Podle plánu jsme včera odpoledne přesunuli pomocí speed boat na 50NM vzdálený ostrov Isabela. Isabela je geologicky nejmladším ostrovem, je největší a jsou na něm dvě činné sopky. Také tady je nejvyšší hora Galapág - 1700 (asi zdroje se různí) vysoká.
Přesun proběhl bez větších obtíží, za 2 hodiny nás člun poháněný třemi 200 koňovými motory Yamaha (pro kluky) vykládal na Isabele v Puerto Villamil. Městečko je malé, milé a klidné. Mají tady krásnou pláž hezké lokální prázdné bary a jen prašné silnice. Od poláků jsme měli kontakt na Hostel Flamengo, tak jsme zamířili rovnou sem. Milá paní nám nechala celý pokoj za 25USD na noc. Je tady i Internet a za domem máme salinu s plameňákama.
Nečekali jsme na nic a rovnou vyrazili najít potápěcí centrum. Měli jsme kontakt od Natálie ze Santa Cruz, takže i v tomto případě jsme šli také na jistotu rovnou tam. Pochodili jsme a dnes jsme se byli potápět u ostrova Tortuga. Je to velký podvodní kráter po dávném sopečném výbuchu. My jsme dnes měli veliké štěstí a viděli jsme kde co.
Takže ponory byly jako vždy dva, byli jsme jediní, takže to byl výlet jen pro nás. Jak jsme se později dozvěděli, tak jsme měli veliké štěstí, protože není jen tak jednoduché sehnat dost lidí na ponor, aby se vůbec jelo. Skoro ve všech centrech chtějí alespoň tři lidi. Potkali jsme tady jednoho kluka ze Santa Cruz, Milese a ten už zkouší sehnat potápění 3 dny a marně ... škoda, že jsme se potkali až dnes po ponoru, mohl jet s námi ....
Nuže první ponor jsme dlouho nic neviděli, občas želva, hejno baracud a najednou na konci ponoru kolem nás proplula obrovská manta. Měla snad 5 metrů. Pak navíc ještě kladivoun. Druhý ponor byl ale úplná pecka. Na začátku se k nám připojil malý lachtan. Plaval za nám do 15 metrů a pouštěl bublinky, proháněl se okolo. Najednou se od nikud vynořila další obrovská manta. Lachtan plaval okolo ní jako by nic. My jsme zůstali stát a ona proplula pomalinku metr od nás, zapomněl jsem úplně dýchat. Mezi tím, co jsme mohli z blízka obdivovat dva třímetrové kladivouny, kteří se tak nějak pořád drželi na hranici viditelnosti od nás jsme viděli spoustu útesových žraloků. Spali pod kameny, když člověk připlul blízko a strčil jim tam hlavu tak vypluli a kroužili okolo, aby si zase mohli jít lehnout. Želvy a hejna baracud jsem ani nepočítal.
Byl to super zážitek. Tak jsme si řekli, že máme s potápěním splněno a zítra pojedeme šnorchlovat na Los Tuneles. Všichni o tom hezky vyprávěli. Odpoledne jsme byli ještě na místě Conche de Perlas. Lachtánci byli ale lenivý, jen jeden si se mnou chvilku hrál ve vodě. Stejně jsou úplně nádherní.
Teď jdeme na večeři k paní domácí a zítra ráno hurá na výlet.
Vlastně ještě jedna rychlá vložka. Na loď nám v Santa Cruz dohlíží posádka trimaránu Macha. Supermolli s velkými obtížemi zakotvila vedle nás, bohužel po odjezdu. Trápení s motorem je provází i dál. Tady na Isabele jsme potkali všechny ostatní lidi z lodí mířících do Polynésie. Už jich známe pěknou řádku. Nory z Felis, Nory a Švédy z Oda, Švédy z další lodě, je to fakt moc zajímavé tady zase všechny potkat. Většina odplouvá do Polynésie během několika dní. My budeme poplujeme příští pondělí, když bude dobré počasí.
Z Isabely a čím dál tím hezčích Galapág,
Petr
Žádné komentáře:
Okomentovat