalo to za prd. Uz mame zase nahozeno, tak treba budeme mit stesti a neco i vytahneme.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Dnes mirime do Ajaccia .

Noc v krasne zatoce byla klidna a to i presto, ze navecer nas prijela posadka vedlejsi jachty upozornit, ze budou slavit padesatiny, takze budou hlucnejsi. Presneji receno, prijel zrejme oslavenec na dingim k boku Perly s dvema mladsimi cleny posadky a zacal na nas, jak jinak, nez farncouzsky. My jsme se omluvili, ze francouzsky neumime. Zatvaril se rozpacite a pak zacal docela dobrou anglictinou, ze se chteji jenom omluvit, ze budou oslavoval padesatiny, tak budou trochu hlucnejsi. Myslim, ze ve francouzske verzi to bylo pozvani, protoze majitele ostatnich jachet okolo jeli vecer na oslavu.

S jazykem to je tady opravdu trochu problem. Tedy hlavne v tom smeru, ze vetsina lidi v obchodech a tak se vazne netvari pratelsky, kdyz na ne zkousime jine jazyky. A to nemluvim o anglictine, ale o spanelstine a itelstine a mezinarodnim universalnim rukamanohama. Nakonec se ale nejak vzdycky dorozumime (domluvime by bylo trochu prehnane).

Dnes mirime jeste asi 28nm severne podel pobrezi do hlavniho mesta Korsiky - Ajaccio. Slibil jsem Paje, ze zkoukneme jeste jedno mesto na Korsice, nez se vrhneme na Balearske ostrovy a asi jeste dokoupime proviant.

Zitra asi v 6 rano vyrazime na preplavbu, uz se tesim. Melo by nam snad foukat dobre, takze bychom mohli plout prevazne na plachty.

Zdravim z Perly,

Petr

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Nova fotozprava ve zpravach ...

Ahoj, dali jsme do zprav na hlavni stranku novou zpravu z potapeni a snorchlovani s fotkami. Ted se chystame na nakup a pak odplouvame z Bonifacia severne. Zaroven pomalu zaciname sledovat pocasi, abych nacasovali spravne preplavbu na Balearske ostrovy.

Posadka Perly.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Narodni park La Maddalena

Posledni 2 dny jsme na severu Sardinie. Od vcerejska jsme v narodnim parku La Maddalena. Narodni park zde byl vytvoren, co nektere casti souostrovi La Maddalena opustila italska armada, americke jednotky a NATO. Presto tady je pritomnost armady znat. Bonifacka uzina je strategicke misto.

My jsme se ale armadou uzavrenym ostrovum vyhnuli. Zakoupili jsme v ve meste La Maddalena na stejnojmennem ostrove povoleni na dva dny do stenojmenneho parku a vyrazili vstric kouzelnym zatokam s bilym piskem a blankytne modrou vodou. Dokonce tady maji jednu plaz, ktera je ruzova. Jmenuje se velice napadite Ruzova plaz.

Vcera vecer jsme kotvili u ostrova Caprera v hluboke melke a kreasne zatoce. Jakmile nekde zastavime, tak nalozime clun potapecskym vybavenim, obleceme se do neoprenu a uz se snorchlem prozkoumavame nejaky utes. Je to tady uzasne. Jak ucebnice fauny a flory Stredozemniho more.

Rano jsme vyrazili poznavat severni cast parku, ostrovy Santa Maria, Budelli a Razzoli. Nasli jsme zde bile plaze, uzasne zatoky. Snorchlovani je tady uplne fantasticke. Opravdu tady jsou i vetsi ryby. Dnes jsme prome kambal videli i rejnoky. Vsechno mame nafocene, tak, az se dostaneme na Internet, tak tam dam fotky.

Mam radost, ze jsem se posunul dal ve volnem potapeni. Jsem schopny se na nadech potapet se zatezi 4,5kg do 7-10 metru a mit tam dost casu na koukani a foceni. Citim se pod vodou skvele. Tady v narodnim parku se bez autorizovanych potapecich center neda potapet, jinak bych uz byl pod vodou s lahvi. luci jsou oba ve vode jako doma. Jony se potapi take hluboko a Samik to zkousi. Samca nas statne pri potapeni okopava a plasi ryby, ale vydrzi ve vode nejdele.

Zitra rano chceme vyrazit pres uzinu na Korsiku do Bonifacia. Moc se tam tesime. Pak uz zacnu sledovat pocasi, abychom zvolili vhodny den na start preplavby na Balearske ostrovy. Konkretne budeme mirit na Minorcu.

Vsechny zdravime z Perly z bile zotoky S. Maria.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Potapeni v narodnim parku Tavollara

Potom, co nasi v sobotu odleteli domu, jsme prepluli do blizke zatoky Golfo Aranci. Rybarske mestecko a hlavne potapeci centrum pro nas melo pro nas dvoudenni pobyt pripravena prijemna prekvapeni .

Potapecske centrum jsme si nasli dopredu na Internetu. Takze po obede jsme vyrazili z nevlidne predrazene mariny a na plachty jsme dopluli do Golfo di Aranci. Cetrum jsme nasli snadno. Opet jsme do mesta dorazili v dobe siesty, ale prece jsme narazili na otevrenou kavarnu. Netrvalo dlouho a s majitelem jsme se dali do reci. Rekl nam, ze maji ten vecer nejakou folklorni slavnost, budou tam ruzne krojovane soubory apod. Takze program na vecer byl jasny. Potapecske cetrum se ukazalo jako velmi prijemne a cele biologicke. Jak se pozdeji ukazalo, tak krome potapecu tam pracovali biologove a cele potapeni s nimi bylo hlavne o poznavani zivota v mori. Domluvili jsme si tedy na druhy den rano ponor a jeli zpet za klukama, kteri hlidali zakotvenou lod.

Vecer byla skutecne avizovana folklorni slavnost. Jen zacatek nebyl v pul devate, ale asi o pul jedenacte. Takze jsme vydrzeli jen prvni dva tance, shledli pruvod ucastniku v krojich a vyrazili zpet na lod. Rano, jsme se s Pajou vydali potapet. Kluci dospavali na lodi. Instruktor nam pod vodou ukazoval vsechno mozne, videli jsme mureny, chobotnice, spoustu ryb a malych mekysu, dokonce nadhernou velkou langustu. Byli jsme ponorem netolik nadseni, ze jsme si domluvili ponor i na dalsi den rano a presvedcili Jonyho, aby sel s nami. Odpoledne jsme prepluli naproti do nadherne zatoky u ostrova Tavollara, kde jsme pluli s nasima dva dny predtim. Koupali se a snorchlovali jsme tam az do vecera. Pak jsme se vratili do Golfo Aranci. Vecer byl v zatoce avizovany ohnostroj. Rozfoukal se silny vitr, v poryvech pres 25, takze jsme se na kotve tocili az hruza. Nez ohnostroj zacal, zase jsme vsichni na palube spali. Ale rany nas vzbudili a ohnostroj byl nakonec opravdu hezky a dlouhy.

Noc prilis klidna nebyla. Jednak hrala na pevnine hlasita hudba az do 2 rano a za druhe opravdu dost foukalo, takze porad pipaly alarmy. Rano jsme se presto vcas vykopali z pelechu a vyrazili na ponor. Sam jel s nami take, aby se projel na poradnem clunu a nemusel na lodi byt samotny. Oblekli jsme se a vyrazili. Lokalita byla opet krasna. Videli jsme opet mureny, mekyse a krasne koraly a ruzne druhy ryb vcetne ropusnic. Ale hlavne se nam ukazala cela chobotnice, kterou instruktor vylakal z pod kamenu. Nastvala se a odplavala. Byla krasna tim svym chobotnicovym zpusobem.

Byli jsme vsichni tri nadseni. Samik se zatim koupal a snorchloval kolem clunu a cas, kdy jsme byli pod vodou mu ubehl rychle. Vsechny zivocichym ktere jsme videli jsme nasli v knizce, z cehoz mam ohromnou radost. Cestou z potapeni jsme si koupili v mistni rybarne k obedu morskeho vlka. Udelali jsme si ho s bramborem a fozolkami. Cestu zpet do Olbie jsme opet dali na plachty. V uzkem vjezdu do hluboke zatoky, kde Olbie lezi jsme opet potkali velky trajekt, neboli panelak, jak mu tady rikame. Clovek si tak nejak pripada fakt malinkej, kdyz je blizko takove obludy.

Po pripluti do stare casti pristavu se ukazalo, ze molo, kde jsme pred trema dny stali, je nelitostne plne. Tak jsme za rohem natankovali (opet castecne neplatny pokus s penici naftou) a pak jsme predvedli mega kubrtarnu, kdyz jsme jak ctyri Pati a Mati presouvali lod kousek vedle. Foukalo totiz asi 16 od mola, takze jsme meli co delat, aby nam Perla neodplula. Navic, kdyz jsme konecne lod nejak privazali a odehnali rybarici stariky, tak nam prisla pani z pumpy vysvetlit, ze se tam nesmi kotvit a ukazovala na nejakou cedulku na brehu. Tak jsme tedy odjeli. Podobne teatralnim zpusobem jsme podnikli vyvazani k molu naproti, opet foukalo od mola. Na 5 pokus jsme se vyvazali, abychom zjistili, ze je to misto vyhrazene pro lodivoda. Tak ted stojime uprostred stareho pristavu na kotve.

Zitra maji po obede priletet Paji rodice, tak budeme mit jeste dopoledne spoustu prace. Zkusim ale dam nejake fotky na web, to budete koukat.

Zatim Petr z Perly.

Tak to bohuzel nejde odeslat, prilis se tocime na kotve, tak se to nejak nechce chytnout, takze zitra.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Blizime se na Sardinii

Tak po 36 hodinach plavby se blizime k Sardinii. Dnes mirime do zatoky Porto Brandinchi, kde chceme zustat na kotve. Noc byla v pohode, jen ten vitr, ten nas trapi. Budto fouka moc nebo vubec a nebo proti. Od vcerejsiho vecera motorujeme a motorujeme. Alespon ty bourky a vlny zmizely. Druhou veceri z tunaka budeme mit za hodinku. V poledne jsem udelal polevku a ta byla super, vsem chutnala.

Druhou noc uz jsem byl uplne v pohode, udelal jsem behem nocni sluzby spoustu prace. Asi si clovek fakt na 3 hodinovy spaci rezim zvykne. Za celou noc jsme potkali jen dve male lode. Ted, jak se blizime k Sardinii, tak uz doprava houstne, ale proti Mesine a ceste na Maltu to nic neni.

Plan pro dalsi dny je takovy, ze zitra se chceme potulovat po prirodni rezervaci pod Olbii a odpoledne dorazit do Olbie. Do mariny di Olbia u letiste bychom chteli jet az v patek dopoledne. Budeme mit zase spoustu prace. Pradlo, nejake opravy, Internetovani. Urcite dam nejake fotky na web.

Petr

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Prvni tunak ....

zdravime vsechny a zvlast pana Sitka starsiho v Breclavi. Prave jsme dovecereli a hadejte, co jsme meli - meli jsme prvniho vlastnorucne chyceneho tunaka.

Cesta k nemu ovsem nebyla jednoducha. Prvni zaber na prutu jsme meli uz v Mesine. Byla presne pulnoc a boj byl kratky, ryba se utrhla. Pak jsme meli nekolik zaberu cestou z Malty, ale ryba se nikdy nezasekla, takze nic. Potom v Mesine nam vlasec s navnadou utrhl trajekt. Dnes nam zabrala ryba. To byl ale mazec. Utrhla se a jeste utavila oko na prutu, jak tahla. Vsimli jsme si toho, až když se nam utrhla dalsi navnada ....

moralka byla uz temer na nule, ale navazal jsem novou navnadu, protahl vlasec o jedno oko na prutu bliz a nahodil. Za minutu prisel zaber. Po 15 miutach jsme meli na zadi nadherneho tunaka, asi 4-5 kg, 50-60cm. Byl k veceri a byl dobry. Zbylo nam i na zitra a jeste delam polevku.

Jen tedy pratele, kdyc to nadherne zvire lezelo naprosto odevzdane na zadi a koukalo na me, tak to bylo fakt tezke ho zbavit zivota a snist. Tunaci jsou velci bojovnici, ale jakmile je vytahnete z vody, tak se ani nehnou a delaji, ze nejsou.

Co se tyka plavby, tak vcera pres den i v noci to bylo ponekud narocne, protoze byly fakt velke vlny. Jeli jsme napul na motor, pulce posadky bylo spatne. Klickovali jsme mezi bourkami. Jeste ze mame radar, to je uzasna pomoc, clovek presne vidi, kde bourka je, kam se pohybuje, takze se s tim da neco delat.

No jdu se vyspat, nez budu mit sluzbu od pulnoci do 03.

Petr

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Stromboli

Vcera jsme dorazili odpoledne na Sromboli. Potom, co nam rekli, ze za bojku chteji 50e, tak jsme prekotvili kousek dal. Nefoukalo, byl klid, takze kotviste bylo super. Na clunu jsme vyrazili sehnat pruvodce pro vystup na vrchol sopky. Na druhy pokus jsme sehnali, jen to bylo trochu hekticke, protoze se vyrazelo za 40 minut a bylo potreba se prevleknout a ojet pro kluky.

Atmosferu odjezdu priblizim nasledujicim rychlym sledem udalosti takto. Veci jsme meli prevazne pripraveny dopredu, jeste nez jsme prijeli na Stromboli. Po zakotveni jsme vyrazili s Pajou na pevninu. Pri vystupovani ze clunu se Paje rozpadla bota (zabka). Vsude na Stromboli je cerny pisek, tmava dlazba ze sopecnych kamenu atd. Dal jsem Paje svoje boty a utikal pres rozzhaveny pisek a silnici. Trochu jsme zabloudili, takze jsem se po ostre dlazbe prosel jeste vic, nez bylo nutne. Kdyz jsme sehnali pruvodce, tak bylo potreba do 40 minut dojet pro kluky, vzit obleceni, vyplnit dotazniky a na nic nezapomenout. Bezel jsem ke clunu uz ve svych botech, ale se spalenymi a do krve rozedranymi patami. Dal jsem clun do vody a vyrazil k lodi. Kdyz jsem prijizdel, tak to chciplo, protoze dosel benzin. Kluci byli v neoprenu a koupali se. Popohnal jsem je, vzal pripravene veci. Jony mezitim zacal aktivne dolevat benzin, coz dopadlo rozlitym benzinem ve clunu. Nevadi, dolili jsme benzin a vyrazili. Kdyz vystupujeme ze clunu na plazi, tak rikem, hlavne nenamocte boty, jse si vedom toho, ze vystup v mokrych botech by byl opravdu silnym zazitkem. Jony rika "ja ti vezmu boty" "no dobre, ale hlavne mi je nenamoc", odpovidam, zblunk. "Tati, ale oni jsou mokre jen zvenku." Vyzdimal jsem si ponozky, navlekl je na rozdrasane a spalene nohy a vyrazili jsme za Pajou .... Pak uz slo vsechno dobre.

Vystup na Stromboli je asi 8km s 1000m prevyseni. Jde se v mekem terenu. Stredne narocny vystup jsme zvladli skvele asi za 2,5 hodiny. Pruvodce byl super, rikal nam spoustu informaci. Skupina mela asi 20 lidi a nakonec na vrchol dorazili vsichni.

Kdyz jsme byli pod vrcholem, tak akorat zapadalo slunicko. Diky velkemu mnozstvi prachu ve vzduchu kvuli nepretrzitym sopecnym erupcim jak ze Stromboli, tak z nedaleke Ethny jsou zapady slunce opravdu nadherne rude.

Stromboli nam ukazalo nekolik erupci, posypalo nas sopecnym popelem, bylo to uzasne. Kluci byli vykuleni a myslim, ze to byl fakt super zazitek. Cesta dolu je o poznani dobrodruznejsi. Jde se prudkym srazem v rouskach. Clovek se bori nad kotniky do sopecneho prachu a vlastne tak trochu klouze dolu. Vse se odehrava ve tme jen s celovkami. Prachu je tam tolik, ze chvilemi neni videt ani vlastni nohy. Za hodinu a kousek jsme byli dole. Totalne zapraseni s botama plnyma prachu a pisku, ale stastni, ze jsme to zvladli.

Dali jsme si zmrzlinu a na clunu se vratili na lod. Bylo jedenact, kdyz jsme vystupovali na Perle.

Ted uz mirime na Salinu se zastavkou na Paneree. Zitra rano nebo mozna pozitri vyrazime na Sardinii. Dnes budu asi prevazne sedet, pati neprijemne pali, ale jde to prezit.

Pozdravujeme na sous,

Posadka Perly

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Lipari, Lipari

Uz jsme 4 den na Liparskych nebol-li Eolskych ostrovech. Mame za sebou dva dny na Vulcano, kde jsme se koupali v sire i potapeli u nadherne podmorske hory. Dale nejvetsi ostrov Lipari, kde jsme probehli mestecko. Dokoupili nejake potraviny, vodu. ZAcali jsme resit vymenu motoroveho oleje. Zatim mame olej a dva filtry, ktere ani jeden nejsou stejne, jako je tam ted.

V tuto chvili mirime na Stromboli. Dnes bychom chteli vystoupit vecer na vrchol sopky a pozorovat vyrony magmatu ze zhavych kalder. Vcera vecer, kdyz jsme kotvili v pemzove zatoce u Lipar, tak jsme videli i na tech 40km jasne vybuchy a rozhavenou lavu nad vulkanem. kotvit budeme na SE okraji ostrova.

Postupne napisi vic, vim, ze jsem to ted trochu sidil.

P.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Z Katanie do Taorminy smerem do Messiny

vcera rano prileteli nasi s klukama. Dorazili taxikem z letiste. Potom, co jsme je ubytovali, tak jsme s klukama vyrazili do mesta na trh. katanie pusobi velmi spinavym dojmem, protoze nedaleka Ethna neustale chrli cerny sopecny prach, ktereho je mesto plne. Proto tam jsou asi ulice i domy cerne a usmudlane.

Trh byl ovsem uzasny. Velikanske prostranstvi a prilehle ulicky byly plne stanku se vsim moznym. Ovoce a Zelenina, maso, ryby, syry, koreni. My jsme sli samozrejme pro ryby. Meli vsude velikanske mecouny a tunaky. Pro nas pan nacal noveho asi 1,5 metru velkeho mecouna. Vykuchal ho a pak nam nakrajel 6 platku. Meli jsme ho i s tunakem k obedu, mnam. Syry, ovoce a hlavne zelenina byly vynikajici. Stejne caprese pripravene z uplne cerstve mozarely, vonavych rajcat a cerstve bazalky je fakt proste vynikajici.

Pred obedem jsme vyrazili na Taorminu. Cekalo nas 20nm. podruhe nas vyskolil mistni termicky vitr (jak jsme se pozdeji dozvedeli). Opet poryvy az 25, neprijemne vlny. Mamce nebylo dobre, takze jsme byli vsichni radi, kdyz jsme Perlu vyvazali pod Taorminou na bojku. Ano bojku, v zatoce totiz kotvilo par lodi a pak na jedne strane byly boje. Moc se mi nechtelo stat na kotve v silnych poryvech, tak jsme jeli na bojku. Cena 50e me trochu prekvapila. S odvozem na autobus do Taorminy nas to stalo 70e. Bojky mel pod palcem nejaky anglan, co bydlel na jedne z lodi, ktere tam byly vyvazane. Ja jsem byl rad, ze se nemusim bat o lod, ale Paja byla trochu nastvana, ze to byo fakt drahe.

Kazdopadne jsme vyrazili do proslule Taorminy. Nestihl jsem si toho moc dopredu precist, takze dojmy z Taorminy jsou takove, ze je to velmi silne turisticke mesto, trochu architektonicky jine, nez co jsme na Sicilii videli. Popravde jsem byl trochu zklamany. Vyhled do zatoky a vubec hornata krajina okolo byly moc krasne, ale mesto samotne bylo o obchodech s prflaknutymi znackami a echt turistech.

V zatoce pod Taorminou kotvil nadherny 5-ti steznik. Krasna plachetnice byla v noci cela nasvicena, vypadala skvele. Podle rad mistnich jsme vyrazili smerem na Lipary uz v 5 rano, abychom byli za Messinou drive, nez zacne zase foukat ten neprijemny poryvovy vitr. Mesinu mame ted pred sebou a na Lipary asi 10 hodin. Snad nam Tyrenske more ukaze vlidnejsi tvar nez severni Jonske.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com