Pláž v kempu
Objeli jsme skoro celou zátoku dokola a hledali něco podobného pěšince a hned potom také místo, kde bychom mohli bezpečně přistát člunem, aniž bychom riskovali převrácení nebo ledovou koupel. Ale ještě než jsme oboje našli na pláži u kempu, který se skrýval za skálou, viděli jsme hned u naší lodě tučňáka modrého. Jako by to věděl, jak jsem nich unešený, tak počkal jen, co vytáhnu foťák, kváknul a byl pryč. Ani nevíte, jak bych rád našel jejich kolonii, abych vám je mohl nafotit.
Výhledy - pohled směrem na Whangaruru
Zpátky do kempu. Ten kemp byl zajímavý tím, že byl jednak docela plný, pak tím, že tam nebyla žádná auta a všechno se tam muselo nanosit z parkoviště za kopečkem asi 400metrů deleko. Všichni tam měli kajaky, děti a ke stanu ještě postavenou takový stan, co vypadal jako kadibudka a byl to asi sprchový kout .... Byla tam pláž, kde dmutí nedělalo skoro žádné vlny a tak jsme bez větších obtíží vystoupili, popotáhli člun po pláži a už jsme stáli u mapy stezek v okolí. Vyrazili jsme do kopce a během pěti minut byli uprostřed přírody, kde nebylo po lidech ani stopy. Po dalších dvaceti minutách jsme už koukali na překrásnou krajinu zátok a lesů, modře a zeleně. Nemohu si pomoc, Zéland se mi líbí čím dál, tím víc, co chvíli jsme stáli a nemohli se vynadívat dosytosti na překrásné pobřeží, zátoky a kopce. Cesta zpátky vedla přes pastviny s býky. Naštěstí jsme žádné nepotkali, všichni byli daleko a tak jsme došli za dvě hodiny výhledů zpátky do kempu a pak jsme přeběhli na širokou krásnou pláž vedle, kde jsme nechali zakotvenou Perlu.
Zátoka Mimiwhangata
Hned na kraji byla rodinka Ústřičníků, dva rodiče se dvěmi mladými. Měli jste vidět, jak po nás oba rodiče vystartovali. Nebyli to oni, kdo utíkal, ale my. Když jsme ale zůstali stát a jen se dívali, tak nás nechali a věnovali se obědu. Jsou to pohlední ptáci tihle Ústřičníci proměnlivý.
Ústřičník proměnlivý
Když jsme dopluli na Perlu, tak začalo foukat hodně přes dvacet a my jsme se rozhodli zůstat dnes ještě tady. Byli jsme se ještě vykoupat na pláži. To vám ale povím, voda je tady ledová jako blázen. Když jsme se zaťatými zuby doplavali od člunu na pláž, připadal jsem si v neoprénu mezi dětmi v plavkách poněkud divně, ale fakt je to studené.
Pláž, jedna z mnoha v zátoce, kde kotvíme
Teď vítr utichá a my se chystáme spát. Bude se mi asi zdát o těch zelených kopcích a vůni čajových stromů.
Zítra snad vyrazíme kousek dál a ve čtvrtek, ve čtvrtek poplujeme na Great Barier Island. Trochu nás znervózňuje předpověď počasí na začátek příštího týdne. Vypadá to, že se sem sune slušná tropická bouře ze severu ... no uvidíme, jak to bude. Každopádně na Great Barier Islandu je snad dost míst, kde tu spoušť přečkat, kdyby měla vážně přijít.
Ano, uprostřed té hrůzy bychom měli být
Zdravíme domů,
Posádka Perly
Žádné komentáře:
Okomentovat