Uplynulo zase několik dní, rychle to tady utíká. Jsem stále bez počítače, takže na zprávu z přeplavby a fotky budete muset ještě chvíli počkat. Materiálu, tedy fotek a videa máme dost a stále přibývá, stále přibývá.
Co se tedy událo od středy, kdy jsem psal naposledy? Ve čtvrtek jsme se podle rady místních domestikovanych kanadských alkoholiku vydali na rybí hody a picknick na druhou stranu ostrova do Martin's Bay. K dopravě jsme využili místní autobus. Tedy takovou divokou jízdu byste museli vidět. To, ze autobus byl vetsinu cesty narvaný, ze jsme museli stát jen na jedne noze byl ten nejmenší problém. Větší už bylo se udržet, když pilot formule bus krouhal zatáčky po rozbité úzké ceste. Sportovnejší styl jízdy měl už jen řidič autobusu zpátky.
Cestou jsme viděli slusny kus ostrova. Ostrov je to zelený a zemědělský. Úžasné koloniální usedlosti z otrokarskych času, střídali krasne přízemní moderni domky a malé chudé domečky. Pastviny, pole s cukrovkou třetinou, palmové háje, chlebovniky a políčka s místními velkými sladkými bramborami kam jen oko dohlédne. Občas tento pohled vystřídala džungle opět neskutečně zelená. Barbados je velice plochy ostrov, na rozdíl od vetsiny ostatních na větrných strovu není společného, ale korálového původu. Nejvyšší hora, no spíše kopec ma pouze něco kolem 340m.
Východní pobřeží, které jsme navštívili je rozeklané, větrné, divoké a nádherné. Pasáty zde bičují pobřeží v plné síle, stejně jako divoký přiboj. Když jsme po hodině divoké jízdy konečně sjíždějí zpátky k oceánu, naskytl se nám nádherný pohled na zátoku, kde se přiboj lámal na útesech v dálce. Všude zelen palem a stromu a hlavně kouř linoucí se z grilu rybí restaurace. kolem restaurace několik stolku a plno lidi ve vlastních kempingovych zidlickach. Objednání a vyzvednutí hotových jídel byla procedura poněkud zdlouhavá, takže Tomáš, který ten den odlétal, musel bohužel odjet hladový ... o jeho jídlo jsme se ale dobře postarali :-). Výlet určitě stal za to, stejně jako skvělé Bajan food (Barbadosske jídlo)
Zpátky jsme jeli až večer za doprovodu místní Barbadosanky Margaret, se kterou jsme se seznámili v neděli na plazi v Dees Baru. Přijela za nami do Martin's Bay a dělala nám spolecnost. Divoké děvče, ta Margaret, byl jsem upřímně rad, ze mám Paju a ta mě nedala :-). Nedali se ale ani Bohdan s Mírou a o půlnoci jsme už seděli bez Margaret ve člunu a měřili na loď. Zásadních vtipným nedorozuměním večera bylo tvrzení Margaret, ze zcela běžně ji delfíny. Debata vznikla na zaklade položky jídelního lístku s nazvem "duseny delfin". Az teprve druhy den jsme na rybím trhu s Pajou záhadě přišli na kloub. Delfína zlutoploutveho, máme totiž i my plny mrazak. Místní tak nazývají naši tak oblíbenou doradu :-).
Další den, v pátek, jsem si jel vyzvednout objednaný notebook, ale ještě nedorazil, doufají, ze dorazí v pondělí. Ja ale nedoufam, protože tady je v pondělí svátek a nikdo pracovat nebude. takže snad v úterý ... ach jo. Po neplatném pokusu vyzvednout notebook jsme vyrazili vyřídit povoleni na plavbu do Oistins Bay, což je pro zmenu 5NM jižně od Carlisle Bay. Tentokrat jsme již znali mapu. Vyrazili jsme bez lode a dopředu rovnou na celniky a rovnou za šéfem. Připadal jsem si tam jak malej kluk, který prosí mamku, jestli si může koupit zmrzlinu. Šéf celnik se na mě zahlédel a říkal, ok, souhlasím. Zádný papír, žádné razítko, nic. Nevím, jak to udělal, když si ani nenapsal jméno naši lodě, ale volání na signal station, proběhlo úplně jinak než minule, jen mi poděkovali a zopakovali, abychom dávali pozor na koraly, při kotveni a už jsme pluli. Dokonce se ani nikdo nedivil, ze tam hodláme zůstat několik dni.
Party v rybářské zátoce v Oistins byla fak velkolepá a jídlo dobré, i když poněkud drahé. Na rozdíl od zapadlého Martin's Bay tady byla spousta bílých hub dopravenych na místo za účelem utrácení peněz. V zátoce jsme byli kromě místních rybářů jediní. U místní rybárny se u mola prohanely obři želvy. Povedený večer vyvrcholil, když skupinka místních kluků předvedla break dance a hiphop. To se neda vypravet, to byste museli vidět, co delali, podle me popírali fyzikální zakony. Fakt zážitek.
Další den jsme s Pajou zjistili, ze veškerá potápěcí centra jsou jen v Carlisle Bay. Tak jsme si zamluvili dva ponory na dnešek a místo protápení vyrazili na výlet na nádhernou pláž bláznů.