Další fotky na webu ...

Právě nahrávám na web další fotky. Jednak jsem tam už dal nějaké fotky z Tahaa a Coral Gardens (nečekejte žádnou superparádu, bohužel byla špatná viditelnost). A znovu nahrávám potápění na Bora Bora včetně citrónových žraloků ... tak se můžete podívat.

Kotvíve, tedy jsme vyvázaní na mooringu na východě ostrova Tahaa u restaurace Hibiscus. Mají tady Internet, tak tady sedíme jako tři tydýti a Internetujeme ... Odpoledne jsme se byli podívat na vanilkové farmě. To bylo velice zajímavé, příjemné a voňavé.

Zítra se ještě poplujeme podívat na sever ostrova a pak se uvidí. Kluci by tak rádi něco chytili a zatím nemáme štěstí, asi zkusíme přece jenom ještě vyplout ven na oceán za rybařením.

Zdravíme z Tahaa,

Posádka Perly

Citronovi zraloci na Bora Bora, dnes uz jsme na Tahaa

Vcera jsme s naplnenymi lahvemi vyrazili na vnejsi utes u prulivu do laguny na Bora Bora. Snadno jsme nasli misto, kde mistni vozili turisty a kam jezdi i potapecska centra. Je to misto zname vyskytem zraloka citronoveho.

Ani to tak ze zacatku nevypadalo, utes byl velice zivy, ale pouze male rybky. Jak jsme ale dopluli na misto, kde byly na bojich male lode s turisty, tak se objevili i zraloci. Nejprve nasi znami cernocipi, ale pak najednou koukame, ze u dna nedaleko od nas plave velikansky zralok citronovi. Ti uz se nas nebali, byli zvedavi, takze jsme si je mohli prohlednout velmi zbliska. Zvlast pri ponoru s Jonym jsme si primo pod nasim clunem mohli prohlizet dva slusne kousky. Na tomto miste jsou zraloci na lidi zvykli a k incidentum tam nedochazi ... alespon to jsem si v duchu porad opakoval. Zraloci byli ale uplne klidni plavali pomalu u dna kolem nas, tak jsme udrzovali ocni kontakt, nedelali zadne rychle pohyby a uzivali si moznosti videt tyto uzasne tvory v jejich domovskem prostredi.

Na noc jsme zakotvili pred Hiltonem a zkusili znovu najit rejnoky. To se nam nakonec povedlo, ale byla tak spatna viditelnost, ze jsme to nakonec vzdali. Dnes jsme hned po ranu prepluli na ostrov Tahaa. To je ostruvek sdilejici stejnou lagunu s Raiateou. Narozdil od vetsi Raiatei je Tahaa mene navstevovana a tak si uzivame temer samoty v hluboke zatoce na zapade ostrova.

Po obede jsme sly snorchlovat na misto, ktere se jmenuje koralove zahrady. Je to pruliv mezi dvema malymi ostruvky k vnejsi bariere. Ten je velmi melky a doslova plny koralovych hlav, ktere tvori takove bludiste plne koralovych rybek. Najdete tam celou encyklopedii. Dve hodiny jsme se pomalu proplouvali mezi koraly v teple vode a nechavali se doslova ozobavat od rybek. Bylo to velmi zajimave. Meli jsme trochu smulu, ze byl zrovna odliv takze nebyla nejlepsi viditelnost, i tak jsme ale videli dost.

Zitra budeme poracovat na vychod do dalsi zatoky. Tak je zachranna stanice pro zelvy a zrejme dojde i na vylet na vanilkovou farmu.

Zatim pozdravujeme,

Petr a zbytek posadky Perly

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Čistící stanice pro manty v laguně

Manta je největší z rejnoků. Podle knížky, kterou tady máme dorůstá až 670cm a 1400kg. Živí se zooplanktonem, podobně jako velryby. Dělá to tak, že plave a filtruje vodu bohatou na plankton. Vidět tyto nádherné živočichy pod vodou je vždycky veliká radost. Je úžasné, jak pomalu plují pod vodou.

My jsme měli už možnost vidět manty mnohokrát. Většinou byly velké kolem 2,5 nebo 3 metrů. Na galapágách jsme viděli veliké 5 metrové. No a včara a dnes jsme po delším pátrání konečně uvnitř laguny na Bora Bora našli jeden kanál, kde jsou podvodní čistící stanice, kde si nejenom tito obři nechávají od malých pyskounů čistit pokožku i velikou hubu. Jsou tam každé ráno a opravdu to nebyly žádní drobečci. Samo místo, kde čištění probíhá bylo krásné, nádherný velice zdravý a rozmanitý korálový útes. Poměrně čistá voda. Dnes ráno jsme viděli asi 7 velikých mant, jak krouží pomalu nad útesem a malý pyskouni se činili a ozobávali, jak je mohli. Já jsem měl s sebou i lahev, takže jsem se mohl k mantám přiblížit velice blízko, nebáli se a nechali se fotit, byly na dosah ruky.

Včera jsme na stejném místě viděly také dvě a pak i obrovskou baracudu a samozřejmě nespočet korálových rybek. Byl to další velmi silný a zajímavý zážitek.

Zítra bychom se ještě chtěli jít potápět na vnější útes na místo, kde jsou žraloci citrónoví. Lahve už máme znovu naplněné, máme informace z potápěcího centra, takže už jen trocha štěstí. Pak už budeme muset opustit Bora Bora a vydáme se na Tahaa a Raiateu.

Pár fotek je už na webu, Internet je pomalý, tak uvidíme, co se podaří nahrát.

Z Bora Bora,

Petr

Huahini,o kultu boha ORO a cesta na Bora Bora

Chteli jsme z noveho kotviste vyrazit vyrazit na sous prozkoumat archeologicka naleziste u vesnice Maive, posvatna Moorea a prehistoricke pasti na ryby. To se nam podarilo a vylet byl opravdu uplne skvely, vyhledy na lagunu byly opravdu dech berouci.

Na jihu Huahine jsou pozustatky svatini boha Oro. To byla cerna magie, ritualy spojene s lidskymi obetmi. Oro byl buh valky a zlodeju ... a svou moc jeste uplne neztratil, protoze nam nekdo ukradl v noci oba pruty s navijaky. Kluci z toho byli znacne prapadli, musel jsem dlouho vysvetlovat, ze mistni mili lide nejsou zli ...

Pak jsme na dalsi odpoledne a noc a vlastne i dalsi den prekotvili zpatky na nase prvni kotviste do "bazenu". Znovu jsme snorchlovali, Paja byla nakoupit ve vesnici ovoce a bagety. Odpoledne jsme snorchlovali vsichni. Videli jsme zase rejnoky a vozili jsme se v silnem proudu. Vzdycky jsme jeli clunem proti proudu, pak jsme naskakali do vody a jeli i se clunem zpatky. Pokazde jsme videli neco jineho. Se Samem jsem jel snad 6 x.

Na Bora Bora jsme vypluli v noci, presne o pulnoci. Mesic nam svitil a foukal nam slaby priznivy vitr. Takze za usvitu jsme proplouvali kolem ostrova Tahaa a kochali se pohledy na Bora Bora. Uprimne, kdyz jsme vplouvali jedinym prulivem do laguny, tak jsem si rikal, jestli bychom se nemeli hned otocit ... v lagune kotvil obrovsky cruiser, vsude domeckove hotely .. disneyland ... no ... ale propluli jsme na jih laguny a zamirili uzouckym kanalem do slibne vypadajici laguny ... barvy a cistota vody nas okamzite dostala. Zakotvili jsme uplne samotni v nadherne ciste blankytne modre vode, pod nami pisek a pred nami pohled na vnejsi utesovou barieru a obrovske vlny, ktere se tam lamaly. Uz kdyz jsem byl zkontrolovat kotvu, tak jsem videl obrovskou mantu jak pomalu plachti vodou jen kousek od nasi lode. Bora Bora s z nuly mela najednou plny pocet bodu. Pri snorchlovani jsme zjistili, ze utety jsou pomerne v dobrem stavu a pak jsme nasli misto, kde bylo obrovske hejno rejnoku Eagel Rayu, mych velkych oblibencu. Byl jsem nadseny a dryhy den jsem tam hned vyrazil s lahvi. Mel jsem stesti nasel jsem je na stejnem miste jako predchozi den odpoledne. Byl jsem nadseny v jednu chvili jsem se ocitl uprostred jinak velmi plachych velikanu. Byli vsude, snad padesat nebo vic, nejvetsi, ktere jsem kdy videl a uplne z blizka.

Na VHF jsme zaslechli komunikaci nasich kamaradu ze Supermolli a Felice. Tak jsme se na druhy den a to bylo vcera vydali nadhernou a zajimavou cestou lagunou kolem ostrova na kotviste, kde stali. Cesta byla vazne uzasna, misty se kanal klikatil mezi utesy, pod kylem jsme meli jen pul metru a utesy byli od obou boku jen par metru. Samik byl na stezni a pres vysilacku mi rikal doprava a doleva .. zvladli jsme to uplne perfektne a doplili na krasne misto s plazi a opet zakotvili na 3 metrech bileho pisku. Se vsemi jsme se videli, Marcus a Nikol byli u nas vecer na lodi.

Dnes jsme uz zcela cilene zacali hledat nejvetsi z rejnoku - Manty. Vytipoval jsem nekolik mist po ceste a nyni stojime opet pred domeckovym hotelem na bilem pisku nedaleko jednoho z nich. Nasli jsme kanal s prekrasnymi zdravymi utesy a co ... nasli jsme manty. Zatim jsme videli jen tri, ale zitra rano jdeme znova a verim, ze jich uvidime vic. Dokonce jsem znovu sel v podvecer pod vodu, ale uz jsem toho moc nevidel, snorchlovani bylo lepsi.

Zitra po koupani s mantami budeme pokracovat zpet k prulivu, zkusime sehnat nejake dive centrum, kde by nam naplnili lahve a mame v planu proverit moznost potapeni na vnejsim utesu na miste, kde jsou zraloci citronovi a zdravy utes.

Krome nadherne laguny jsme z Bora Bora zatim nic nevideli, mozna zitra podnikneme vylet do Disneylandu pro bagety a snad konecne najdeme Internet. Je to tady krasne, ale bez lode si to tady nedovedu predstavit, to by nas asi nebavilo. Domeckove hotelove komplexy vypadaji krasne, luxusne. Nicmene asi tretina je zavrena a chatra. Tak uz jsme sdileli modrou lagunu s hosty z Hiltonu, Intercontinentalu, Meridian, Four Seasons ... Zavidim jim jen bohate snidane a vecer ... nam se nejak pomalu krati zasoby, naposledy jsme nakupovali v obchode vlastne na Tahiti -:)

Tak snad jsem dohnal vsechno, co jsem ted s psanim zanedbal,

z Bora Bora zdravi posadka Perly.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Faie - Perlova farma, modrooci uhori

Ioarana!

Vcera odpoledne jsme prekotvili o 2nm severneji blizko k zatoce Faie proslule tim, ze v mistni ricce jsou krasni modrooci uhori. Ty tam jezdi krmit turiste makrelami z plechovky. Vesnice Faie je prevazne rybarska a zemedelska. Misti byli, jako na ostattnich mistech velice mili. Cestou na clunu do zatoky jsme uvideli na brehu rybarsky dum a rybare, ktery prave porcoval obrovskeho marlina. Dojeli jsme se podivat a odjizeli jsme s 2kg masa za 200kc.

Uhore jsme skutecne nasli, meli opravdu modre oci a byli pekne velci alespon 1,5m. Cestou zpatky jsme se ptali deti a mistnich, jestli maji obchod, bagety nebo neco, vsechno bylo uz zavrene. Kdyz uz jsme odjizdeli, tak se za nami ozvalo volani a na brehu byla holcina na kole a mavala na nas domacim chlebem. Rekla nam, ze je jejich domaci, odstrcila clun a zamavala ....

Na lodi jsme si na grilu udelali marlina, slunce zapadalo a krome priboje jsme slyseli jen obcas stekat psi ze brehu.

Pred vyletem do vesnice jsme snorchlovali v prulivu. Bohuzel odliv byl v plnem proudu a prinasel s sebou vodu ze zatoky, takze nebyla moc dobra viditelnost. Misto je to ale bezesporu velmi bohate na ryby a zivot, utesy byly nektere hezke, jine mrtve.

U lode jsme zkouseli hloubkove ponory na nadech a musim se pochlubit, ze jsem se posunul opet hloub a pokoril 20m. Neni to ve svete freediveru mnoho, ale uz to byl zajimavy pocit stoupat dlouho vzhuru za svetlem.

Dnes se chystame na vylet na breh, nedaleko jsou rozsahla archeologicka naleziste a kralovske sidlo Maeva. Odpoledne se chceme presunout zpet na vcerejsi fantasticke kotviste.

V patek v noci chceme preplout na Bora Bora za dalsim dobrodruzstvim.

Z Huahine zdravi

posadka Perly

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Hauhine Iti ... modra laguna

Ioarana!

.. vcera jsme pripluli na Huahini. Vybrali jsme si vychodni pobrezi a misto jsme si nasli podle jednoho zdroje mezi malym ostruvkem a Huahihi Iti. Vypada to rady asi takhle. Stojime samotni v tyrkysove lagune. Kotvime na 3,5 metrech na bilem pisku v kristalove ciste vode. Hladina je jako zrcadlo. Kousek od naseho kotviste jsou koraly, v cele lagune se prohaneji Eagel Rayove. Na brehu jsou male domecky a policka mistnich. Ti krome drobneho zemedelstvi provozuji rybolov, hlavne z kanoji a nebo se potapeji a harpunuji.

Nadhera, ktera nas obklopuje je dech berouci. Vcera byl veliky mesic, kdyz zaslo slunicko, vysel a byl jako druhe slunce. Mlcely jsme po celem odpoledni ve vode a vstrebavali krasno.

Posilame pozdrav z Huahihi,

Posadka Perly.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

Vyrážíme na Huahine ...

... a doplout bym měli zítra dopoledne. Včera i dnes jsme šnorchlovali, koukali znovu na Keporkaky ... nádhera. Právě se připravujeme na odplutí, poplujeme přes noc a zítra bychom měli být na Huahini. Vítr má být mírný a příznivý, moře klidné, úplně byl včera, tak se na plavbu docela těšíme.

Z Cooks Bay zdraví,

Petr

Cesta na Moorea - šnorchlování s keporkaky

Včera jsme hned po ránu odvázali Perlu z Bójky a za svítání vypluli průlivem Taapuna na úplně klidný Oceán. Poprvé jsme viděli Tichý oceán opravdu tichý a klidný. Kluci samozřejmě hned nahodili a já jsem si říkal, že je ideální den, abychom konečně viděli velryby, které se v oblasti Společenských ostrovů každorožně v tuto dobu shromažďují. 

Museli jsme celou cestu motorovat, protože nefoukalo a opět jsme nic nechitili, ale ..... Když už jsme připlouvali k průlivu do zátoky Oponuhu na Moorea tak vidíme najednou turistické lodě a ... a Keporkaky. Za chvíli byl už člun na vodě a posádka, bohužel beze mě, kapitán musí zůstat na lodi, vyrazila na zoologický průzkum. Jak jsem už psal, tentokrát byl oceán tichý, takže bylo možné jet na člunu i takhle venku. Opravdu se podařilo, že všichni šnorchlovali s Keporkakem, byla to Samice s odrostlým mládětem a účastníci mají jistě zážitek na zbytek života. 

Jsem hrozně rád, že to kluci Pája a Vlasta mohli viděli, ta moje velryba, ta na mě ještě čeká v oceánu, já jsem musel zůstat na Perle, bylo to už blízko beriéry a bylo nemyslitelné, abychom jeli všichni. Alespoň jsem viděl kaporkaka, jak  vyfukuje, jak plácá ocasem a pak i vyskakuje z vody.  Místní agentury pořádají výlety a šnorchlování s velrybami běžně, na místě bylo asi 4-5 takových turistoických lodí. Navíc jsme si nastudovali důkladně, jak bezpečně pozorovat velryby ze člunu a šnorchlovat s nimi. Fotky bohužel nemáme, byla to příliš rychlá akce a foťák nebyl připravený.

Kotvíme tentokrát téměř sami v takové díře mezi útesy, velmi hezké místo. Odpoledne jsme ještě hodně šnorchlovali. Já jsem viděl několik velikých eagel rayů. ůtes je tu bohužel poničený hurikánem, přesto je tady toho k vidění dost.

Dnes jedeme na rejnoky a já mám zálusk, vydrží-li počasí, že bych se šel potápět na vnější útes, má tady být několik druhů větších žraloků, viděl jsem tam delfíny a třeba budu mít mega štěstí a bude tam zase nějaký keporkak :-) V pondělí se budeme pakovat a pozdě odpoledne se přemístíme se na Huahini. Budeme někde ve východní části lagun mezi Huahini Nui a Iti.

Pozdrav od Keporkaků zasílá

Petr a zbytek posádky.