Translate

20 května 2014

Něco málo o historii Fidži

před hodinou zašlo slunce do mraků nad ostrovem Viti Levu. Vítr nás nechal odpočinout od motoru od oběda až do večera a teď už zase vrčíme směrem na Vanua Levu do městečka Savusavu. Zítra dopoledne bychom měli dorazit na místo a proclít se do země. Pod pravým sálingem už vlaje Fidžijská vlajka a pod ní žlutá Q značící, že jsme loď připravená se proclít. Celý den z dálky obdivujeme pobřeží Ostrovů lidojedů a tak si myslím, že by bylo dobré napsat o historii Fidži pár odstavců.

Fidži je souostroví asi 330 ostrovů, kdysi nazývané Ostrovy lidojedů. Fidži prošlo od dramatických vývojem od doby, kdy je spatři Abel Tasman v roce 1643 a po něm v roce 1774 James Cook. Jsou hospodářsky nejrozvinutější zemí západního Tichomoří a žije tady necelý milion obyvatel. Leží kolem datové linie (180) poledníku, tedy přesně naproti Londýnu.

Původní obyvatelé pocházejí z několika etnických kultur, takže jsou vzhledově a kulturou Melanésané, ale jejich jazyk je Polynéského typu. V 19. století připlouvli na Fidži různí obchodníci se Santalovým dřevem, sumíši, otrokáři, uprchlíci, piráti a ti jsem společně zavlekly Manilské muže z Čínských ostrovů a dále otroky z různých melanéských ostrovů. Tato etnika zde zapustila kořeny stala se součástí pozdejší Fidžijské kultury.

Novodobé dějiny Fidži jsou spojené již s Britskou Korunou. V roce 1874 byla země vyhlášena britskou kolonií. Nedlouho poté se začala rychle rozvíjet výroba cukru z cukrové třtiny. V té době však třetina obyvatelstva Fidži zahynula na zavlečené spalničky a britové museli řešit nedostatek pracovních sil dovozem lidí z Indie. V letech 1879 - 1916 sem bylo dovezeno více jak 60 tisíc Indů. Dnes tvoří Indové 45% obyvatelstva, ale dodnes je původní obyvatelé nazývají návštěvníky a nepřiznali jim stejná práva jako sobě. Obě etnické skupiny spolu fakticky a politicky bojují dodnes. V jednoduchosti řečeno, nikdo jiný, než etničtí Fidžijci nemohou vlastnit půdu. Indové jsou pracovití a dnes tvoří intelektuální elitu Fidži, vlastní a provozují většinu obchodu, bankovnictví, dopravy a Fidžijci naopak ovládají armádu, státní službu a 90% půdy.

Fidži získala samostanost v roce 1970 a v roce 1987 je Republikou Commonwealthu. Jenže další vývoj byl velmi dramatický. Indové se postupně prosazovali do demokratických orgánů státu, až se jim to podařilo a tak došlo v roce 1987 došlo k prvnímu vojenskému převratu. Po krátkém období návratu k demokracii došlo k dalším vojenským převratům, zrušení ústavy a to se v různých kotrmelcích táhne dodnes, kdy je stále u moci vojeský režim Ratu Epeli Nailatikau.

V letošním roce se mají konat další volby, snad tedy nebude svědky nějakých dramatických událostí. Fidži se každopádně dostalo během let vojenského státu do mezinárodní izolace, bylo vyloučeno z Commmonwealthu a dalších organizací, byly zavedeny sankce jak ze strany Tichomořských ekonomik, tak i EU. Naopak se stalo členem hnutí nezávislých států a přiklonilo se tak k Číně, Lize arabských států a Indii.

Ke kanibalismu, který se na Fidži praktikoval až do 19. století se snad raději vrátím v jiném článku. Proč sem pro Pána Boha vlastně jedeme? Souostroví je fantastickou lokací pro milovníky pláží, atolů, potápění pro objevování doposud živé Melanéské kultury. Kromě hustě zalidněného ostrova Viti Levu jsou zde mnohé ostrovy např. skupiny Lau, kde vesničané žijí doposud velmi tradičně a to je hlavním cílem naší expedice. Tedy pod slovem tradičně nemyslím, že by si nás chtěli dát k obědu. Podle svedectví ostatních jachtařů jsou Melanásané vyjímečně pohostinní a turisty dnes nejedí, ale vítají. Státní politika je jednoznačně pro turistická. Kromě vesnic a ostrůvků bychom se rádi potápěli na zdejších útesech, které patří k nejkrásnějšímu, co lze vidět. Je zde také velmi bohatá mořská fauna, včetně kytovců, žraloků a ryb, plazů a vůbec.

Tak a teď už budu končit, protože mám službu a už proplouváme vnitřním pásmem ostrovů plným útesů a nástrah, tak se radší budu věnovat navigaci.

Zdravím srdečně domů a Lidojedů,

Petr

PS: Informace jsou volně převzaty z knihy Sen o Tichomoří od paní Trávníčkové.

Žádné komentáře:

Okomentovat