Středu jsme strávili zařizováním, nakupováním a čekáním na Davida. I nadále jsme nasávali duši Aucklandu. David dorazil docela pozdě odpoledne. Přivezl nám zásilku od rodiny, české pivo a páje Nugetu. Taky dovezl nějaké technické věci, co jsem si objednal a spoustu filmů a mluveného slova.
Večer jsme se šli najíst do města a pak nakoupit proviant na plavbu do Whangarei. Ve čtvrtek jsme vyrazili pěšky do Aucklandského muzea. Procházka a hlavně samotná návštěva muzea byla nesmírně zajímavá. Procházka tím, že jsme viděli docela velký kus downtownu, včetně dvou největších parků a staré čtvrti Parnell.
Muzeum bylo nadmíru zajímavé. Největší sbírka je ta, která se táká Maorské kultury, historie i současnosti. Rozsáhlé a velice zajímavé byly sbírky o oceánii a vazbách Maorů na zbytek Polynésie. Já jsem měl radost, že jsem již z dálky poznával předměty a výzdobu, která pocházela z Markézských ostrovů, Tahiti, Samoa a také Tonga. Uvědomil jsem si, jak velký kus světa jsme viděli a také jak mnohem větší na nás ještě čeká.
V muzeu nechyběla Fauna, flóra ani geologie. No vyšli jsme po třech hodinách úplně uchození a ukoukaní. Po dobrém obědě v Parnell jsme se vrátili na loď. Večer nás pak čekala restaurace orbit v 52 patře Aucklandské věže.
Když jsme vešli do vestibulu Sky City, tak jsem nevěřil vlastním očím. 30.1. byl zrovna Čínský Nový rok. Casino i restaurace byly vyzdobeny červenými lampióny a čínskými nápisy a číňané byli všude. Dole u vchodu k výtahům na recepci restaurace Orbit mi vysvětlili, že jsem asi rezervaci neudělal správně, protože tam žádnou nemají. Přesvědčil jsem je, i přesto, že je Čínský nový rok, že do Orbitu potřebujeme a slečna nám místo našla.
Nejprve jsme jeli do 51 vyhlídkového patra a odtud do 62 a pak zpátky do 52. Výtah je částečně prosklený, má prosklené dno a během rychlojízdy vidíte chvílemi ven. Trochu to lechtá u žaludku, když se řítíte do 110 metrů a pak ještě výš. Měli jsme štěstí, viditelnost byla skvělá a my jsme viděli celý Auckland a daleko, daleko. Samotná restaurace Orbit je otáčivá. Zatímco jíste skvělé jídlo pomalu se s vámi otáčí dokola a vám se neustále mění pohled na město, přístav, Hauraki Bay a okolí. Nemohl jsem se nabažit toho ptačího pohledu. Jídlo, to bylo také skvělé a víno, to také. Prostě kumulace požitků.
Byli jsme zmoženi tím vším chozením přes den a i když se mi z věže vůbec nechtělo, jeli jsme dolů. Před tím, než jsme zamířili na loď jsme se ještě zastavili v Casinu Sky City. je až neuvěřitelné, kolik jsou lidé ochotni prohrát během několika minut v Black Jacku, Ruletě a veliké množství neskutečných automatů na prodělávání.
Tak v pátek, to bylo včera jsme v 9 opustili Viaduct Marinu a zamířili severně v ostrovu Kawau. Dorazili jsme pomalu a na plachty po poledni. Našel jsem v mapě dvě místa označená, že tam lze nají Scalops, u nás pod názvem mušle svatého jakuba. Vzal jsem si lahev a opravdu nasbíral na ochutnání deset mušlí. Večer jsme si je udělali a byly opravdu vynikající. Sezóna ještě je, takže se chystáme někde nasbírat víc.
Dnes jsme se ráno šli projít na ostrov a odpoledne po obědě jsme se vypravili jen kousek do vedlejší zátoky. Museli jsme se vrátit na Kawau, protože za rohem řádil dvoumetrový swell, proud dva uzle proti větru dělal strmé vlny, no prostě hrůza. Jsme rádi, že jsme domotorovali zpátky.
Teď se chystám postahovat počasí, že bychom Davida vzali na Great Barier Island, který se nám tak moc líbil. Uvidíme, jestli to půjde.
Od ostrova Kawau zdraví,
posádka Perly
Žádné komentáře:
Okomentovat