Kotvení po čtvrté, tentokrát v noci

když jsem včera poslal na blog příspěvěk, kde jsem popisoval anabáze s kotvením tady na Bariérovém ostrově, tak jsem netušil, že za hodinu, když už bude sluníčko dávno za obzorem, začneme vláčet kotvu a budeme muset překotvit jinam.

Vítr, přesně, jak bylo v předpovědi večer zesílil na 30 uzlů a dral se už i do zátoky, kde jsme stáli. A tak se naše milá kotva rozhodla nedržet a my jsme už byli o kus dál, než bychom chtěli a zádí naráželi na vyvazovací bóji. Mohli jsme znovu zakotvit mezi lodě, nebo se vyvázat na bóji, podobně, jako jiná loď a nebo překotvit jinam. Ačkoliv poslední varianta znamenala proplout úžinou 2NM proti větru 30-40uzlů, bylo jediné, co dávalo smysl. Na bójích, které si předtím neprohlédnu se nevyvazuji a kotvit v téhle malé zátoce znovu mezi loděmi a bójkami nemělo cenu, nemohli bychom dát dostatek řetězu a za chvili bychom byl, tam, kde jsme byli teď. Za značného nadávání jsme tedy vytáhli kotvu, přepluli proti tomu příšernému větru až k zátoce, kde kotvilo schovaných asi 60 lodí. Vítr tam skoro nefoukal, kouzlo, jen občas krátký poryv a v rozporu s naším pilotem se nám kotva okamžitě chytla v bahnitém dně. Měli jsme dost prostoru vypustit 60 metrů řetězu a v jít v klidu spát. Byl jsem rád, že jsme to udělali a vlastně to je dobrá příprava na přicházející cyklónu June, která má dorazit v pondělí a řádit do středy. Zatím je tam vítr kolem 60 uzlů, měl by před Zélandem zeslábnout na 30-40.

Dnes byl ovšem od rána krásný den, nebo modré bez mráčku, vítr zeslábl na 10 uzlů a tak jsme ráno udělali průzkum řeky v zátoce Wairahi, pak ještě zajeli do zátoky vedle a navštívili farmu produkující Tea Tree olejíčky a hlavně vysoce ceněný Manuka (Tea Tree) med. Manuka je to po Maorsky. Koupili jsme si med, vyšli na kopec a popovídali jsme si s farmářem a dokonce jsme si podrbali jeho domácí thajské prase.

Potom jsme vytáhli kotvu a plachtu a změnili zátoku. Tady jsme potkali naše známé na lodi Aldo. Naposledy jsme se s nimi viděli na Markézách. Opět nás převezli, protože potom, co jim začal zlobit motor, tak ho vyndali a jsou plují bez motoru, jen se člunem. Když jsme připlouvali, tak zrovna ručně vytahovali kotvu, že překotví na bójku. Hned, jak jsme zakotvili a najedli se, tak jsme seděli na Aldu s pivem. A pivo dalo pivo, najednou byl večer a to je teď a my jdeme spát. 

Zítra chceme vylézt na místní nejvyšší kopec a pak už asi zkusíme najít to správné místo, kde přečkat June.

Tak se zatím doma mějte,

Petr a Pája