Kaoha z Oceanu, uz jen 1940NM on Hiva Oa!
Sedmy den zatim probiha jako posledni 4 predchozi. Za vcerejsek mame dalsich 183NM za 24 hodin.
Asi bych mohl vysvetlit, jak to vlastne merim. Ono to s rychlosti lode neni tak uplne jednoduche. Merime tady rychlost lode proti vode,ta je velmi promenliva a meri se pomoci vrtulky na dne lode. Pak je pro nas dulezita rychlost proti dnu, to jest soucet vektoru naseho pohybu vodou a vektoru pohybu vody samotne, to jest nejcasteji proudu. Ta se meri pomoci GPS poloh a zkratka je SOG. Je presna a take je promenliva. Potom nas zajima rychlost jakou se priblizujeme k cili, tedy WMG, to jest, jak se blizime tam, kam chceme. No a tam je trochu hacek v tom, ze jaksi lod zdaleka nepluje tak uplne rovne, protoze proudy se meni, vytr se meni a do toho vlny otaceni lodi, jak korouhvickou. Takze tak nejak chaoticky klickujeme kupredu a snazime se klickovat pokud mozno na cil. Vsechno kazdou hodinu zapisujeme do denniku. Jednou za den a na Perle to je v 0700 mistniho lodniho casu zacnu novou stranku v deniku a spocimam za uplynulych 24 hodin, jak jsme se priblizili k cili. No a to je ta slavna rychlost za 24 hodin tedy od 7 do 7. Nase lod obvykle pluje v podobnych situacich kolem 130-160NM za 24 hodin. Pro planovani pouzivam 120NM a pro vypocet rezervy pouzivam 100NM za den. To odpovida WMG prumerne 5 resp 4,17 uzlu (NM/h).
Jak vidite, tak 3 dny po sobe mame najezd vic jak 180, takze letime jako strely. Krome toho, ze prumerna rychlost je skoro 8 uzlu, tak chvilemi letime pres 10. a to vam povidam, to je uz peknej rachot. Lod se ale tvari, ze ji to moc nevadi. Mame 2 ref na hlavni plachte a celou genu, vsechno se zda byt v poradku.
Jinak tu je jen siroko daleko ocean, obcas tady letaji z vody hejna letajicich ryb. kazdy den posbiram nejakou po palube a od zacatku mame kazdy den rano na palube take nekolik malych olihni, kalamary. Vypadaji dost vysusene, tak jsem se jeste neodhodlal je hodit na panvicku, ale jakmile najdu nejakou cerstvou, tak budou kalamary, to je jasne.
Trochu me prekvapuje, jak je tady teply ocean. Ted ma treba 34,4 stupnu. Uz na Galapagach jsem si rikal, ze tech 23, 24 a nekdy take 28 je dost tepla voda s ohledem na fakt, ze bychom meli byt omyvani bohatym a studenym proudem Peruanskym (Humboltovym). Kdyz jsme se vzdalovali od Galapag a byli blizko rovniku, tak nas zapadni silny proud nesl nasim smerem a more melo 23, 24. Pak najednou behem hodiny, bylo to myslim ctvrty den melo more 29,30 a vic. Proud je ted mnohem slabsi a nebo dokonce vychodniho smeru. Ale 34 je vazne hodne. Zajimalo by me, jestli neni nahodou El Nino, tedy situace kdy se zmeni smery morskych proudu v jiznim tichem oceanu s mnoha dusledky pro klima na vice jak pulce zemekoula. Existuje na to nekolik webu, jak v Americe, tak v Australii, kde to stale sleduji a pomoci souhrnneho indexu SST umi rict, jestli El Nino je nebo neni. El Nino by pro nas moc dobreho neprineslo a ne jen pro nas. Kdyz byste to nekdo umel zjistit, tak by me to moc zajimalo.
No a jinak lenosime, dobre jime a hodne studujeme Markesy a zbytek oceanie, abychom byli dobre priptaveni. Uz se tam strasne tesim, je to uplne uzasne misto s historii sahajici daleko za rok 1500 pred kristem. Uz tehdy Polynesane umeli na svych obrich kanoe plout po oceanu a co vic, umeli se i vratit zpatky, tisice NM daleko. Kazde souostrovi a casto i kazdy ostrov v tichomori ma svou jedinecnou kulturu, ktera si v mnohem nezada s civilizacemi jihoamerickych indianu nebo starych Egyptanu. A my tam uz za par tydnu budeme a uvidime to na vlasti oci ... jen ta Francouzstina mi opravdu nejde ... uvidme, treba mistni jazyky budou jednodussi :-)
Apae!
PS: Me znalosti Markezstiny jsou zatim u kahoa a apae. Bystry ctenar se rychle dovtipi vyznamu techto vykriku. A neni nahoda, ze kahoa zni trochu jako aloha z Hawaie. Tyto dva narody jsou totiz pribuzne.
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Žádné komentáře:
Okomentovat