Jsme stále na jihu atolu Rangiroa u ostrova Faama. K naší veliké radosti po dlouhých dvou týdnech se vítr postupně včera a dnes uklidňoval a dnes odpoledne už foukalo jen 12-15kt. Takže jsme se rozhodli překotvit ze západního konce Faama k východnímu, abychom mohli prozkoumat i další laguny na této straně ostrova.
Při jakýchkoliv manévrech s lodí je zapotřebí, aby byl jeden člen posádky na sedáku pod prvním sálingem a hlásil, kde jsou korálové hlavy. Z paluby lodě jsou vidět pozdě. Hlásičem při přesunu kolem Faama byl tentokrát Jony. A řval nahlas a včas, takže bez problému jsme překotvili na nové místo a hned se vydali na průzkum nových lagun a zákoutí mezi ostrůvky.
Je těžké stručně vylíčit zdejší scenérii, sám vidím podobnou krajinu poprvé a těžko bych si ji i při sebelepším popisu dovedl představit. Jsme na návětrné straně atolu. Od vnější korálové beriíry nás dělí ostrov plný palem, pás lagun a "řečišť, pak zbytky sopečných formací tvořících vnitřní okraj útesu, pak divoká laguna a koneřně okraj bariéry, kde se tříští s velikým hukotem několikametrové oceánské vlny. Voda vehnaná příbojem do vnější laguny je potom neustále o čtvrt metru nad úrovní vody v laguně atolu. Následkem toho směrem od oceánu neustále tečou směrem do atolu něco jako řeky a proudy. Občas proplouváte skutečně místy, která vypadají jako koryto řeky, jen voda je slaná. V lagunách jsou pod hladinou hluboká karyta plná překrásných korálových hlav plných barev a života. Na okrajích řečišť a plážích jsou zbytky korálů, mušle a vůbec všelijaké zajímavé přírodní kreace. Je těžké, ba přímo nemožné odolat pokušení a nesbírat ty krásné věcičky ... teď už se u nás na lodi, zejména v kokpitu můžete vlastně cítit jako venku na pláži, tolik toho Pája a Sam, ale i Jony nasbírali. Hlavní potíž, kterou s některými obzvlášť krásnými mušličkami mají je, že jim po nějaké době začnou pochodovat po kokpitu. To se pak rozčilojů, když zjistí, že ulita ja obydlena poustevníkem .... a věřte, že dobrovolně se poustevník ulity nevzdává.
Ano, propadli jsme kouzlu objevitelskému a objevujeme laguny a jejich život na břehu i ve vodě. Máme několik objevů, které stojí za zmíňku. Takže objevili jsme, že když u útesu nasedneme do proudu, tak si jako v kině můžeme prohlížet pod vodou útesy a projet se mořskou řekou až zpátky do laguny atolu. Tomuto druhu zábavy jsme se oddávali zejména já a Sam, zatímco třasořítky Jony a Pája veslovali na člunu a klepali se zimou i za nás. Laguna atolu i laguny vnějšího útesu zrovna rybami nepřekypují ... ale trpělivost růže, tedy i žraloky přináší a včera jsme viděli jednoho malého černocípého a já jsem měl dnes tu čest vidět i většího útesového bělocípého. Daším zoologickým objevem byly dnes na útesu murény, nejspíš asi Peppered moray Siderea picta. Překvapilo nás, že se vesele pohybovali na rozhraní vody a souše. Byli hned 4 na jednom místě. Máme je vyfocené a jak jsme se dočetli později na lodi v knize, tak skutečně žijí v přílivové zóně a opouštějí i vodu, když loví ..... zajímavé, že? Ryba na souši, nakonec ne jenom létající ryby a táhnoucí lososi, ale i murény chodí k nám na vzduch.
Dnes odpoledne jsme s klukama připravovali dřevo na večerní ohýnek na pláži a objevili jsme při tom na břehu jezírko a v něm kokosové kraby ... ti jsou modří, velcí a živí se kokosem. Okamžitě se ve mně zažehla lovecká vášeň a dvěma, co neutekli jsem podle návodu z hnihy Idioti na cestě kolem světa odtrhl větší klepeto. Je to lepší, než je zabýt, klepeto jim prý zase doroste. Bohužel dvě klepeta byla skutečně jen na ochutnání ... a řeknu vám, není nic lepšího, ani langusta, ani jiní kraby, kokosáci jsou jednoznačně a s přehledem na prvním místě. Samík teď nějak neloví, takže večer jsme si v ohni udělali brambory, ale ty byly také skvělé ... a ta romantika, před námi laguna s Perlou, na nebi zbarveném západem slunce už svítili hvězdy a za zády daleko na útesu hučel oceánský příboj (... a do toho povykovali kluci)
Z objevů méně příjemný, přesto zajímavých za zaznamenání stojí to, že k našemu překvapení jsme našli pod starými kokosy a dřevem několik štírů. Netušil jsem, že tady žijí, byli asi jeden a půl centimetru velcí ... dáváme si na ně velký pozor.
Zítra chceme využít toho, že konečně zeslábl vítr a hladina atulo je klidná a vydat se na místo zvané Blue Lagune, modrá laguna, abychom. Mělo by tam být dobré šnorchlování a vůbec by to tam mělo být hezké.
Z Rangiroa zdraví posádka Perly.
Žádné komentáře:
Okomentovat