Tady se Vánoce opravdu nijak zvlášť neprojevují a tak ani nemáme vánoční stresy a nervujeme se jen kvůli sobě navzájem. Minulý týden nám trvalo přesně 3 dny, abychom byli zapojeni zpátky v matrixu. Máme auto, Internet v mobilu a místní telefonní čísla, takže jsme online i když nechceme. Koupě auta byla úplně neskutečně snadná, rychlá a auto je perfektní za málo peněz. Koupili jsme ho v dražbě, zaplatili kartou, jako nákup v obchoďáku, převod udělali u kasy a za hodinu jsme odjížděli ve svém autě, paráda ... kéž by to tady tak bylo i s ostatními věcmi. Například zastrčit prodlužovačku do zásuvky tady vyžaduje inspekci prodlužovací šňůry, kterou provede za 20 dolarů pán na druhé straně města. Museli jsme podepsat, že se jedná pouze o dočasné připojení a když nebudeme na lodi, tak bude odpojená. Pokud bychom chtěli mít připojenou loď jako všude jinde po celém světě, tak by to stálo půl den celkové revize lodě a 145 dolarů. S plynem to je ještě větší opruz, ten nám nenaplní vůbec a musíme si koupit jejich lahve s jejich šroubením a regulátorem atd. No jak říkám, převod auta tady vyřídíte na poště, povinné ručení tady není povinné, ale prodlužovačku musíte mít zrevidovanou.
Ostatní věci jdou vcelku podle plánu. Podařilo se nám objednat nový vrátek, ve středu ho budou montovat a stejně tak ve středu budou vyměňovat vnitřní vanty (ocelová lana ukovující stěžeň) a už se pracuje i na drobných opravách ráhna atd.
V sobotu ráno jsme šli nadšeně na trh místních zemědělců a nakoupili spoustu zeleniny, ovoce a také proslulé místní hovězí a musím říct, že bylo skvělé a už není. Kromě jiného jsme svedli bitvu o poslední "German bread" s naším kamarádem a sousedem Marcusem. Nakonec to byla remíza a chleba jsme si rozdělili napůl.
Když už jsme zaopatřili ten skvělý a levný vůz Subaru GT, tak jsme hned v neděli vyrazili na výlet. Rozhodli jsme se podívat na druhou stranu ostrova, na západní pobřeží, tedy k Tasmánskému moři. Je to jen 50km a navíc jsme cestou mohli koukat na malebnou a často se měnící krajinu vnitrozemí.
Pláž Baylays Beach u města Dargaville byla úžasná. Divoká přírodní pláž široká snad 300 metrů, kde se lámaly daleko daleko od pobřeží a pak až k pláži vlny obávaného Tasmánského moře. Pláž vedla od nekonečna do nekonečna. Byla tak široká, že po ní jezdila auta a když už nikoho neviděla, tak lidi co vezla zastavili, vyndali stolečky a židličky a picknikové košíky a všelicos podobné a dělali si tam hezký den. Někdo serfoval, někdo se honil se psi nebo za dětmi, svítilo slunce, od oceánu vanul příjemný chladný vánek a ve vzduchu bylo cítit moře a někde trochu močuvka prosakující z polí vysoko na útesech nad pláží. Pláž směrem do vnitrozemí končila barevnými pískovcovými útesy s jasně ohraničenými vrtstvami ve kterých by i začínající geolog snadno přečetl počet bouří na suchu na moři stejně jako by popsal podobu vegetace v kopcích za útesy. Já jsem neodolal a v tom ledovém moři se alespoň smočil. Bylo to nanejvýš příjemné popzdravení se s tím divokým oceánem.
Zpátky jsme to vzali prodlužkou přes kopce a cestou i necestou se vrátili zelenou zemědělskou krajinou zpátky do Whangarei a Maríny. Tam se konala rozlučková party na katamaránu La Medianoche s těmi, jež letí na Vánoce domů a s námi, kteří nikam neletí a místo kapra budou mít 24. k večeři tuňáka.
Dnes jsme pokračovali v práci na lodi a bohužel s autem a mobili přibyly i nějaké nové výdaje a povinnosti jako servis, aktivace a jiná cizí slova. Teď je tady už večer, je tady klid a ticho a my půjdeme spát, abychom ráno mohli brzy vstát a zase pracovat.
Ze Zélandu zdraví posádka PERLY.
Žádné komentáře:
Okomentovat