Zdravime z paluby nasi expedicni lode Perla Alba. Ctu si ted v knizkach od Cousteaua. Bohdan nam tu nechal dve Dech more a o Delfinech. Tak jsem si rikal, ze v dalsim zivote bych chtel byt oceanografem a delat objevne expedice. Zatim jedinym opravdu objevnym cinem nasi plavby bylo objeveni pristavu v Garachico, ktery neni ani na mapach ani v pilotu. No na zacatek si myslim, ze dobry.
Vcera jsme se z Las Palmas doslova vykopali az po poledni. Zacal jsem mit uz podezreni, ze jsme chytli nejakou kanarskou pomalou nomoc, kterou trpi vetsina obyvatelstva a ktera se projevuje hlavne, kdyz maji neco delat. Treba obsluhovat v restauraci nebo vyrizovat neco v marine. Snad se brzo vylecime. Pluli jsme tak nejak stridave na plachty a motor. Meli jsme namireno na potapeni do Puerto Caleta. Je to zatoka na NW okraji ostrova. Jeli jsme tam za Mantami. Bohuzel byly tak velke vlny a tak foukalo, ze se nedalo zakotvit a tak jsme to musely vzdat a plout za roh do Puerto Sardine, kdy byla take druha potapecska lokalita.
Zakotvili jsme asi v 6 vecer a hned se vypravili na pruzkum mestecka. Tady to uz bylo uplne jine, nez v Las Palmas. Takove vesnicke a mile. Barevne domecky, nektere z nich vlastne byly jen obvodove zdi domu s hezkou omitkou. Lide vypadali privetive i kdyz se to neda srovnat s Madeirou. V mistni restaraci-baru jsme si dali tradicni mistni male brambory varene ve slupce s omackou Mojo Rojo (mocho, rocho). Ve velkych vlnach jsme provadeli cviceni - vystupovani na lod ze clunu. Haha, to byste to museli videt.
Noc byla ve stylu matejske pouti. Vyzkouseli jsme vsechny atrakce. Nase oblibena horska draha a strasidelny hrad nas nadchly nejvice. Chvilemi jsem premyslel, ze se nejak privazu k posteli, abych se porad nekutalel. Paja, na to sla jinak. Zaujala polohu prejete kocky, kdy zabira 90% plochy postele. No rano jsme byli trochu navyspali. Po kratkem rozjimani u snidane jsme se vybicovali k tomu, ze jsme pripravili veci na potapeni, opet ve vlnach jsme se nalozili na clun a vyrazili se potapet. Trvalo nam to dlouho, nez jsme se dohrabali po zuby vyzbrojeni neopreny do vody. O to vic bylo mrzute, ze Paje neslo profouknout ucho a tak po dvou pokusech musela zustat na hladine. Bylo tam vic potapecskych dvojic, takze jsme se dohodli, ze budu jednu nasledovat a Paja me bude sledovat se shora. K memu prekvapeni bylo na dne mezi kameny opravdu zivo. Byly tam jine, vetsi a barevnejsi ryby nez ve stredozemnim mori. Byl jsem vdecny, ze jsem pod vodou. Krome barevnych ryb u kamenu jsem videl i velka hejna v otevrenem prostoru. Udelal jsem par fotek a natocil malou chobotnici, ktera se me skoro nebala. Kdyz jsem se vynoril, tak mi Paja rikala, ze par metru ode me plavala ryba, ktera byla stejne velka jako ja. Asi to byl kanic. Videl jsem par mensich mezi kameny dole. No jeste, ze jsem ji nevidel, to bych se asi pekne lekl.
Stejne artisticky, jak jsme se nalozili, tak jsme se vylozili, za neustaleho kyvani oplachli vystroj a vyrazili na jich. K nasemu prospechu jsme vyuzili akceleracni zonu a na slusny zadni vitr az 35kt jsme svisteli pres dolu. Nekolikrat jsme dnes videli letajici ryby. Ale ne jednu, nybrz cela hejna letajicich ryb nam odletovali od lode. Ted jsme uz kousek od Puerto Mogan, ktery Paja vybrala jako spravne kotviste pro dnesni noc. Mam trochu obavu, ze to bude zase noc dvou nudli v bandasce.
Vsechny moc pozdravujeme domu,
Posadka Perly!
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Žádné komentáře:
Okomentovat