Translate

30 července 2013

Nepovedý výlet k Blue Lagoon, skvělé šnorchlování se žraloky

Iorana!

Stále jsme dobře schovaní u východního konce Motu Faama. Ne, že bychom se nepokusili podniknout výlet ještě jinam .... Bylo to předevčírem. Konečně jsme se vyspali, vítr se výrazně uklidnil, vlny skoro zmizely, ráno svítilo sluníčko a tak jsme takto zmateni vypluli k jihozápadnímu konci laguny do tzv. Blue Lagoon. Je to opravdu nádherné místo, popis ve všech zdrojích skvělý ... jen s poznámkou, že je nutné velmi dobré počasí. Nuže pro nás, když vítr už nefoukal 30kt, ale jen 15 bylo počasí dobré. Kluci se tedy střídali v hlídce na stěžni po 30 minutách a Perla si razila cestu na zadní vítr lagunou atolu. Jenže už asi po hodině, když jsme vyluli z úkrytu jižných ostrůvků bylo jasné, že vlny jsou poněkud větší, než bychom si byli přáli. jenže, znáte to, člověk se vydá někdy na cestu a říct, dost jedeme zpátky je těžké, pro nás to bylo ještě těžší, protože zpátky znamenalo jet proti větru a vlnám na motor. Tak jsme jako "chartraři" zajeli rovnou do pasti. Krátké, strmé vlny, vítr 20kt, kotviště plné korálových hlav. Nevím, co jsme si mysleli, ale řetěz jsme omotaly kolem korálu během 20 sekund, pak 15 minut dramatického manévrování ... ale nakonec jsme s velkou úlevou kotvu vytáhli, jenže, co teď, můžeme 20NM ostře proti větru k Tiputi nebo 15NM proti větru a vlnám zpátky odkud jsme dopoledne vypluli.

Nemusím vám líčit detailně jaká vládla na palubě nálada, zkrátka jsme po 5 hodinách úporného motorováni zakotvili přesně na stejném místě odkud jsme ráno vypluli a byli jsme rádi, že jsme zpátky, dobře zakotvení, za větrem a bez vln. Najednou nám naše kotviště u Faama přišlo krásné a odpřisáhli jsme si, že nás odsud nic nedostane, dokud nebude vítr 10kt. A tak jsme tady a užíváme si. Další den jsme věnovali rybolovu. Už jsem se nedovedl smířit s tím, že bychom měli zase bezmasou večeři, zvlášť, když jsme si řekli, že si zase uděláme na pláži ohýhen. Nuže marně jsme se amatérsky snažili celé dopoledne nachytnat rybky do síťky, abychom měli návnadu. Až jsme se vypravili člunem kolem břehu až ke vzdálenějšímu ostrůvku. Tam jsme si natrhali několik kokosů, dva vypili a zbytek si nechali na večer k ohni. Na zpáteční cestě jsem se nedal a podle vzoru místních jsem lovil na malé chobotničky a ulovili jsme hned tři snappery, tak akorát velké. Musím tedy pro přesnost uvést, že jeden nám při vytahování uprchl, ale dva nám k večeři zcela stačili.

Večerní ohýnek byl skvělý, vzali jsme si i gril z lodě a upekli si ryby, Pája přes den upekla na lodi opravdu dobré dalamánky. K pití se podávala plnoletým kokosová voda s rumem, mladistvím kokosová voda bez rumu. Kromě jiného jsme měli možnost pozorovat čilý ruch na pláži, když z děr vylezli velcí poustevníci. Byli jsme se podívat také po tmě na kokosové kraby. Nad námi svítily hvězdy, jinak jen cinkání korálů na pláži a z dálky hučení příboje na vnějším útesu. Cesta zpátky člunem na loď korálovým bludištěm je také dobrodružná, ale pomocí potapěčské baterky a dobré přípravy za světla to jde zvládnout dobře.

Dnes jsme se vypravili šnorchlovat k průlivu z oceánu. A musím říct, že se příprava a pozorování vyplatilo a konečně jsme si opravdu užili šnorchlování s útesovými žraloky. Tentokrát jsme našli místo, kde se zdržují a loví v proudu. Viděli jsme je na stejném místě pokaždé, když nás tam proud donesl. A zdaleka to nebyli jenom žraloci, ale také neuvěřitelné množství všech možných útesových ryb, připadne nám, že jsme tady snad viděli celou naši rozpoznávací knížku a ty nádherné korály a čistá průzračná voda tekoucí z oceánu. Zvlášť odpolední šnorchlování bylo zajímavé, celý útes se nějak probudil a všechny ryby byly velice aktivní, žraloci se nás už tolik nebáli, spíš byli zvědaví a tak jsme si je se Samem mohli pořádně prohlédnout. Pak si nás hlídali a plavali na hranici viditelnosti asi 15 metrů od nás. My jsme o nich ale věděli, stejně, jako oni o nás. Jsem rád, že jsme je takhle viděli a Pája i kluci. Nejvíce byl nadšený Sam, ten pořád pak opakoval, že se mu splnilo přání, že chtěl vidět žraloky pod vodou.

Dny ale ubýhají a my se už budeme muset zabývat, jak poplujeme na Tahiti. Dnes chceme po kontrole předpovědi dělat plány. Rádi bychom ještě navštívili jeden jiný menší atol a pak tradá na Společenské ostrovy.

Zdravíme tedy z ráje,

Posádka Perly.

Žádné komentáře:

Okomentovat