Dny tady ubihaji rychle a to i kdyz mistni jsou zpomaleni. My jsme popmerne dost casu travili na lodi, uklizeli, delali drobne opravy. Vcera jsme se jen kratce navecer prosli vesnici. Palangi, to je jmeno pro belochy, stejne jako na Samoa a to jsme my. Pubertakum pro smich, mensi deti se uz osmelili a krome pozdravu by hned pridaji loly (bombon). Snazime se mistnim detem spis vnucovat bloky, tuzky a omalovanky, ale myslim, ze z toho dvakrat nadsene nejsou.
Sie, mistni urednici, se kterou jsme byli trochu vic v kontaktu, jsme donesli batoh plny ruznych veci, ktere by se ji mohly hodit. Nad nekterymi opravdu jasala, ale naoplatku nam dala misto ovoce plnou tasku cocky a fazoli od jinych jachtaru s tim, ze to pro ni je moc slozite varit. Nebyli jsme schopni ji vysvetli, ze toho mame plnou lod a ze to opravdu maximalne muzeme nekomu dat, nedala se. Pripadalo mi to jako u telekomunikacniho operatora, ti take davaji cloveku neco, co si neobjednal a nepotrebuje. Alespon jsme se s ni domluvili, ze nas vezme dnes do kostela ...
Bylo pul desate, kdyz jsme dorazili k domu Sii, presne jako bylo domluveno. Vsechno sedelo, jenom dum byl prazdny, nakladacek pryc. Tak jsme chvili bloumali okolo a pak jsme si vsimli jineho nakladaku s lidmi, ktery byl na ceste kousek nad domem. Sli jsme se tam podivat. Vsichni byli nastrojeni, holky nacesane, nadhera. Starsi pan se nas zeptal, kam jedeme, tak jsme mu povedeli, ze jsme meli jet se Siou a on neco rekl Tonzsky a uz jsme nasedali. Devcata nam hned udelala misto a tak jsme jeli na korbe nakladaku s krasne ustrojenymi Tonzany az do Rimsko-katolickeho kostela ve vedlejsi vesnici. Cestou pristupovali dalsi a dalsi, takze kdyz nakladacek zastavoval, tak byla korba uplne plna.
No patrne znate muj postoj ke katolickym msim ... ale tahle na Niuatoputapu byla opravdu uzasna. Kostel, tedy spis stodola, byla uplne plna. Vic jak polovinu casu cely kostel prekrasne zpival a nebylo to jen tak nejake zpivani, 2,3,4 hlasne s prekrasnymi soly. Uplne z toho sel mraz po zadech. Cela mse probehla tak dustojne jak v nejvetsi evropske katedrale, zaroven to vsak hlavne diky nadhernemu zpevu nebylo chladne formalni. Kazani bylo dlouhe a my jsme mu bohuzel nerozumeli. Katolici mi byli ale sympaticti jeste pred kostelem tim, ze po tsunami 2009 byli i tady jedni z mala, kdo mistnim oprvadu pomohl a pritom po nic nepozaduje nekrestanske prispevky. I tady maji pomerne velmi mnoho ruznych krestanskych cirky a k nim i kostelu. Den predtim jsme potkali ve vesnici dva mlade mormony.
Jenze Niuatoputapu, zrejme i cela Tonga a asi zapadni tichomori je mistem velikych rozporu. Takze mi nebylo jasne, jak zaroven muze krasna Tonzska maminka nadherne zpivat, laskyplne drzet male miminko a v tu samou chvili trestat sve dalsi tri male syny ranami hrbetem ruky do obliceje ... to jsem si vsiml i na Samoa, ze tam deti maji sice vetsinu casu uplnou volnost, ale kdyz zabreci nebo neco provedou dostanou bez milosti nekolik ran do hlavy. Tady, stejne jako na Samoa, to je ale uplne bezne a deti se tomu ani nedivy.
Nebo jina zvlastnost, pro prichoziho z Evropy rekneme neobvykla. Kdyz jsme predevcirem prisli k Sie na navstevu, zrovna se vecerelo, ani se neptala a uz jsme meli na taliri taro a rybu, stejne jako ostatni clenove rodiny. Ji se tady rukama a ruce se tady nemyji pred jidlem, ale po jidle, stejne jako na Samoa. No a pak jsme si povidali, jak ziji, co jedi jak to delaji s prasaty, ktera behaji vsude po vesnici a tak. Celou dobu okolo nas pobihala roztomila stenatka. Sia rika, no to jsou vsechno stenatka tehle fenky ... my je krmime a pak je snime, maji dobre maso ... Paja to vubec nepochopila, musel jsem ji to zopakovat trikrat a pak se jeste musela zeptat znovu a Sia ji bez mrknuti zopakovala, no ano, maji skvele maso. Takze tady se psi pestuji na maso spolecne s prasaty, to je co? Krome toho jedi ryby, taro, jamy, banany, chlebovnik, mango, papaju ... a to je zvolna skoro vsechno. Pripravuji umu (na zhavych kamenech), podobne jako jinde v Polynesii. Kdyz Sia dostala od jachtaru cocku, tak prohlasila, ze to je moc slozite a zdlouhave a na to nema cas ... no neni v tom logiky ani co by se za nehet veslo, kdybyste videli, jak pracne je pripravit taro. Spis se jedna o nejaky podvedomy odpor ke vsemu, co nejedi odjakziva a nemaji za domem na zahrade.
Dnes byla nedele, a tady je primo zakonem zakazane v nedeli pracovat a tak se rano pripravi umu, pak se jde do kostela, pak rodina do pozdniho odpoledne spolecne ji a pak se spolecne spi doma az do pondelka. Takze jsme dnes od nikoho nedostali ani kokos, protoze v nedeli se nesmi do dzungle a nesmi se lezt na palmy a vubec nic delat. My jsme sli odpoledne do dzungle a prosli jsme az na druhou stranu ostrova, kde byla nekonecka plaz. Byla prekrasna s bilym piskem a ohromnym mnozstvim musli a taky petek, sklenenych lahvi, provazu, bojek a ruznych plastovych ulomku nebo i drahych funkcnich GPS radioboji na solarni clanky. Proste vseho, co lide zamerne nebo omylem nahazi do oceanu. Protoze tam bylo nekonecno krasnym musli, tak mame, diky Paji zalibe ve sbirani cehokoliv, opet Perlu alespon o tri kila tezsi.
Zitra rano si vyzvedneme slibene kokosy a vyplujeme na Vavau. To je odstud asi 160NM na jih, meli bychom tam tady dorazit za nejakych 24-30 hodin v utery kolem obeda. Je to tady uz mnohem komlikovanejsi s pocasim, tak doufam, ze nas neceka prilis velke trapeni, protoze kazdeho pul dne vypada predpoved jinak.
Napiste nekdo, jak to dopadlo doma s volbama, mejte se zatim u nas hezky,
Z Tongy zdravi Petr a Paja
----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com
Žádné komentáře:
Okomentovat