Bluff - přístav na konci světa

z Miford sound a Fjordlands jsme se přesunuli na jih. Z našich plánovaných vycházek a poznávání Southlands trochu sešlo, protože se přihnala studená fronta. Včera jsme poprvé, od té doby, co jsme na cestách, jeli v Invercargillu do hotelu. Musím přiznat, že to mělo své kladné stránky, jako třeba horkou vanu a skutečnou postel, nebo to, že tam nebyly sandfies. 

Ještě předtím jsme ale stihli navštívit jeskyni Clifden u městečka Tuatapere. A tady ty jeskyně, to není jako u nás, se světlem a zábradlím a vstupným, kdepak, tady je to to jen díra do země a pak uvnitř jsou odrazky podle kterých se člověk, nespeleolog může orientovat. Hodinu a půl nám trval výlet do útrob země. Viděli jsme krásné krasové útvary, stalaktity, stalagmiti a také fosforeskující Novolzélandské jeskynní červy. Na konci jeskynního komplexu jsme narazili na jezýrko, které nám neumožnilo pokračovat dál. Když si člověk zakryl na některých místech čelovku, tak se kolem něj rozhostila tma a ticho, jaké nahoře na zemi není. Ve tmě se pak najednou postupně objevili malinká světýlka jako hvězdy a postupně jich přibývalo a bylo to všude jako hvězdné nebe. A ticho tam bylo takové, že člověk slyšel, jak mu tluče srdce a proudí v žilách krev. 

U jeskyně, tedy spíš v jeskyni jsme potkali další dva mladé čechy. Já jsem bohužel přišel na to, že jsem někde v restauraci nechal pouzdro se všemi kartami do foťáku a kabely a serepetičkami k ipadu, tak se mnou pak až do večera nebyla řeč.

Z hotelu jsem měl radost, tak jsem chtěl koupit láhev vína na večer a ejhle v Invercargillu se alkohol prodává jen v Liquere shopech, kde měli v neděli večer zavříno, tak jsme pili džus. Pája zvládla vyprat prádlo a tak jsme dnes ráno odjížděli připraveni na výpravu na Steward Island. Ještě v Invercargill jsme si zarezervovali loď, která nás zítra převeze přes úžinu Foveaux. Když jsem se dnes koukal z vyhlídky, tak si myslím, že to bude značně houpat.

Jawa v muzeu v Invercargill

Předpověď na zítra a další 3 dny je sluníčko za mráčkem, což zní mnohem lépe než dnešní sněžení. Chceme zůstat 4 dny, do soboty. Rádi bychom prošli na druhou stranu ostrova a zkusili vystopovat ptáky Kiwáky. Tu jsou symbolem Nového Zélandu a jsou takovými posly daleké historie, nelétaví ptáci, příbuzní ptáka Moa.  Měli bychom také vidět Albatrosy, kteří mají rozpětí křídel až 3,7m. Viděli jsme jich řadu vycpaných v muzeích a už tam budí svou velikostí respekt. Kromě Albatrosů bychom měli vidět několik druhů tučnáků, lvouny, tuleně a lachtany.

Trajekt nám jede v 9:30 a cesta by měla trvat jen hodinu, tak nám držte palce, ať nám není moc špatně.

Petr