Víte jak se to vlatně čte? ka-óha, s přízvukem na ó. Dneska jsme jeli stopem do Taiohae, hlavního to města a cestou zpátky jsme dostali lekci Markézštiny. Stopování tady je hrozně jednoduché, auto vám zastaví samo ne jen pozdravíte, když projíždí okolo a uděláte ten bezradný výraz a oni vás ochotně vezmou ...
Předpověď stále ukazuje silný vítr ze směru Hiva Oa a to nejméně do pondělka. Tak jsme se rozhodli udělat si výlet do cca 40km vzdáleného Taiohae, kde je kancelář Tahiti Air a zeptat se na možnost změny letenek pro kluky na Nuku Hiva místo na Hiva Oa. Vstaly jsme v 0530 místního času. Svítá v 0545, slunce vychází v 06. V 6 jsme tedy nasedali do člunu a s téměř vrcholícím přílivem jsme se vydali na břeh. Pak přes sedlo asi hodinu džunglí do vedlejší zátoky a do vesnice Hatiheu. Odtud vede silnice přes Taipivai napříč celým ostrovem přes hory do Taiohae. Tam jsme vyskočili z auta po deváté.
Když jsme tak pochodovali džunglí a otevíraly se nám nádherné pohledy na Anaho i Hatiheu, otevřeli jsme si kokos a nasbírali mango, tak jsem si uvědomil, jaké máme štěstí, že tady jsme.
V Taiohae jsme pochodili tak nějak Polynézsky. Usměvavá paní nám lety našla a pak nám řekla, že naše lety jsou koupení přes Air France a tak musíme změnu provést přes ně ... no jo no, poslal jsem mail do Čech, tak uvidíme, jak to dopadne. Když by to nešlo, tak v pondělí vyplujeme. Vítr se má malinko stočit a postupně zeslábnout, tak bychom to měli zvládnout.
Skočili jsme rychle na Internet, koupili bagety a po poledni jsme už zase seděli na korbě auta a míříli na druhou stranu ostrova. První dva mladí Makézani nás dovezli kus cesty i když jeli úplně jinam ... a pak se ještě omlouvali, že nás nemohou vzít až tam, kam potřebujeme.
Do Hatiheu jsme dorazili kolem druhé, je to vesnice, kde silnice končí a dál se jezdí na koni. My jsme zašli do obchodu a tam se seznámili se starším pánem, který znal Česko, Kafku a Kunderu a Hrabala a Havla ... Jeho dcera, která nám prodávla bagety je normálně doktorka v Papeete, tady jsou jen na návštěvě. Povzbuzeni tímto setkáním jsme vyrazili do údajně nejlepší restaurace na Markézách (asi taky jediné co vypadá docela evropsky). Dali jsme si Markézskou specialitu kozu v kokosovém mlíce s chlebovníkem, rýží a maniokem. Bylo to moc dobré. Markézani z masa jedí mimo ryb kozy, ty loví v horách, prasata, ty loví tamtéž a nebo pěstují doma, divoké slepice, psy (prý jen ty, co koušou) a občas hovězí.
Po vydatném obědě jsme se rozloučili, dozvěděli se, že v úterý dorazí Aranui a bude se tancovat na Marea (dávné svaté místo nad vesnicí) v Chez Yvone (ona restaurace) budou v zemi péct prase tradičním Markézským způsobem v zemi). Tak pokud tady budeme, tak tam zase půjdeme :-)
Včera byl poněkud pracovní den, dopoledne jsme byli pro banány a zeleninu na farmě ve vedlejší zátoce, pak jsme vozili vodu, Pája prala. Večer jsme potom byli na návštěvě na lodi Geronimo. Dva francouzy s dětmi. Plují tak nějak celý život, děti si pořídili v Nové Caledonii, kde se na deset let usadili a pracovali v IT a pak i s dětmi vypluli obeplouvat svět.
Zítra budeme asi zase pracovat a znovu chci jít zkusit nafotit manty, co se krmívají v kanálu mezi útesy, když přichází příliv. Vídáme je tam každý den odpoledne.
Ze zátoky Anoho zdraví,
Posádka Perly.
Žádné komentáře:
Okomentovat