Translate

21 července 2012

Lipari, Lipari

Uz jsme 4 den na Liparskych nebol-li Eolskych ostrovech. Mame za sebou dva dny na Vulcano, kde jsme se koupali v sire i potapeli u nadherne podmorske hory. Dale nejvetsi ostrov Lipari, kde jsme probehli mestecko. Dokoupili nejake potraviny, vodu. ZAcali jsme resit vymenu motoroveho oleje. Zatim mame olej a dva filtry, ktere ani jeden nejsou stejne, jako je tam ted.

V tuto chvili mirime na Stromboli. Dnes bychom chteli vystoupit vecer na vrchol sopky a pozorovat vyrony magmatu ze zhavych kalder. Vcera vecer, kdyz jsme kotvili v pemzove zatoce u Lipar, tak jsme videli i na tech 40km jasne vybuchy a rozhavenou lavu nad vulkanem. kotvit budeme na SE okraji ostrova.

Postupne napisi vic, vim, ze jsem to ted trochu sidil.

P.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

18 července 2012

Z Katanie do Taorminy smerem do Messiny

vcera rano prileteli nasi s klukama. Dorazili taxikem z letiste. Potom, co jsme je ubytovali, tak jsme s klukama vyrazili do mesta na trh. katanie pusobi velmi spinavym dojmem, protoze nedaleka Ethna neustale chrli cerny sopecny prach, ktereho je mesto plne. Proto tam jsou asi ulice i domy cerne a usmudlane.

Trh byl ovsem uzasny. Velikanske prostranstvi a prilehle ulicky byly plne stanku se vsim moznym. Ovoce a Zelenina, maso, ryby, syry, koreni. My jsme sli samozrejme pro ryby. Meli vsude velikanske mecouny a tunaky. Pro nas pan nacal noveho asi 1,5 metru velkeho mecouna. Vykuchal ho a pak nam nakrajel 6 platku. Meli jsme ho i s tunakem k obedu, mnam. Syry, ovoce a hlavne zelenina byly vynikajici. Stejne caprese pripravene z uplne cerstve mozarely, vonavych rajcat a cerstve bazalky je fakt proste vynikajici.

Pred obedem jsme vyrazili na Taorminu. Cekalo nas 20nm. podruhe nas vyskolil mistni termicky vitr (jak jsme se pozdeji dozvedeli). Opet poryvy az 25, neprijemne vlny. Mamce nebylo dobre, takze jsme byli vsichni radi, kdyz jsme Perlu vyvazali pod Taorminou na bojku. Ano bojku, v zatoce totiz kotvilo par lodi a pak na jedne strane byly boje. Moc se mi nechtelo stat na kotve v silnych poryvech, tak jsme jeli na bojku. Cena 50e me trochu prekvapila. S odvozem na autobus do Taorminy nas to stalo 70e. Bojky mel pod palcem nejaky anglan, co bydlel na jedne z lodi, ktere tam byly vyvazane. Ja jsem byl rad, ze se nemusim bat o lod, ale Paja byla trochu nastvana, ze to byo fakt drahe.

Kazdopadne jsme vyrazili do proslule Taorminy. Nestihl jsem si toho moc dopredu precist, takze dojmy z Taorminy jsou takove, ze je to velmi silne turisticke mesto, trochu architektonicky jine, nez co jsme na Sicilii videli. Popravde jsem byl trochu zklamany. Vyhled do zatoky a vubec hornata krajina okolo byly moc krasne, ale mesto samotne bylo o obchodech s prflaknutymi znackami a echt turistech.

V zatoce pod Taorminou kotvil nadherny 5-ti steznik. Krasna plachetnice byla v noci cela nasvicena, vypadala skvele. Podle rad mistnich jsme vyrazili smerem na Lipary uz v 5 rano, abychom byli za Messinou drive, nez zacne zase foukat ten neprijemny poryvovy vitr. Mesinu mame ted pred sebou a na Lipary asi 10 hodin. Snad nam Tyrenske more ukaze vlidnejsi tvar nez severni Jonske.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

17 července 2012

Ze Syrakus do Kat=?ISO-8859-1?Q?=E1nie n=E1m Messina uk=E1zala svoji drsnou tv=E1?=r

na vcerejsek jsme meli naplanovanou 33nm dlouhou trasu ze Syrakus do Katanie. Normalne sest a pul hodinovou plavbu podel pobrezi Sicilie jsme nakonec pluli 10 hodin. Bylo to hrozne trapeni. Vitr az 25kn primo proti nam vlny postupne nejvetsi, jake jsme kdy zazili, silny proud proti nam. Museli jsme mit zrefovanou hlavni plachtu a kvuli tomu jsme nemohli mit biminy, takze na nas cely den parilo slunce. Stridali jsme se za kormidlem.

Plavba mela i sva pozitiva, treba skupinu delfinu skakavych, kteri tentokrat opravdu skakali z vln, nadhera. Ze zacatku jsme si take uzivali naherne velke tahle vlny, to byla fajn.

Vyskolila nas jedna vlna, kdyz jsme delali re. Meli jsme zavrena skoro vsechna okynka, ale nemeli jsme zavrena dvirka do salonu, jen zadelany vrsek. Voda sla ze pride do kokpitu a pak dolu do salonu. Prece jen jsme nektera mala okynka nechali otevrena, takze jsme meli vodu tak ruzne vsude. Vetsi skody ale nakonec nebyli. Jen uklizena lod vypada zvenku i uvnitr jak po vybuchu.

Kdyz jsme se blizili ke Katanii, tak mi doslo, ze vlny i vitr jdou do pobrezi a mel jsem strach aby v melci vode vlny jeste nenarosly a nemi jsme problem se vubec priblizit. Nakonec ale bylo vsechno dobre, vlny sly malinko bokem, takze je pobrezi a potom vlnolamy odstinily a my jsme vjeli do pristavniho bazenu. Za chvili na to k nam prijela policie, prohlidli si nas z dalky, pak prijeli bliz a ptali se, jestli jsme v poradku. Museli se na nas koukat na radaru, kdyz jsme se kolibali pred pristavem. Pak se jeste vratili, aby nam rekli, ze u jedne strany vjezdu je melcina. Mel jsem z toho veskrze dobry pocit.

No a pak jsme priprazili k molu v marine. Katanie je prumyslovy pristav. Vsude tady jsou kamiony a trajekty pro kamiony a neni to tady moc hezke. Az na jeden detail - majestatni Ethnu nad mestem s bilym oblackem na vrcholu. Krasa.

Nasi uz jsou na ceste, tedy doufam. Meli by dorazit kazdou chvili taxikem, tak se jdeme rychle nasnidat, abychom mohli vitat.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

16 července 2012

Z Malty zpatky do Syrakus, 7 v=?ISO-8859-1?Q?=ED?=tr

cesta zpatky z Malty na Sicilii se ukazala pozdeji jako mirne dobrodruzna. Vyrazili jsme s plnymi plachtami z Comina ve 4 rano podle planu. Vitr ovsem uz ne uplne podle planu foukal jen asi prvni pul hodinu od Malty a pak nic. Tak nezbylo, nez stahnout genu a pokraèovat na motor. Asi ve 12 zaèal foukat zaïák, takže hurá ven s plachtami. Dalších 4 hodiny jsme jeli na zaïák v pøíjemných vlnách s plnými plachtami. Nìkdy v tu dobu pøišel první zábìr. Ryba to ale vzala jen do pusy chvíli s tím plula a pak to vyplyvla aniž se zasekla.

Mezitím vítr pomalu zesiloval. Sicílie už byla na dohled a když foukalo už 20 a my jsme mìli stále plné plachty, tak jsem si øíkal, že je potøeba zrefovat, ale byl jsem si jistý, že a) v pøedpovìdi žádný silný vítr nebyl a za b) za prvním rohem Sicílie to chcípne a bude klid. Jenze misto toho, aby to chcíplo, tak za dalsi hodinu foukalo uz pres 30 a s vetrem se take zvetsovali vlny.

Rychlost 10uzlu, musime zrefovat, neda se nic delat. Gena sla snadno, tu umime i v nejhorsich podminkach zvladat jednoduse, ale hlavni plachta je vetsi orisek. Kombinace vln a 35 uzloveho vetru uz z refovani hlavni plachty dela silny zazitek. No nic na motor jsme otocili lod proti vetru a uvolnili výtah plachta sjela asi do poloviny stezne a pak nezbylo nez jit ke stezni stahnout zbytek dolu.Vodni trist byla vsude a hadejte co, nemeli jsme zavreny poklop od salonu a postrani okynka v kuchyni, takze jsme si udelali lehky bazen v uklizene lodi. Plachtu jsem stahl zatim, co Paja za kormidlem drzela lod proti vlnam, jak to slo. Hotovo. Mokri jsme uz zase plavhtili, tentokrat na kousek kosatky a uz jen 6 uzlu. Okynka jsme pozavirali, stejne jako poklop od vchodu. Kormiodlovani uz bylo zvladnutelne. Vitr foukal stabilne pres 30 v nárazech 36.

Za dalsi dve hodiny zacal trochu polevovat. V tu dobu nas prisli povzbudit Delfini. Ale jini nez ti mali skakavi, tihle byli opravdu velici. V prvni chvili, kdyz jsme videli jen jejich stiny ve vlnach, tak jsme nevedeli vubec co to je. Ale byli to delfini. Pluli s nami, obcas vyskocili, koukali na nas. Vzydcky mi to tak zvadne naladu, kdyz je vidim. A tihle chapici byli fakt velici, urcite hodne pres 2m.

v 1930 jsme kotvili v Syrakusach. Jeli jsme na clunu na pivko a zmrzlinu a vecer usnuli jako mimina. Paja spi jeste ted, ale za chvilku vyrazime na trh koupit nejake ovoce, zeleninu, mozarelu a asi i kousek mecouna, mnam.

Zatim, namornici.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

15 července 2012

Druh=?ISO-8859-1?Q?=FD?= dojem z Malty

.. tak teï ani nevím, kde jsem minule presne prestal. Kazdopadne ted mame uz Maltu za zadi. 3 dny na tomto souostrovi byly fakt zajimave a vubec jsme nezahaleli. Prvni den jsem myslim popsal. Brzy rano jsme pripluli, zakotvili v Grand Harbor Marina v Birgu (Vittoriosa). Bylo neskutecne teplo, takze jsme se snazili jednoduse prezit. Prochazku do mesta jsme ale nevynechali. Nejprve jsme si byli prohlednou Birgu, aniz jsme vedeli, ze je to Birgu a ne Valletta. Nicmene vecer jsme vyrazili s pomoci mistniho vodniho taxi naproti do Valletty. Paja pookrala, protoze tam meli vsude obchody a obchudky, restaurace a kavarny, co rozhodne o Birgu neplatilo. Pohled z hradeb Valletty na Grand harbors of Valletta byl nadherny. Bile zdi monumentalnich staveb byly zbarveny zapadajicim sluncem do oranzova. Pod nami kotvily obri parniky (Cruisers, neboli u nas na Perle panelaky). Nektere maji pres 300 metru a treba 9 pater. Krome jinych tam zakotvil i 5-ti steznik Club Med 2, ktery kotvil kousek od nas v Syrakusach. Prochazka mestem byla hezka. Velmi nas ale prekvapilo, ze vsechny obchoudky, ale i vetsina baru a kavaren mela jednoduse zavreno. Oteviraci doba je od 8 do 19.

Mimochodem jak jsme pozdeji pochopili, Maltane si potrpi na Salvy z dela a ohnostroje. Slavnostni salva je vzdy prave v 8 rano. To se otevrou obchody i urady. S vystrelem dela v 19 se zase vsechno zavre. Je to veliky rozdil od Italie nebo Chorvatska, kde naopak v 17 hodin obchody oteviraji a maji je otevrene skoro do pulnoci.

Cesta zpet do Birgu byla lehce dobrodruzna. Vodni taxi, ktere nas prevezlo za 5 minut pres kanal zpatky nejezdi. Takze jsme se vydali na autobus. Maly Lukasek byl uz cely uchozeny a napul spal za chuze. Ve Vallette maji jedno autobusove nadrazi odkud jezdi autobusy po cele Malte. Nase linka 2 byla spis mrazicim vozem. Jeli jsme asi 30 minut, kdiz nam doslo, ze nase zastavka se nebude jmenovat Birgu ale nejak Maltsky. Ukazalo se, ze to byla konecna stanice a z 22 stupnu jsme byli opet v 36, marina lezela kousek pod nami. Na Matle je komunikace jednoducha diky tomu,m ze druhym urednim jazykem je anglictina.

Druhy Maltsky den, jsem presvedcil Paju, ze se musime jit potapet, stejne se diky vedru nedalo v Marine vydrzet. Nasel jsem tedy na Internetu potapecske centrum ve vedlejsi zatoce. Zavolali jsme tam a domluvili termin na 12 hodinu. Lod i s posadkou jsme zakotvili v zatoce a na clunu se i v vystroji vypravili na potapeni. Potapeci centrum bylo u arealu Water sports centrum, ktere bylo plne teennegeru. Oblekli jsme se a vyrazili kus clunem na lokalitu vzdalenou asi 7 minut od zatoky. Instruktor Mat byl fajn, briefing jsme meli po ceste. Byli jsme jen dva a Mat, takze parada. Ponor byl hezky proplouvali jsme serii tunelu jeskyn a mostu. Jenom me prekvapilo, ze zivota tam bylo jeste o dost mene, nez v Chorvatsku. Videli jsme dve nebo tri hejna ryb a nekolik ropusnic. Jednu tedy krasnou se zlutou hlavou. Proplouvani jeskynemi bylo ale krasne, to kazdopadne.

Posadka si zatim na lodi uzivala, koupala se a odpocivala. Po rychlem obede jsme se vypravili zpet do Mariny. Jeste nez jsme tam ale dopluli, tak jsme Paju vysadili ve Vallette, aby stihla otevrene obchudky. Kdyz jsme se potkali o tri hodiny pozdeji, mela vyraz nezmerneho stesti v ruce tasticky a hlavne krajkovy slunecnik, ktery si hrozne moc prala. Se stastnou Pajou a posadkou jsme zasli na spolecnou veceri. Dal jsem si tradicniho Maltskeho kralika a Paja Seabaase (morskeho vlka). Jidlo bylo prumerne, ale pobavili jsme se dobre. Zpatky jsme jeli opet mrazicim autobusem, jen jsme se uz neplasili, ze nebudeme vedet, kde vystoupit.

Treti den uz odjizdela posadka. Otak s Lukasem odletali zpatky do Cech a Iveta s Markem zustavali na Malte na Jazykovem kurzu. My jsme se vrhli na uklid lode a pripravu na odpluti zpet do Italie. Ve dve odpoledne jsme byli uz na lodi zase jen ve dvou. Nebudu zastirat, ze jsme se tesili. Po stzeni pocasi jsme se rozhodli, ze na noc zakotvime v modre lagune na ostrove Comino naproti Gozu a na Sicilii vyrazime ve 4 rano. To jsme ale netusili, co nas v modre lagune ceka.

Modra laguna je na zapadni strane Comina neproti Gozu. Jedna se o dobre chranenou zatoku s piscitym dnem. To vsechno odpovidalo. V sedm jsme byli na kotve a rikali si, jaka je to romantika. Udelali jsme si veceri, nalili vino a koukali se na zapadajici slunce. Najednou se spoza rohu vynorila lod, kde hrala hudba tak hlasite, že nam skakali klenicky na stole. Byla to party lod. Zakotvila asi 100 metru od nas a my jsme jenom uzasle zirali o co jde. Behem nasledujicich 2 hodin zakotvilo v lagune dalsich 5 takovych lodi. Takze jsme byli jako na Stodolni, jenom dvere tam u tech baru nemeli. Peklo. Paja ale odlehcila situaci privatnim tanecnim vystoupenim. Lode kolem pulnoci postupne odpluli a byl zase klid.

Ve ctyri jsme opravdu vyrazili a nechali Maltu za zadi. Jako odjezdovy bonus jsme videli Juipiter tesne u mesice a pod nim Veusi, nadhera.

Jeste nakonec ... mame spoustu fotek, nicmene s jejich publikaci mame zatim drobne problemy.

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

13 července 2012

První dojmy z Malty ….

bych shrnul do dvou slov - majestátní a zajímavé. Pojďme ale na začátek. Jsme zakotveni v  luxusní a nejstarší Grand Harbour Marina ve Valletta Harbors. Dnes jsem se totiž od převozníka dozvěděl, že nejsme ve Vallette, ale ve Vittoriose, po Maltésky Birgu. Než budu pokračovat. Maltézané mají maltštinu a angličtinu jako úřední jazyky. A angličtinou je to příjemná změna po jižní Itálii, kde jsme se domlouvali nohama a rukama, případně španělsko-italsky. Nicméně Maltština je srozumitelností blízká maďarštině nebo finštině. Nebo-li nerozumíme ani jedno slovo. Naštěstí, jak jsem už psal, místní mluví skoro všichni a velmi dobře anglicky.

Vsuvka z wikipedie: "Maltština je semitskou řečí, při svém vzniku silně ovlivněnou féničtinou a severoafrickými dialekty arabštiny s výraznými deriváty a substráty řečí jiných (zejména italštiny, zde především sicilského dialektu, a také angličtiny). Vývoj maltštiny odpovídá tedy i velice bohatým dějinám maltského národa samotného. Maltština je jediným semitským jazykem, který se píše latinkou."

Zpátky k naší navštěvě Malty. Připluli jsme po rušné noci velmi brzy nad ránem. Podle pilota jsem vyvěsil maltskou vlajku a Q-flag a 3 míle před vjezdem do přístavu kontaktoval rádiem Valletta port control. Vzali si základní údaje, upozornili mě na dva přijíždějící tankery a dali svolení pro vjezd do Grand Harbor. Vstup do přístavu je opravdu úzký a když jsem viděl, jak proti nám vplouvá z opačné strany do vjezdu nákladní loď a hned za ní "malý" tanker, tak jsem si vzpomněl na Benátky. Zvládli jsme to. Následoval radiový kontakt maríny na kanálu 13, ti nám přidělili stání Charrlie 8 (C8) a za dalších 10 minut už jsme stáli vyvázaní k molu. Monumentální historické budovy všude okolo ještě umocňují majestátnost tohoto souměstí. Když jsem psal o tom radiovém kontaktu, tak jsem si ještě vzpomněl, jak příšerné je to v mazinárodních vodách, kde je tolik lodí a rybářských lodí a tak. Každou chvíli nějaký s prominutím blbec něco huláká na kanále 16, nebo sprostě nadává nebotřeba pouští hudbu nebo jenom píská ... blokuje tím nouzovou frekvenci a obtěžuj všechny okolo. Používám teď při nočních plavbách ruční VHF, kterou mám nahoře v kokpitu. Tuto noc jsem ale obě vysílačky musel vypnou.

Vyřídil jsem formality v maríně. Zajímavé bylo, že popsaná púrocedura v Pilotu byla ve skutečnosti mnohem jednoduší. Všechno za nás vyřídili v maríně. Cena je přiměřená lokaci 105.  Pak jsme si šli na hodinku lehnout. Bylo nesutečné vedro (39).

Odpoledne bylo takové vedro, že se nedalo vůbec nic dělat. Do Valetty, která je hned naproti jsme vyrazili až asi ve 1730. Jeli jsme vodním taxi. Bylo to jen 5 minut. Když jsme se večer vraceli autobudes, tak to bylo skoro půl hodiny.

Dnes se chystáme konečně potápět. Přeplujeme s Perlou do vedlejší zátoky, tam jsou diving centra. Zakotvíme tam a vracet se budeme odpoledne. Mají tady nějaké křesťanské svátky, protože Valletta byla vyzdobená, ulice kostely. Musíme se zeptat. Pája už se nemůže dočkat odpoledne, že se vrhne do víru obchodů, já se rozhodně zabavím jinak :-)



Petr

11 července 2012

Syrakusy ....

Prvni opravdu slavne mesto a pristav na nasi trase. Jsme v marine ve starem meste. Mesto Syrakusy (Siracusa) konkurovalo svou moci, slavou a krasou Atenam. Bylo nejvetsim mestem antickeho Recka a jeho historie saha dal nez do roku 770 pr. n.l. 2700 let historie je tady na kazdem kroku. Zachovaly Afroditin chram z 6. st. pr.n.l., ruiny Apolonova chramu ve stare casti Ortiga maji za tu dobu vepsane pribehy do svych zdi.

Dnesni rano bylo plne zazitku. Navstivili jsme mistni trh. Krasne ovoce, zelenina a ty ryby! Obrovsti mecouni, tunaci, chobotnice a dalsi morske plody, to je neco pro nas. Nakupovani na trhu s Pajou milujeme. Nahodou jsme zasli do obchudku s vyrobou syru. Hned ve dverich jsme dostali kus uplne cerstve mozzareli na talir k ochutnani, jee to byla takova dobrota .. no jasne, ze jsme si hned pul kila koupili a odpoledne budeme mit caprese roku.


Take jsme byli svedky prijezdu obroskeho 5-ti stezniku do pristavu. Myslim, ze jsme ho videli na Jadranu z dalky minuly rok. Kousek od nasi lode jsme se seznamili s pani, ktera tady ma stanek, bar. Dela vynikajici freshe, paniny a vubec. Umi snad 10 jazyku vcetne zakladnich ceskych frazi. Rybari si tady na rohu pripravuji site a navnady. More tady musi byt velice bohate, protoze ryby vsude kolem jsou mnohem vetsi nez jsme kde videli.

Kdyz jsme preplouvali Messinu smerem sem do Syrakus, tak mi konecne zabrala ryba. To byl frkot, snura se odvijela tak rychle, ze mi chvili trvalo nez jsem si uvedomil, co se to vlastne deje. Vyskocil jsem z lavice k prutu a zacal dotahovat brzdu. Ryba musela byt velika. Za pul minuty bylo ale po radosti. Kdyz jsem to dotahl, snura praskla a bylo hotovo. Nicmene jsem nadseny. Prvni poradny kousek. Chystam se do obchodu koupit silnejsi snuru. Verim, ze ulovek je blizko. Aby nam to nebylo lito, tak jsme si rano na trhu koupili mecouna a tunaka a budeme je mit k obedu.

No nic, vyrazime. Pajiska se uz zase zapovidala s pani z baru, jdu ji vyzvednout,

tak zatim,

Petr a Paja

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com

09 července 2012

Z Leuci na spicku boty ...

Vcera se mi nejak nepodarilo napsat prispevek. Pluli jsme stridave na plachty a na motor a ja jsem psani odkladal a odkladal. Nakonec jsem si rikal, ze napisi vecer. Nocni plavba se ale ukazala ponekud dobrodruznejsi, nez to zpocatku vypadalo, takze jsem nenapsal nic. Ted zrovna koukame na zapadajici slunicko za kalabrijskymi kopcemi, jsme po veceri, byly spagety a ja se konecne dostal k blogu.

Takze postupne - co se vlastne udalo. Noc z Bari do Leuci (to je na podpadku boty) byla celkem klidna. napul jsme plachtili, napul motorovali. Celou dobu, az do ted je silny provoz nakladnich lodi, ale zadny velky problem to pro nas s AIS a radarem nepredstavuje. Naopak nas to na nocnich hlidkach drzi ve stavu bdelosti. V Leuce jsme nakonec nazastavili a pokracovali dal smerem na Siracusa. Den byl zase horky. Poseidon nam ale nedelil dobry vitr, takze jsme nadherne plachtili na bocak, parada. Vecer vitr zeslabl a stocil se a do pulnoci jsme jeli na motor.

Po pulnoci jsem nastoupil na sluzbu. Vitr se stocil priznivejsim smerem a zacal zesilovat. Natahl jsem genu a vesele jsme si plachtil pres Otransky zaliv. Vir ale postupne zesiloval a hlavne se zvetsovaly vlny ve tri rano, kdyz jsem predaval sluzbu Paje, tak uz sly vlny pres prid a posadka v prednich kajutach mela levitacni noc. Tady na palube z kokpitu to vypada vzdycky mnohem lepe nez dole v kajutach. Obloha byla jasna se spouztou hvezd, svitil mesic a my jsme pokracovali v klickovani mezi tankery a hopsani na vlnach. Nikomu z posaky nebylo spatne. Moc pohodlne spani to nebylo. to je jasne. Ja jsem byl s Pajou nahore v kokpitu. Ve ctyri jsem uz zacal usinat a najednou chrst, byl jsem osprchovany od vlny ... moc jsem toho nenaspal. Po seste rano zacal vitr zeslabovat a more se uklidnovalo.

Posadka byla ponekud unavena po nocnim hopsani, ale nikomu nebylo spatne, takze se s chuti pustili do vajickove snidane. V poledne jsme naplanovali zastavku v pristavu Roccella Ionica. Vjezd do mariny byl zajimavy, protoze se neustale zanasi piskem. Uvnitr bylo neskutecne vedro. Poledni slunce se cinilo. Posadka vyrazila do mistni restaurace a my s Pajou jsme tam dorazili po chvili take, protoze prochazku do mestecka jsme pro neskutecne horko vzdali kousek za marinou. Satisfakce v podobe mecouna k obedu byla vic nez dostatecna.

No a to je asi vse pratele tadydadyda .... od Reccella Ionica jedeme podel pobrezi smer Siracusa. Je jak ja se tam tesim .... ale o tom v dalsim prispevku. Pred nami je dalsi noc plavby a poplujeme frekventovanou jizni casti Messinske uziny. Podle predpovedi mame mit priznivy bocni a zadobocni vitr. Ted to ale fouka proti, tak bez se bez plachet suneme kupredu.

Posadka Perly

----------
radio email processed by SailMail
for information see: http://www.sailmail.com