Tak tedy Zátoka ostrovů je rozsáhlá zátoka, kde si příroda pohrála a vytvořila stovky malých fjordům podobných hlubokých zářezů a ještě víc malých houbovitých ostrůvků. Ty všechny rozmístila v blankytně modré vodě a přidala desítku jeskyní, břehy pokryla mangrovy a výš potom bujnou zelení všemožných místních keřů, stromů a palem. Čas od času se ostré útesy při odlivu rozestoupí a obraz pak doplní zlatá pláž. Do této scenérie jsme tedy připluli s Perlou a užasly nad krásou tohoto místa.
Dokonalost místa nám trochu kazilo jen to, že v zátoce byly ještě další tři jachty a my jsme měli skoro problém najít v hluboké vodě u strmých útesů nějaké dobré kotviště. Museli jsme kotvit poměrně blízko u břehu a neustále nám hrozilo, že při změně směru větru se záď Perly dostane až na útes. Druhý den jsme při průzkumu členitého pobřeží objevili neuvěřitelnou zátoku s několika bazény a hříbkovitými skalnatými ostrůvky. Byla to jako garáž. Navíc byla zátoka natolik hluboká, že nebylo vidět na žádné lodě kolem nás. Neváhali jsme a překotvili. Zacouvali jsme pomalu do úzkého vjezdu za současného spouštění přední kotvy. Kluci už na člunu připravili druhou kotvu, kterou jsme uvázali k zadnímu vazáku a navíc, pro jistotu jsme bok lodě ještě uvázali na mangrov rostoucí na malém ostrůvku na boku lodě. Blankytně modrá voda bez vlnky, vysoké skály kolem, občas kaloň, štěkání místních holubů a řev kluků, to bylo vše co jsme z lodě viděli a slyšeli, prostě ráj.
Zůstali jsme na tomto místě dvě noci. Podnikli jsme několik šnorchlovacích a průzkumných výprav do okolí. Šnorchlování nestálo za mnoho, voda byla plná planktonu, viditelnost nebyla nijak velká a korály nepříliš hezké. Korál potřebuje světlo a proud a ani jedno z toho tady v dostatečné míře není. Ovšem scenérie členitého pobřeží byla neuvěřitelná, jako z jiného světa. Při jedné z výprav jsme se vydali s Jonášem dál a objevili jsme průliv na opačnou stranu ostrova. Tam jsme nalezli další zátoku plnou tentokrát vysokých podmletých homolí. Pomalu jsme proplouvali mělkou vodou, dalším průlivem a pak jsme si všimli zvláštního otvoru ve skále. Vystoupili jsme ze člunu a opatrně se vydali průchodem dovnitř. Tam se před našima očima otevřela chrámu podobná jeskyně z vysokou klenbou. Téměř kruhovitý půdorys jeskyně s průměrem asi 10 metrů byl osvětlen z několika otvorů vysoko nad našimi hlavami. Objev nás nadchl a rozhodli jsme se Překotvit Perlu do této zátoky. Teprve o mnoho dnů později jsme se od místních z plantáže nad Mbavatu Harbor dozvěděli, že se jednalo o posvátné místo, kde se jednou za rok scházeli náčelníci ze všech ostrůvků Vanua Balavu a rokovali o budoucnosti ostrovní skupiny a koho sníst.
Překotvení proběhlo hladce, opět jsme záď Perly vyvázali k mangrovům rostoucím na jednom z hříbků. Tady jsme už měli i rybářské štěstí, chytili jsme po cestě španělskou makrelu a na útesech v zátoce jsme harpunou nalovili několik slušných korálových grouperů. Ukázali jsme naši jeskyni zbytku posádky a užívali si koupání. Večer se naneštěstí vítr obrátil a do naší klidné zátoky začaly přicházet vlny. Uvázali jsme pro jistotu ještě jeden provaz k druhému mangrovu. Loď byla zakotvena bezpečně, nicméně noc byla víc než nepohodlná. Vlny se opdrážely od všeho v zátoce a my jsme byli jak v pračce při hlavním praní.
Odpoledne jsme tedy odvázali lana, vytáhli kotvu a po předchozím průzkumu ze člunu se vydali úzkým kanálem nezi útesy dál kolem severního pobřeží až do skvěle chráněné zátoky Mbavatu Harbor. tady jsme našli tři jachty, několik bójek, yacht clubu "Exploring Islets Yacht Squadron", klidnou hladinu. Posádka lodě Buena Vista, které jsme několik dní předtím darovali banány nám zavolala na rádio a řekli nám, že můžeme zdarma použít bóji před Yacht clubem. Mooringy vypadali nově a velmi solidně, takže jsme rádi Perlu vyvázali na bójku. Ze slušnosti, ale i zvědavosti jsme se vypravili na břeh a po dlouhých schodech nahoru na kopec a na plantáž nad zátokou. Manažer nám potvrdil, že můžeme použít zdarma bójku. Jeho syn Benny nás druhý den provedl po plantáži a dovedl nás na překrásnou vyhlídku, ze které jsme mohli obdivovat nádheru zátoky ostrovů, ostatně ty krásné fotky jsou pořízeny právě z této vyhlídky.
Venku na otevřeném oceánu se rozfoukal silný pasát a tak jsme rádi zůstali tady, v bezpečí na bójce a na klidné hladině v Mbavatu. S tím, jak se zhoršilo počasí, tak tady přibylo plachetnic. Dnes už jich tady kotví 9. My se snažíme využít náš čas jednak ke šnorchlování a rybaření a pak k tomu, abychom strávili dost času s místními. Tak jsme navštívili ještě jinou vyhlídku, tentokrát vysoko na skále odkud je výhled 360 stupňů dokola. Z té nadhery se jednomu tají dech. A navíc jsme objevili, že tady na té větrné skále je signál Vodafonu a tak jsme později už s počítačem lezli na skálu znovu, abychom konečně mohli na web nahrát nějaké fotky.
Teď předbíhám. Ještě mám dvě věci, o kterých vám musím napsat. Ta plantáž o niž se opakovaně zmiňuji je kokosová. Má dlouhou historii sahající do předminulého století, kdy ji založili skotští přistěhovalci. Původním produktem byla kopra, jako všude v tichomoří. Dnes plantáž a rozsáhlé pozemky vlastní úspěšní Australští podnikatelé, z nichž jeden je vlastníkem dvou nevětším marín na Viti Levu a Vanua Levu. V obou jsme kotvili. Dnes se přímo na plantáži vyrábí kokosový olej, který se pak vyváží do hlavního města Suva k dalšímu zpracování. Kromě pěstování kokosu pro výrobu oleje zde najdete ovce, dobytek, koně a prasata. Práci tady má asi 7 stálých pracovníků z okolních ostrovů. Ti bydlí v hezkých domcích na plantáži. Na druhé straně údolí je "továrna na výrobu oleje" a na kopci nad údolím dva veliké domy majitelů. Protože je jeden z majitelů jedním z předních propagátorů jachtingu, tak zbudoval onen klubový dům, molo a mooringy a dal je prozatím zdarma k užívání jahtařům, kteří navštíví toto odlehlé místo.
Jednou za týden se tady zpracovává kokos a vyrábí se z něj kokosový olej. Místní nás pozvali, abychom se na výrobu přišli podívat. A tak jsme viděli celý proces od čištění ořechů, rozloupnutí, strouhání "masa", přes přípravu, lisování až po stáčení panenského oleje. Bylo zajímavé vidět celou výrobu a dokonce si i jednotlivé úkony zkusit. Podrobně se k tomuto procesu vrátím v některém z dalších příspěvků. Naši sousedi z lodě Monkey Fist domluvili s místními, že koupíme dvě prasata a na další den nám je místní připraví na dvojí způsob.
Už od rána jsme se chodili koukat, jak se prasata připravují. Jedno na tonžský způsob, to jest pomalu opékané nad ohněm, napíchnuté na klacku a druhé pak tradičním Fidžijským způsobem v zemní peci Lomo. Jako příloha pak byly připraveny jamy, taro a kasava. Navíc byla žebra připravena na curry a druhá část ve sladké fidžijské omáčce. Ledvinky, srdíčka a játra upravena s omáčkou. Odpoledne se tedy jachtaři sešli ve společenském domě na plantáži. Nejprve se pila kava a pak jsme se všichni přejedli skvělým jídlem. Včera jsme ještě dostali kus masa domů a dnes ho budeme mít k obědu s těstovinami. Pečené sele asi u nás umíme lépe, je chutnější, když se postupně odkrajuje a dochucuje, ale ostatní chody byly vážně skvělé. Jachtaři navíc donesli další přílohy a saláty a protože jsou z různých koutů světa, tak to byla vskutku přehlídka světové kuchyně. My jsme reprezentovali tradiční Pájou upečenou bábovkou.
Dnes je neděle, Pája šla na bohoslužbu sama, já píši a kluci se pokouší domluvit si s naším sousedem půjčení padleboardu. Ten se však rozhodl, že je bude trápit a tak se s nimi baví anglicky, jsem zvědavý jak pochodí. Odpoledne podniknu výstup na kopec, abych vše odeslal a také se chystám na langusty, které by měly být někde na útesu hloub v zátoce.
Z Mbavatu Harbor zdraví za posádku Perly
Petr
Žádné komentáře:
Okomentovat