Vítr nám přál natolik, že nám foukal 10kt ze strany a to má Perla nejraději. Oproti plánu jsme tedy pluli ne 5 ale víc jak 7kt a dopluli jsme k Matuku v předstihu už kolem půlnoci. Nechce se nám do pasu a hledat kotviště za tmy, tak jsme stáhli plachty, zajistili kormidlo a driftujeme u západní strany ostrova než se rozední.
Dravuni, kde jsme byli posledních několik dní jsme opouštěli neradi. Dokonce kluci se během těch několika dní integrovali do vesnice natolik, že říkali, že nikam jinam už nechtějí a že by tady klidně chtěli měsíc bydlet ve vesnici. My jsme na to už zvyklí a víme, že odplout je o to těžší o co jsou lidé milejší. Když jsme připlouvali k Dravuni, tak jsme chytili druhou rybu dne a hned jsme ji dovezli na břeh. Rodina, které jsme rybu dali se o nás pak zbytek času starala. Zvlášť nás adoptovali Jowee a Meme, dvě sestřenice, jediné dvě svobodné holky ve vesnici, které zrovna měli volno ve škole a tak byli doma u rodičů na Dravuni. Ty nás zapojili do rodiny, pozvali nás na oběd, večer pak na kawu a další den nás společně se švagrovou a bráchou Samem doprovodili na kopec nad vesnicí, připravili nám znovu oběd na pláži a večer pak už zase jen ony dvě byly na oplátku na návštěvě u nás na Perle a protože se zvedl vítr, tak u nás přespali do rána, kdy jsme se museli rozloučit, protože jsme odplouvali o 6nm jižně hledat manty. Holky byly naměkko a kluci protestovali, proč musíme vůbec někam plout, když tady máme ryby, kamarády, kokosy a vůbec super pohodu. Jenže plout se musí :-)
U malého neobydleného a kýčovitě malebného ostrůvku Vurolevu jsme snadno našli dobré místo na kotvení a hned jsme vyrazili hledat manty. Bylo už skoro poledne a odliv a manty se nám najít nepodařilo, zřejmě tam jsou jen ráno. Šnorchlování bylo i tak zajímavé, vlastně jsme dvakrát celý ostrov obepluli. Jednou všichni a podruhé my dva s Jonym, zatímco Pája se Samem dali přednost pláži a kokosům. Večer jsme připravili loď a po deštivé noci vyrazili ven z laguny.
Rybaření je tady vážně dobré. Jak harpunou v lagunách, tak po cestě. V lagunách jsou slušné ryby a hlavně tady doposud nebyli žraloci, kteří jinak harpunování stěžují. Dnes jsme chytili během plavby opět tuňáka a předtím už potřetí velkou barakudu, kterou jsme pustili, neboť barakudy kvůli riziku ciguatery nejíme. Zato jsme po dlouhé době měli kanice, to je moje úplně nejoblíbenější ryba. Podařilo se mi ulovit krásného Red coral trap ten je jednoznačně na vrcholu kulinářského žebříčku. Několik dalších mi jen o vlásek uniklo, když mi sklouzly z harpuny. Tihle krasavci mají totiž velmi pevnou kůži a harpuna je někdy neprotne naskrz. Naposledy jsem měl coral trapa na Suwarrowu. Tak doufám, že budeme mít i nadále štěstí a ještě si nějakého dáme.
Vypadá to, že tady není GSM signál, tak jsme jen na satelitním emailu a proto zprávu posílám zatím bez fotek. Až budeme mít zase mobilní data, tak pošlu fotky.
Z kolotočů zdraví za posádku Perly,
Petr
Žádné komentáře:
Okomentovat