Teorie ukládá v případě silného větru zakotvit v dobře chráněné zátoce s dnem, které dobře drží kotvu, dlouhým řetězem, odstranit z paluby létající předměty a pak se uchýlit do podpalubí k horkému čaji a čekat, až všechno přejde. Ano, tak tuto část přípravy jsme zvládli dobře. Mnohokrát jsem si prohlížel meteo předpověď, modely větru a promlouval s místními. Zvolil jsem za naše útočiště zátoku chráněnou ze všech stran odkud měl vítr foukat. Jediný směr odkud nebyla chráněná byl jihovýchod.
Zátoka Nagle Cove je malebná, večer před bouří
Připluli jsme večer před bouří, v zátoce byly dvě plachetnice a tři motoráky a dva domy. Zakotvili jsme tak, abychom hlavní kotvu měli zaseklou ze směru odkud měl být nejsilnější vítr. Držela dobře. Navíc jsme vyvezli na člunu druhou kotvu s 10 metry řetězu a 50 metry lana a položili ji tak, aby nás držela v případě, že by vítr foukal z východu, kde se zátoka mírně otevírá a nebyli bychom tak dobře chráněni ... pro jistotu a taky podle knížek a teorie. Večer jsme šli spát a já jsem byl zcela spokojený. V zátoce téměř nefoukalo, pohoda.
Ráno, 20.1., první den bouře jsme se probudili do zamračeného dne, obloha byla zahalena těžkými mraky a foukal vítr trochu z východu, v nárazech jen do 20 uzlů. Mírnou nervozitu mi způsobil vlastník jedné ze dvou kotvících plachetnic, když se nejednou sebral a odplul. Zkontroloval jsem nová meteorologická data a řekl si, jsme tady dobře.
Pondělí, zvedá se vítr
Pak začalo pomalu pršet. Ještě jsem se jel podívat na člunu kolem zátoky, kam by se eventuelně dalo přejet, kdyby bylo zle. I s altenrativními kotviši jsem byl spokojený, navíc jsem vymyslel, jak naložit s druhou kotvou v případě, že bychom museli odplout. Protože ono ji ručně vytahovat ... víte ona váží s tím řetězem skoro 55kg a to teda není vůbec žádná paráda ji vytahovat ze 14 metrů hloubky. Takže jsem vymyslel, že vytáhnu lano jak to půjde a na konec uvážu fendr a pak se pro ni vrátíme, až bude po všem. Ona ta druhá kotva mi dělala vůbec spoustu starostí, protože jsem si tak říkal, že se mi určitě zamotá s tou hlavní kotvou a pak tu je ještě možnost, že se mi zamotá do propeleru ... no prostě jsem na ni musel dost myslet.
Člun jsem uvázal za loď, vytáhl nádrž, ale motor jsem tam nechal pro případ, že bychom, musel řešit něco s kotvou. V tu dobu už foukal slušný výchoďák s poryvy 25 a víc. Složili jsme i sprayhood, abychom měli co nejmenší odpor a zalezli dovnitř. Stále jsem čekal, kdy se vítr stočí podle předpovědi na sever ... místo toho ale jen zesiloval a stočil se na východo-jiho-východ. Znovu jsem kontroloval počasí, ale prostě to neodpovídalo . Podle modelu to měl být maximálně severovýchod, podle předpovědi easterlies tending to northeast. No, ti jsou totiž jak Delfská věštírna, napíší to tak, že mají vždycky pravdu. Takže foukal jihovýchod stabilně 25-30, nárazy 35-47, jedna a půl míle volného prostoru už stačilo na to, aby se udělaly metrové vlnky. Kotvy ale držely krásně ... tedy až na to, že se provaz druhé kotvy pomalu, ale jistě namotával na řetěz hlavní kotvy. No fajn, to se spraví, hned jak se to stočí na sever.
Když foukalo už skoro hodinu 35, tak jsem šel zkontrolovat kotvy znovu, držely, žádný problém. Já jsem se taky musel držet. Když jsem šel zpátky, říkám si, ten člun hrozně na těch vlnách skáče, asi bychom měli motor uklidit nebo to nějak převázat na krátko. Za pět minut Pája vykoukne a křičí člun je vzhůru nohama. Shit, jak se tady v angicky mluvících zemích říká. Takže jsme vyběhli do toho vodorovného deště a větru 80km/h začali obracet 100kg člun s motorem. Kupodivu se nám to za deset minut podařilo a ani jeden z nás nespadl do vody. Rychle jsme motor vytáhli na loď a podle toho, co jsem si pamatoval, jsem ho hned pořádně opláchl sladkou vodou. Déšť pršel horizontálně a najednou se protrhla obloha a objevila se neskutečná duha hned kousek od lodě. Koukal jsem se na to a napadlo mě, že příroda má i v těchto chvílích cit pro estetiku a taky pro humor, bylo to krásné, jako podání ruky nebo jako příslib, že všechno bude zase fajn.
Kontrola kotvy, fouká 30-35
Krása bouře, vátr víc jak 40 uzlů.
Zadal jsem do googlu "how to repair submerged outboard" ... rychle přečetl návody a začal zachraňovat náš motor. Akorát, když jsem dokončil všechny kroky, to už byla venku tma, tak najednou ticho, vítr ustal ... konečně se stočil na sever a my jsme se ocitli schovaní za masou hor ostrova. Jaká to úleva. ve vzduchu se vznášela voda, malinké kapičky se poletovali bezcílně všemi směry. Ve světle čelovky to bylo jako sníh. Vynesl jsem motor nahoru, připojil nádrž ... šlunk a motor se se škytnutím rozběhl. Nechali jsme ho chvilku běžet, aby se promazali válce a pak jsme ho odnesly uschnout dolů do lodě.
Záchrana utopeného motoru
Bylo jasné, že bezvětří nebude dlouhé. Rozhodli jsme se rozmotat kotvy, druhou vytáhnout a nechat tam jen hlavní. To se nám povedlo a zrovna, když jsme pustili zpátky všechem řetěz, přišel první náraz větru a zase prší vodorovně. Upravuju ještě provaz, kterým se jistí kotva a když to dodělám, koukám do tmy a plave tam něco na vodě. Křičím na Páju, "máme přivázaný člun?", "jasně, je tady", povídá, ... vítr najednou utichá, tak skáču do našeho člunu a jedním pádlem pádluju jako o závod ke člunu, je prázdný, musel se uvolnit od mola u domu na břehu, když se otočil vítr, zaháknu ho a pádluju zpátky. Příroda, jako by mi chtěla dát šanci, v okamžiku, kdy jsem se chytil lodě, bác, vítr byl zpátky. Přivázali jsme tedy oba čluny těsně k lodi, uklidili palubu a za chvilku seděli v salónu i s benzínem smrdícím, ale funkčním motorem.
Přes noc už foukalo "jen" do 35 uzlů, ale hlavně od pevniny, takže žádné vlny. Přesto jsme drželi hlídky, koukali střídavě do tmy a na ploter. Usnul jsem až k ránu, když vítr polevil. V osm jsme slyšeli hlasy, to majitel člunu přijel s kamarádem. Jak ten byl rád, vnutil nám dvě lahve vína. Krátce jsme si vyměnili názory na další vývoj počasí a naskrz mokrý jsem zalezl zpátky do lodě. Barometr jesně ukazoval, že jsme blízko středu bouře, vítr se uklidnil a my jsme věděli, že teď máme hodinu na to, abychom se usídlili v zátoce chráněné z jihozápadu, protože, to bude vítr, který bude foukat, až se střed bouře dostane na jih od nás. Za chvíli jsme pluli do už vyzkoušené Smokehause Bay, kde jsme kotvili při jihozápadním větru před několika dny.
Tlak 992hPa, přeplouváme na jiné kotviště
Postupně se ze všech zátok v okolí, jak mouchy na lejno, stahovali do Smokehause Bay jachty. Rychle obsazovaly svá oblíbená místa. Vyjasnilo se a vykouklo slunce. Místní jachtaři jsou na tohle všechno asi zvyklí. "Oko" bouře, tedy hodinu hezkého počasí, využili kromě překotvení také ke koupáni, sběru mušlí, návštěvě kamárádů apod. My jsme byli rádi, že kotvíme, udělali jsme si pozdní snídani, chvíli poseděli a poklidili loď. Vítr na sebe nenechal dlouho čekat, zase fučí, ale není to už takové, jako předtím, tady jsme dobře schovaní. Předpověď říká, že venku na moři, tedy kousek od nás fouká 45 s nárazy 65 uzlů ... jsem rád, že tady.
"Oko" cyklóny
Tolik tedy z první části naší první ex-cyklóny June, druhá část už by měla být kratší, bohužel intezivnější, ale večer bude vítr slábnout a zítra zmizí i oblačnost a bude zase krásně.
Pozdravujeme domů,
Posádka Perly
Žádné komentáře:
Okomentovat