My jsme si zažádali o povolení proclít se do země na tomto ostrově. Celní a finanční ředitelství nám toto povolení emailem udělilo a tak jsme tak tedy učinili. Ráno, jsme připlouvali za východu slunce, kdy jsme celou noc doslova brzdili, abychom tady nebyli příliš brzy. Ostrov je celý hornatý, sopečného původu a celý porostlý bujnou zelenou vegetací. Pláže jsou bílé, voda křišťálově čistá, tedy ráj. Asi hodinu potom, co se naše kotva hluboko zaryla do písčitého dna zátoky se přihnala úplně černá mračna, vítr se zvedl a rozfoukal se v plné síle a krátce na to se spustil liják. Hned jsme mohli vyzkoušet, že zdejší kotviště je opravdu dobré, protože jsme se nehnuli ani o metr.
Ještě před bouřkou se u nás zastavili sousedé z vedlejší lodě, že nám policista vzkazuje, abychom přišli na břeh s dokumenty a vyřídili celní formality. Vzali jsme tedy poslední velkou dorádu, co už jsme neměli kam dát, protože lednička nejde skoro zavřít, dokumenty a vydali se v mírném dešti na policejní stanici. Před ní nás uvítal usměvavý muž zákona jménem Richard, přijal od nás dorádu, které ho značně potěšila a vyřizování formalit se pak odehrávalo v příjemné přátelské atmosféře a šlo jako po másle. Když došlo na placení poplatků, poslal nás Ritchard po pěšince do National Bank (národní banky), abychom si vyměnili "tvrdé" měny za vatu. Vatu je zdejší měna. Takže z toho plyne, že na rozdíl od téměř všeho ostatního důležitého, co se platí výhradně prasaty, celní poplatky se platí ve vatě. Fotku banky připojuji :-) Přešli jsme ji, nebyli jsme si jistí jestli je to chlívek nebo pošta, bylo zavřeno. Ředitele, manažera, přepážkového pracovníka a pokladního v jedné osobě nám zavolala paní Gabriele, která právě nakupovala v obchodě (obchod byl asi 4 x větší než banka). Tak jsme se dozvěděli, že na ostrově je asi 6 vesnic, bydlí tady asi 2000 obyvatel a vesnice, ze které je Gabriele je Frankofonní, zatímco Anelghowhat je anglofonní. Oni tady skoro všichni mluví hned 4 jazyky od školního věku, anglicky, francouzsky, bismala a jazykem své vesnice nebo ostrova. Alo je v bismala ahoj, jen se dívám se řekne v bismala mi stap lukluk nomo a děkuji tankyu .... atd. No, bude to tady lingvistická lahůdka. Když jsme tedy uhradili všechny poplatky a na lodi se najedli, tak jsme se vydali na první krátkou procházku po hlavní stezce.
Na neštěstí jsme si ale nevzali repelent a protože je tady v těchto končinách už malárie, tak jsme procházku značně zkrátili. I tak musím říct, že se nám tady hned líbí. Usměvaví obyvatelé, jejich chýše a upravené zahrádky, barevná hornatá krajina, bujná zelená vegetace a šumící moře na bílé pláži je pro nás oba synonymem ráje. Pája navíc nadšeně začala přemísťovat pláž na loď a spokojeně mručí u přecpaného mrazáku a lednice. Na zítra už máme plány na výlet do vedlejší vesnice nebo na potápění u Mystery Islandu a obhlídku ruin velrybářské stanice. Rozhodně se tady nudit nebudeme.
Na přiložených fotografiích je vyobrazena Pája slavnostně vytahující Vanuatskou vlajku a žlutou signální vlajku Q, že ještě nejsme procleni a na druhé fotografii je ona pobočka Nation Bank of Vanuatu na ostrově Anatom.
Z Anatomu a Vanuatu zdravím za celou posádku,
Petr
Žádné komentáře:
Okomentovat