Uz jsme zase plachetnice ... o podivnych tvorech oceanu

Od vcerejsiho rana zase plachtime a brumla, tedy nas lodni motor Yanmar odpociva. To je ale parada. Proti puvodnim planum motorovat az 72 hodin jsme nakonec behem tisin namotorovali jen 26. Takze po tom, co jsme dolili 92l nafty jeste z Kanarskych ostrovu mamem temer plnou nadrz. Na plachty je hned lepsi nalada.

Stale pocitame tam a zpatky, kdy doplujeme na Markezy. Za vcerejsek jsme najeli zase 110NM, ale i pres slaby vitr hrdinsky na plachty. Vychazi mi to stale na pondeli-utery, zbyva nam uz jen 510NM.

Dostali jsme se do oblasti, kde sem tam sprchne. Take podle mapy jsme opustili nas tolik oblibbeny jizni rovnikovy proud a vjeli jsme do kralovstvi jizniho rovnikoveho protiproudu. Ten nam prinasi teplejsi vodu - hura na koupani a myti, ale je v nem podstatne mene ryb a hlavne nas obira a pul uzle, nekdy i cely uzel. A to je za den 12-20NM!

Nase trasa se ted podoba hadu ci hadici, jak se neustale toci vitr kvuli prehankam. Klickujeme jako zajic pri honu. Pilne se snazime ulovit nejakou rybu, ale meli jsme jen tri zabery v noci. Kloudba dobra ryba zadna. Dvakrat se nam chytila oskliva a nedobra pamakrela hadovita (gempylus serpens). To je dlouha ryba s velikymi zuby. Nocni lovec. Jak jsme si precetli v odborne literature - v idiotech, tak chutna presne jak vypada, tedy nedobre. Takze jsme ji vratili do more. Vcera v noci se nam pro zmenu chytil Kalmar, tedy Olihen. Nektere druhy dorustaji az 20m. Lovi take v noci. Ten nas byl pomerne velky, asi 30 cm. Pluval po nas inkoust. Podarilo se nam ho ziveho vratit do more, ale jestli se chyti dalsi, tak uz zkonci na panvicce.

Prozatim vas z Oceanu zdravi posadka Perly

08*54.90S:130*26.471W UTC1902 2013/05/31

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Dva tydny za na nami a druhy den temer bezvetri ....

Domu zdravi pro zmenu motorova lod Perla Alba ... ano, vitr prave zcela zmizel, pripadne se toci kolem kompasu dokola a na to se zkratka plout na plachty neda. Predpoved je takova, ze jeste zitra budeme bez vetru a v patek by se melo rozfoukat a to by nas melo dofouknout az Markezy. Pokud to probehne takhle, tak bychom mohli kotvit u Atuony na Hiva Oa uz v utery. No ale jsouc vydani na milost Oceanu a jeho vrtochum, budeme si muset jeste ten necely tyden pockat a mezitim trepelive jachtarit.

Presto, ze se uz moc tesime na Markezy, tak se mame velmi dobre. Vcera jsme den bez vetru vyuzili k udrzbe, uklidu, odsolovani a pak take koupani a zkrabani mekysu z lode. Uz jsme meli na zadi uplny tropicky utes. Voda je tady upraostred oceanu neprosto neuveritelne cista. Nepamatuji se, ze bych se byl kdy koupal v takhle ciste vode. Podle me je tady viditelnost pres 30m. Kdyz se clovek kouka kolem nevidi nic, jen modrou hlubinu. A vlastne je tady hrozne zajimavy plankton, takove pruhledne zizalky, vetsi, mensi, vypadaji jako model DNA. Skoda, ze to neumim vyfotit. V noci to musi byt prave to, co tady neskutecne sviti okolo lode.

Kdyz uz jsem u vecera, tak mesic uz vychazi dost pozde a nez vyjde, tak je videt hvezdna obloha. A ta vam je tady opravdu nadherna, tolik hvezd ... vcera jsem si sundal biminy, lezel jsem a koukal na hvezdy, bylo to uplne magicke. Dnes je bohuzel zatazeno, takze z hvezd moc nebude.

Dnes jsme rano vypnuli motor a cely den jsme ve slabem vetru a na Oceanu podobnem jezeru plachtily na genaker, to byla superparada. A taky jsme ho konecne vyvetrali. Moc ho tady nepouzivame. Budto je moc silny vitr, nebo jsou prilis vekle vlny ... dnes to bylo ale super a diky genakru jsme byli az do odpoledne schopni drzet 5 uzlu i kdyz foukalo jen 7-10.

Zitra mame jeste v planu napect, prelit naftu z kanystru do nadrze, abychom byli pripraveni na zbytek plavby a pak uz budeme cekat na vitr, az se ukaze a my napneme plachty a vyrazime ke brehum Markezskym.

Z Perly zdravi Petr, Paja a Wolf, toho casu na dovolene.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Den 14. - vitr zmizel ..... rybareni na draka a hvezdna obloha

podle predpovedi dnes behem dne zeslabl vitr pod 10kt. Nam se zatim dari plout asi 4kt kupredu na genu, ale obcas prijdou vlny od nikud a placani je nervy drasajici.

Neklesame ale na mysli, Paja dnes zase napekla, cteme si nahlas z knizek, delame drobne prace. Plout pomalinku timhle velikym Oceanem je vlastne nova zkusenost. Kdyz neplaca plachta, tak je to vlastne prijemna zmena, odpocinek, pohoda. Pro zmenu nemusim myslet na nase kormidlo ... Nejak se nam vyhybaji ryby, dnes jsme meli jeden zaber, ale nezasekla se. Tak snad zitra. Uz nam dosly zasoby z mrazaku.

Mesic byl pred tremi dny v uplnku a ted zacal vychazet kazdy den o neco pozdeji. Ted jsem s uzasem pozoroval nocni oblohu. Na zapadni strane byla videt kunjunkce Venuse, Jupitera a Merkuru (byly ulne u sebe). Na jihovychode je videt Saturn, na jihu jizni kriz, pred nami uzasne blikajici Sirius. Mlecna draha je neskutecna a v nadhlavniku lze pozorovat ruzne mlhoviny a shluky hvezd. Je to vazne nadherne.

Jdu nastudovat nejnovejsi predpoved, abychom vedeli, jestli si muzeme dovolit motorovani nez nam zacne foukat.

Pozdravy domu do Ceska posila odhodlana posadka plachetnice Perla Alba

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Blizime se k druhe uplute 1000... trinacty den preplavby

Zdravime srdecne domu.

Sviti nam na plotru HIVA OA 1100NM, to znamena, ze nekdy v noci budeme mit za sebou druhou tisicovku mil. Doposud nam Ocean i vitr velice praly a tak jsme ty dve tretiny cesty urazili za necela dva tydny, to je super.

Jenze pri pohledu na predpoved mi nam uz zase tak ejchuchu neni. Jak bych si tentokrat pral, aby se nevyplnila. Predpoved totiz rika, ze nas ceka az do patku velmi slaby nebo zadny vitr ... Zaroven jsme prekrocili nejakou pomyslnou caru a proud se mirne otocil proti nam, coz zveda vlny. Ty pro jistotu prichazeji ze tri stran, tak kdo z vas nekdy plul, tak si dovedete predstavit tu Matejskou pout, koletoce a houacky a horskou drahu dohromady.

Ale drzime se statecne. Stejne tak se drzi nase kormidlo, tedy alespon doufam, ze to tak je. Jedeme nasi oblibenou konfiguraci plachet - jen gena a stale se drzime kolem 6 uzlu. Za vcerejsek jsme upluly 147NM.

Nase zname lode, ktere jsou uz pred nami jsou v motorovaci vzdalenosti od Markez, lhal bych, kdybych rikal, ze jim nezavidim, nam k tomu zbyva asi 600NM. Je tady rada lodi s mensimi nebo vetsimi prusvihy, ale zda se, ze vsichni zvladaji a jsou si pripraveni pomoc. To musim rict, ze je super. Jachty si vzajemne nabizi naftu, nebo jinou pomoc.

Myslel jsem si, ze me to bude stvat, ze budeme ve spojeni s jinymi lodemi, ale naopak, tesim se kazdy den na zpravy od nekoho z nich, jsou to vesmes skandinavske nebo nemecke lode, super lidi, rodiny s detmi nebo pary, nebo i profici.

Tak posilame domu mnoho Oceanskych pozdravu,

posadka Perly.

POS 07°42.183'S:120°31.677'W @ 2013/05/26 1530 UTC

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Emaily na lod ...

Zda se mi, ze nam mozna nechodi vsechny emaily na nasi satelitni adresu perla.alba(zavinac )perloviny. cz. Tak jsem vam jen chtel napsat, ze, pokud napisete, tak na kazdy jeden email, byt treba jednou vetou odpovim. Pokud vam odpoved do dvou dnu nedorazi, tak to poslete znovu. Lze pouzivat i formular, co mame na webu, ale v minulosti to z nej take ne vzdy dorazilo. Pokud posilate neco extra duleziteho poslete mi i upozorneni zadarmo jako SMS na satelitni terminal a to na adresu

870772396138(zavinac )message.inmarsat.com Posila se bez hacku a carek prvnich 160 znaku v tele zpravy.

Z Ticheho Oceanu zdravi,

Posadka Perly

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Mame za sebou za 9 dni a 4 hodiny 1500NM, to je polovina ....

dnes jsme upluly myslenou polovinu vzdalenosti z Galapag na Markezy, zbyva nam v tuto chvili uz jen 1470NM. To je skvele. Vitr se nam dnes stocil na vychod, takze jsme poprve sahli na plachty. Sundali jsme hlavni plachtu a genu dali na pen, abychom mohli drzet kurz na zadni vitr. Ma se to jeste trochu stocit, takze pak vyndame i kosatku. Rychlost nam odhadem poklesla asi o pul uzlu a bez hlavni plachty to podstatne vic kyve. Rychle jsme si vzpomeli na preplavbu Atlantiku a nase snidane na nekolikrat.

Hlavni plachtu jsme sundavali i proto, ze se nam zacalo rozdirat refovaci lano. No Je to v podstate neresitelne, protoze je to v miste, kde lano vstupuje u stezne do rahna a at vymyslime cokoliv, vzdycky se tam bude drit rak dlouho, az se predre. Je to u automatickeho 1. a 2. refu. 3. ref je udelany jinak a tam ten problem neni. Pro ted to udemam tak, ze lano malinko zkratim, aby se priste drelo o kousek dal a v zime, az budeme sundavat plachtu na udrzbu, tak budeme muset koupit nova lana a pocitat z velkou rezervou, aby se dala zkracovat.

Libi se mi definice plavby na plachetnici - cruising (ja pro to nemam cesky vyraz) je provadeni udrzby lode na exotickych mistech. Ano, vlaste porad jen vymyslime, kde budeme co na lodi delat, udrzovat, opravovat .... Na Galapagach jsme jednou nastoupili do vodniho taxiku smerem na sous. Ten vyzvedaval jeste z vedlejsi lode mladeho kluka ze Svicarska. Dali jsme se do reci, zrovna se mu v noci utrhla kotva a tak ji musel jit hledat atd. Ten klucina toho mel zrovna dost a uplne se rozohnil, ze tohle jachtareni je fakt des, ze je jenom otrokem lode, porad same problemy a ze to vubec neni dovolena, jak si ji predstavoval. Jen dodavam, ze byly s manzelkou take na ceste kolem sveta na podobne velke plachetnici. Nerikal jsem nic, ale v duchu jsem mu velice rozumnel ...

Jenze kde uvidite skakat manty do vzduchu, kde potkate stado delfinu, kde uvidite hvezdy, jakona dlani, navstivite tolik mist ... lod je proste dobry zpusob, jak poznavat prirodu a svet ... i kdyz je to pracne :-)

Nase kormidlo se zatim drzi beze zmeny. Ted, jak plujeme na zadni vitr a i vlny se trochu stocily z vychodu, tak to boucha myslim min. Vlastne, kdyz se na to nesoustredim, tak to neni slyset.

Jdu zkontrolovat pocasi, vypada to pristi tyden na bezvetri, skoro 5 dni ..

Z Ticheho oceanu zdravi

Petr a Paja

06*35.20S 114*25.99W UTC 0308 20130523

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Dalsi dva dny, zitr budeme v polovine ... problem s kormidlem

.. zitra budeme mit za sebou v rekordnim case prvni polovinu vzdalenosti. Podminky jsou stale stejne, fouka jihivychodni vitr 15-20, more je vetsinu casu primerene, jen asi dvakrat za den se rozbije a trochu skaceme, trva to hodinu nebo dve, pak je to zase dobre. Celkove je to ale doposud nejpohodovejsi preplavba. Predpoved zatim vypada tak, ze by nam melo foukat do zacatku pristiho tydne, pak nas bude asi dva nebo tri dny trapit slaby vitr, pak se zase rozfouka a dofoukne nas to snad az na Markezy. No ono se tomu da verit na max. 5 dni dopredu, takze se jeste uvidi.

Lode, ktere pluji povetsinou pred nami, si vedou take dobre. Dve tedy hlasili ztratu genakru resp. spinakru behem prehanky, ale vazne problemy nikdo nema. Je fajn, ze clovek vi, ze nekde jsou dalsi lode. Piseme si zhruba kazdy druhy den polohu a popis podminek.

My jsme zatim pluli bez jedineho problemu, az vcera jsem vzadu zaslechl divne nepravidelne bouchani. Cely den jsem hledal, kde nam co boucha, az v noci mi to nedalo, tak jsem vyndal vsechno ze zadni batisty, vlezl tam a potvrdilo se mi, co jsem bohuzel tusil. Bouchani je od kormidla. Konkretne boucha hridel kormidla, jak se do kormidla opiraji bocni vlny. To me rozhodne nenaplnuje zadnou radosti. Konsekvence si dovede jiste domyslet. Tak jsem se zacetl do chytrych knih a rano jsem volal Vladovi Bezecnemu do Bemexu, co si o tom mysli. Rekl mi, ze ve spodni casti je kormidelni hridel ulozena v mosaznem oblozeni a zhruba jednou za tri roky se musi, kdyz je lod vyndana z vody, vydlabat stahnout a znovu vratit na misto a zadelat sikaflexem. Takze asi se po nasi dlouhe plavbe osazeni uz trochu vytlacilo a proto to boucha. Podle Vladi to vlastni kormidlo a jeho funkci nijak neohrozuje. No moc na vyber nemame, nez tomu verit, moznost opravy na mori je totiz nulova. Doufam jenom, ze nam vydrzi dobre podminky a nebude se to zhorsovat, abychom nemuseli menit trasu.

Bohuzel prvni moznost, kde vytahnout lod z vody je na Tuamotech na jednom z atolu maji jerab. Nechce se mi odkladat opravu az na listopad, takze v lete pujdeme na Tuamotoech na tyden z vody a budeme opravovat oblozeni kormidla :-( Alespon budeme moc vylepsit vstup vody pro odsolovac. A byt na suchu na krasnem Atolu Atapaka neni zase tak spatne.

Jdu tam zrovna psat, kolik nas to bude stat a jestli nas budou v srpnu schopni zvednout.

Tak z 06*03.23S:112*04.65W posadka Perly.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Mame za sebou vice jak 1000NM za 6 dni ... more ma 34,4, to jsem necekal

Kaoha z Oceanu, uz jen 1940NM on Hiva Oa!

Sedmy den zatim probiha jako posledni 4 predchozi. Za vcerejsek mame dalsich 183NM za 24 hodin.

Asi bych mohl vysvetlit, jak to vlastne merim. Ono to s rychlosti lode neni tak uplne jednoduche. Merime tady rychlost lode proti vode,ta je velmi promenliva a meri se pomoci vrtulky na dne lode. Pak je pro nas dulezita rychlost proti dnu, to jest soucet vektoru naseho pohybu vodou a vektoru pohybu vody samotne, to jest nejcasteji proudu. Ta se meri pomoci GPS poloh a zkratka je SOG. Je presna a take je promenliva. Potom nas zajima rychlost jakou se priblizujeme k cili, tedy WMG, to jest, jak se blizime tam, kam chceme. No a tam je trochu hacek v tom, ze jaksi lod zdaleka nepluje tak uplne rovne, protoze proudy se meni, vytr se meni a do toho vlny otaceni lodi, jak korouhvickou. Takze tak nejak chaoticky klickujeme kupredu a snazime se klickovat pokud mozno na cil. Vsechno kazdou hodinu zapisujeme do denniku. Jednou za den a na Perle to je v 0700 mistniho lodniho casu zacnu novou stranku v deniku a spocimam za uplynulych 24 hodin, jak jsme se priblizili k cili. No a to je ta slavna rychlost za 24 hodin tedy od 7 do 7. Nase lod obvykle pluje v podobnych situacich kolem 130-160NM za 24 hodin. Pro planovani pouzivam 120NM a pro vypocet rezervy pouzivam 100NM za den. To odpovida WMG prumerne 5 resp 4,17 uzlu (NM/h).

Jak vidite, tak 3 dny po sobe mame najezd vic jak 180, takze letime jako strely. Krome toho, ze prumerna rychlost je skoro 8 uzlu, tak chvilemi letime pres 10. a to vam povidam, to je uz peknej rachot. Lod se ale tvari, ze ji to moc nevadi. Mame 2 ref na hlavni plachte a celou genu, vsechno se zda byt v poradku.

Jinak tu je jen siroko daleko ocean, obcas tady letaji z vody hejna letajicich ryb. kazdy den posbiram nejakou po palube a od zacatku mame kazdy den rano na palube take nekolik malych olihni, kalamary. Vypadaji dost vysusene, tak jsem se jeste neodhodlal je hodit na panvicku, ale jakmile najdu nejakou cerstvou, tak budou kalamary, to je jasne.

Trochu me prekvapuje, jak je tady teply ocean. Ted ma treba 34,4 stupnu. Uz na Galapagach jsem si rikal, ze tech 23, 24 a nekdy take 28 je dost tepla voda s ohledem na fakt, ze bychom meli byt omyvani bohatym a studenym proudem Peruanskym (Humboltovym). Kdyz jsme se vzdalovali od Galapag a byli blizko rovniku, tak nas zapadni silny proud nesl nasim smerem a more melo 23, 24. Pak najednou behem hodiny, bylo to myslim ctvrty den melo more 29,30 a vic. Proud je ted mnohem slabsi a nebo dokonce vychodniho smeru. Ale 34 je vazne hodne. Zajimalo by me, jestli neni nahodou El Nino, tedy situace kdy se zmeni smery morskych proudu v jiznim tichem oceanu s mnoha dusledky pro klima na vice jak pulce zemekoula. Existuje na to nekolik webu, jak v Americe, tak v Australii, kde to stale sleduji a pomoci souhrnneho indexu SST umi rict, jestli El Nino je nebo neni. El Nino by pro nas moc dobreho neprineslo a ne jen pro nas. Kdyz byste to nekdo umel zjistit, tak by me to moc zajimalo.

No a jinak lenosime, dobre jime a hodne studujeme Markesy a zbytek oceanie, abychom byli dobre priptaveni. Uz se tam strasne tesim, je to uplne uzasne misto s historii sahajici daleko za rok 1500 pred kristem. Uz tehdy Polynesane umeli na svych obrich kanoe plout po oceanu a co vic, umeli se i vratit zpatky, tisice NM daleko. Kazde souostrovi a casto i kazdy ostrov v tichomori ma svou jedinecnou kulturu, ktera si v mnohem nezada s civilizacemi jihoamerickych indianu nebo starych Egyptanu. A my tam uz za par tydnu budeme a uvidime to na vlasti oci ... jen ta Francouzstina mi opravdu nejde ... uvidme, treba mistni jazyky budou jednodussi :-)

Apae!

PS: Me znalosti Markezstiny jsou zatim u kahoa a apae. Bystry ctenar se rychle dovtipi vyznamu techto vykriku. A neni nahoda, ze kahoa zni trochu jako aloha z Hawaie. Tyto dva narody jsou totiz pribuzne.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com