Tak jsme tedy konecne videli vetsi ryby pod vodou. Musim vam ale ponor priblizit, protoze cela akce mela opet nektere prvky dedictvi Pata a Mata.
Jak jsem uz psal drive, meli jsme vyrizene povoleni na potapeni v narodnim parku Cabrera a to na potapecske lokalite Galiota. Cela Cabrera byla uplne super, co se tyka ryb. Vubec se nebali a byly vsechny mnohem vetsi, nez jsme videli kdekoliv predtim. Lokalitu Galiota jsme si vybrali protoze se tam u hlubokeho utesu meli vyskytovat kanici, kteri dorustaji az 1,5m delky.
Ptal jsem se pani, jak tam zakotvime a ona odvetila, ze je tam vyvazovaci boje. Nuze zajasal jsem a namiril primo na Galiotu. Kdyz jsme priplouvali, tak jsem mzoural do dalekohledu a vyhlizel boji. Byla tam. Janze skoro u brehu, takce pro motoracek a ne 15m dlouhou plachetnici. Tak jsme zajeli asi 2nm vedle do Puerto Cabrera, kde jsme se vyvazali na denni boji. Dolili jsme do motoru u dinghyho benzin, dali si obed, nalozili vystroj a ve trech se vydali na dlouhou cestu na clunu zpatky na Galietu. Zbytek posadky jsme zanechali osudu, doporucili jim, kam jit snorchlovat.
Celou cestu Jony resil, co budeme delat, az nam dojde na zpatecni ceste benzin .... ja jsem byl v klidu, vesla jsme meli. Kdyz jsme dorazili na misto, byla u bojky vyvazana potpecska lod se skupinou asi 15 potapecu. Ne ze bych nemel rad socialni kontakt, ale v tomto pripade jsem zrovna nadseny nebyl. Ale vzdycky ma vsechno dve sranky. Nakonec jsme si vubec neprekazeli a jeste jsme poznali instruktora, ktereho jsme potkali den predtim v Palme v dive centru, kdyz jsme byli plnit lahve. Poradil nam, jak na kanice a kam se mame potopit.
Jako obvykle jsme udelali nejprve snorchlovaci pruzkum, rekli si, jak udelame ponor a pak si vzali pristroje a sli pod vodu. Tentokrat sla prvni ponor Paja a druhy Jony. Paja si totiz konecne koupila 5mm neopren, takze se tesila, ze ji konecne nebude zima. Po pokusu o ponoreni bez zateze jsme se na druhy pokus zanorili. Netrvalo dlouho a v 15m jsme uvideli prvni kanice. Jsou tmavy se zlutymi drobnymi teckami a hlavne opravdu velici. Za nedlouho k nam priplaval jeden vetsi kus a plaval s nami. Jenze v urcitou chvili mi prislo, ze plave uz fakt blizko. Koukali jsme na sebe, on oteviral hubu. Kdyz byl uz u me ploutve, tak jsem si rekl, ze ho zazenu a kopnul jsem ho ploutvi, jenze zmateny kanic poudplul a sel se zase divat na Paju, ktera pozdeji licila sve hrozne pocity a jistotu, ze ji neboha ryba chce sezrat a zahnat na ustup.
Nez jsem sel na druhy ponur s Jonym, tak jsme to probirali s potapeci z Palmy a instrukor nam rikal, ze nejsou nebezpecni, ze je tam lide casto krmi, takze jsou jen doterni a chteji neco vyloudit. Ponor s Jonym byl tedy o dost klidnejsi. Velky kanic k nam priplul, hned jak, nas uvidel Bylo zrejme, ze se mu hrozne libi Paji svitive ploutve, co mel Jony na nohach a ma svitive zluta baterka. Tentokrat jsme kolem sebe nekopali a vklidu pomalu pluli, kanic plul s nami, koukal na nas, byl krasny.
Krome kanicu jsme videli mnoho dalsich ryb, nase stare zname sapiny, ocnatce, oblady, piskouny. Mam neco natocene, ale bohuzel se fotak nejak docasne pomatl a nechtel se mi prepnout na rybicku, takze fokty za moc nestoji., video taky ne, ale kanice tam mame.
Byl to zase zazitek, porad je vidim pred sebou. Nyni je pul druhe rano, jsme na ceste na Ibizu, mam sluzbu a ostatni spi. Je uplne cerna noc, docela tu pluji lodicky, tak jdu radsi koukat.
Z Perly, Petr
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Žádné komentáře:
Okomentovat